Sdružení přátel Pardubického kraje

Fotograf Viktor Mráz a jeho dar Trhové Kamenici


21.12.2016 V tomto příspěvku bych ráda upozornila na práci fotografa Viktora Mráze z Trhové Kamenice.
Viktor Mráz se narodil 13. srpna 1906 v Chrudimi, jeho rodiče Raimund a Sláva Mrázovi zde měli malý obchod se smíšeným zbožím. Dětství neměl lehké, rodina se potýkala s finančními problémy, v 15 letech mu zemřela maminka, v 16 letech otec. V mládí se učil u známého chrudimského fotografa Františka Syřiště, pak působil u firmy Elekrofot v Českých Budějovicích. Po vyučení pracoval v cihelně v Úhřeticích u Hrochova Týnce, dále byl zaměstnán u firmy Emil Synek, fotograf v Mělníku. Od roku 1926 pracoval u svého bratra, který měl v Praze fotoateliér.

Jméno Mráz nalezneme ve fondu Společenstvo fotografů v Praze v Archivu hlavního města Prahy. Karel Mráz je zapsán v knize členů, v zápisech ze schůzí je označován jako K. Mráz. Zde se objevuje také jméno K. E. Mráz. Domnívám se, že se jedná o jednu osobu – jednu firmu, tedy o bratra Viktora Mráze. Podle zápisu v knize členů měl Karel Mráz (nar. 3. února 1896) ateliér v Praze na Staroměstském náměstí čp. 24. Adresa ateliéru byla i Staroměstské náměstí čp. 20. Firma své ateliéry měnila nebo rozšiřovala svou působnost. V knize členů najdeme v kolonce majitele – zástupce podniku jméno Viktor Mráz, bohužel bez bližšího určení např. data narození. V zápisech ze schůzí jsou popsány záležitosti jednotlivých fotoateliérů. Ze zápisu z listopadu 1938 se dozvídáme: „K stížnosti pana K. Mráze na zaměstnávání nekvalifikovaných sil usneseno ve věci podati trestní oznámení pro nedodržování ustanovení kolektívní smlouvy.“ Dále je uvedeno: „Pro opožděné přihlášení pomocníků fmou Mráz v Praze usneseno uložiti za každý zjištěný případ kč 20.- pořádkovou pokutu. Jedná se o R. Tillera přihláš. 27. X. 38 místo 1. VII. 1938, Jos. Stehno přihlášen 27. X. 1938 místo 1. III. 1938 a Vikt. Mráze od 7. IV. 1938.“ Tento záznam dokládá působení Viktora Mráze ve firmě jeho bratra.
Viktor Mráz fotografoval i během své vojenské služby: „V roce 1927 a to 1. října jsem narukoval k 1. leteckému pluku do Kbel u Prahy a pro tehdejší těžkou hospodářskou situaci zůstávám jako délesloužící četař u letectva a to jako plukovní fotograf na letišti v Chebu.“ Od roku 1932 opět pracoval u svého bratra. V Praze žil i za protektorátu, kdy byl totálně nasazen v ČKD v Praze – Libni. V Praze se také seznámil se svou budoucí ženou Marií Elichovou z Trhové Kamenice. Počátkem května 1945 přijel do Trhové Kamenice. Zde se zapojil do povstání. Dobrovolně se přihlásil jako parlamentář, když projíždějící německá kolona zajala v Rohozné rukojmí. Ve svých vzpomínkách na květen 1945 neopomněl zmínit i svůj fotoaparát: „V tom si vzpomínám, že mám v zadní kapse kalhot fotoaparát Leicu, velké ceny. Přemýšlím, že když mě Němci zastřelí – tak mi Leicu ukradnou. Tomu musím zabránit! A tak utíkám k nám do kovárny, ale domek je zavřený, všichni uprchli do Kameniček. Co teď? Ukrývám Leicu do kůlny, rychle píši na lístek, kam jsem ji schoval a papír zastrkuji pod dveře domu.“
Dne 6. dubna 1946 se Viktor Mráz oženil s Marií Elichovou. Manželé bydleli v domě čp. 152, v rodném domě paní Elichové. Její otec, pan František Elich, byl místní kovář. Manželé Mrázovi měli dceru Miloslavu, která navštěvovala kamenickou školu, po té pracovala jako zubní instrumentářka v Trhové Kamenici, v Horním Bradle, v Hlinsku. Od roku 1965 pracovala ve státním podniku Elektro-Praga v Hlinsku. V Trhové Kamenici vykonávala funkci knihovnice. Stejně jako její otec, vedla obecní kroniku Trhové Kamenice.
Viktor Mráz je znám především jako fotograf. Od nastěhování do Trhové Kamenice dokumentoval veškeré události v obci, různé slavnosti, návštěvy významných osob, svatby, pohřby, křtiny, průvody a družičky o Božím Těle, prvomájové průvody apod. Některé jeho fotografie snadno poznáme, na zadní straně se nachází razítko firmy: „FOTOATELIER Mráz Praha I. Starom. nám. 20. Tel. 314-73“, „FOTO REPORTÁŽ VIKTOR MRÁZ Trhová Kamenice“, „FOTOSLUŽBA provozovna MNV vedoucí Viktor Mráz Trhová Kamenice“ .
Viktor Mráz se nezabýval jen fotografováním. Vytvořil soubor diapozitivů z událostí z května 1945 v Trhové Kamenici a pořádal přednášky na toto téma. Účastnil se různých brigád v dolech, cukrovaru. Za svou činnost získal různá ocenění. Vedl také kamenickou městskou kroniku, která je uložena ve Státním okresním archivu Chrudim. Tuto funkci převzal po řediteli školy Aloisu Vítkovi. V kronice je nalepeno několik zajímavých dokumentů k historii Trhové Kamenice, např. dokumenty k Tělocvičné jednotě Sokol, do kroniky lepil i novinové články, které se týkaly Trhové Kamenice, např. o doktoru Janu Čermákovi, je zde nalepeno parte kapelníka a varhaníka Petra Dejnožky, několik dokumentů se týká i Viktora Mráze, např. děkovný dopis za darované fotografie. „Národní výbor pokládá za svou milou povinnost, poděkovat Vám co nejsrdečněji za Váš krásný dar – umělecké tableau dokumentárních fotografií z pohnutých dní našeho národního odboje na počátku května letošního roku. Tableau umístil ve své úřední místnosti na čelném místě. Dík Vaší pohotovosti, pane Mrázi, je tak všem dalším generacím zachováno obětavé úsilí naších občanů, kteří se zbraní v ruce bojovali pro naši národní svobodu proti hordám divokých německých fanatiků. Zachoval jste pro věčné časy i fotografie těch z nich, kteří dali pro tuto vznešenou ideu i své životy. Národní výbor je Vám za to vděčen a prosí Vás, abyste ještě pamatoval obrázky z oněch kritických dnů i pro naši městskou kroniku. Bude velmi rád, bude-li moci i v budoucnu spoléhati vždy na to, že významné události budou Vámi vždy fotograficky zachyceny a tak zachovány příštím věkům.“

Mrázova galerie
Viktor Mráz daroval Trhové Kamenici soubor fotografií obětí 2. světové války z Trhové Kamenice a blízkého okolí. Jedná se o 47 fotografií formátu A4. Viktor Mráz sám fotografie shromáždil, technicky upravil a na své náklady nechal zarámovat. Většinou je na fotografiích zobrazena pouze jedna osoba, pouze na fotografii Adély Weissensteinové a Gréty Fuchsové jsou tyto zachyceny se svými dětmi. O tomto souboru se dozvídáme z materiálů fondu Místního národního výboru Trhová Kamenice. Je zde nazýván jako Galerie mrtvých, Mrázova Galerie mrtvých nebo Mrázova galerie národního odboje . Takto je popsána práce Viktora Mráze v kronice: „V městské knihovně uspořádal čilý fotograf pan Viktor Mráz ochotně a zdarma krásnou galerii fotografií všech mrtvých celého našeho kraje z Trhovokamenicka, Slavíkovska, Modletínska, Brádelska. Přímo mravenčí pílí shledal podobenky mrtvých, znovu je dobře zhotovil a uspořádal s nápisy podle skupin. Byla to práce obrovská, ježto u některých mrtvých bez příbuzných bylo nutno velmi dlouho a pilně pátrati po nějaké podobence, neboť naši předkové se nedávali denně fotografovat a bylo nutno prozkoumat spoustu celých rodinných věcí, než případný obrázek byl objeven.“ Mrázova galerie byla vystavena k uctění památky obětí v kamenické knihovně v čp. 9, později byla knihovna přesunuta do bývalé radnice čp. 49.
Na fotografiích jsou zachyceny oběti holocaustu z Trhové Kamenice (Marie Alinčová, Hermína Bergmannová, Milan Fuchs, Josefa Fuchsová, Anna Fuchsová, Ing. Otto Fuchs, Gréta Fuchsová, Hanuš Fuchs, Theodor Weissenstein, Josefa Weissensteinová, Adéla Weissensteinová – Bondyová), ostatní oběti 2. světové války z Trhové Kamenice (např. farář Oldřich Kučera, ředitel školy František Hudec, četník Václav Holub, tovární mistr Bedřich Mareš, Marie Pilařová, Adolf Zábský, Antonín Alinče, Emanuel Kacafírek), oběti z Rohozné (popravení rukojmí hostinský Antonín Novák, zámečník Jan Michek, pekař Jaroslav Kvapil, zemědělský dělník Janko Trudič). Další skupinu tvoří oběti z blízkých osad a obcí (např. mlynář z Horního Bradla Bohumil Bíl, hajný z Křemenice Josef Eis, starosta z Chloumku Antonín Bláha, úředník z pojišťovny z Velké Stříteže Rudolf Michálek, rolník z Polomi František Urban, Josef Kumpán ze Dřevíkova).
Fotografie obětí 2. světové války byly vystaveny i v místní škole, kde Viktor Mráz také pořádal přednášky a besedy.
Mrázova galerie je v současné době uložena v depozitáři kamenického muzea. Z neznámého důvodu byly fotografie vyňaty z rámů. Můžeme tedy říci, že soubor byl tímto poškozen. Svazek fotografií je bohužel snadno přehlédnutelný, není nijak evidován. Přitom jde o unikátní soubor velké hodnoty pro regionální historii. Mrázova galerie byla pro snadnější zpřístupnění vyfotografována a umístěna na internetové stránky Městysu Trhová Kamenice http://www.trhovakamenice.cz/mrazova-galerie/.
Kromě uvedeného souboru věnoval Viktor Mráz Trhové Kamenici 3 velká zarámovaná tabla, na kterých jsou dokumentární fotografie z květnových událostí 1945 v Trhové Kamenici. Fotograf Viktor Mráz zemřel 21. prosince 1981. Ve svém díle zanechal svědectví o době, ve které žil.
V příspěvku nebyly použity materiály – fotografie, diapozitivy a další dokumenty, které by se měly nacházet v pozůstalosti po paní Miloslavě Mrázové. Snad budou zachovány pro další bádání.

Použité prameny a literatura:
Státní okresní archiv Chrudim, fond Místní národní výbor Trhová Kamenice.
Archiv hlavního města Prahy, fond Společenstvo fotografů v Praze.
Městys Trhová Kamenice, Depozitář v bývalé faře čp. 1, Mrázova galerie, Tabla.
Městys Trhová Kamenice, Úřad Městysu Trhová Kamenice čp. 4, Evidenční list Viktora Mráze.
Fotografie Viktora Mráze z výstavy Trhová Kamenice před 100 lety, Trhová Kamenice 2013, detail fotografie č. 123.
Soukromý archiv paní Ivany Bucanové, bytem Trhová Kamenice, Raisovo náměstí 10, Fotografie.
VAŇÁČ, J.: Trhovokamenicko v boji proti fašismu. Chrudim 1988.

Autor: Mgr. Magdalena Bucanová
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2016






Předchozí článek: Mikulovice
Následující článek: Vlastimil Vokolek (1903-1985), knhtiskař a nakladatel


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2024 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Rabštejnská Lhota
Mladkovská vrchovina
Průzkum na Šibeničním vrchu
Pardubické kostely



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Starobylý hřebčín v HEŘMANOVĚ MĚSTCI.

CHRUDIMSKO: Toulovcova rozhledna v oblasti TOULOVCOVÝCH MAŠTALÍ

ORLICKOÚSTECKO: Rozhledna na ANDRLOVĚ CHLUMU u Ústí nad Orlicí.

ORLICKOÚSTECKO: ČESKOTŘEBOVSKÉ náměstí s morovým sloupem z roku 1706.

ORLICKOÚSTECKO: Kostel sv. Františka Serafínského v CHOCNI.

SVITAVSKO: Náměstí v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ s radniční věží, která nemá žádné základy.

SVITAVSKO: Městská věž v JEVÍČKU.

PARDUBICKO: Příhrádek v PARDUBICÍCH.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml