|
| |
|
Fakulta restaurování Univerzity Pardubice se podílela na obnově kaple sv. Isidora
11.10.2016 Fakulta restaurování Univerzity Pardubice se významným způsobem v uplynulých letech podílela na obnově a restaurování kaple sv. Isidora v Křenově u Svitav. Nyní je zrestaurovaná památka nominována na cenu Národního památkového ústavu PATRIMONIUM PRO FUTURO a fakulta tak možná rozšíří svá ocenění. Kapli sv. Isidora v Křenově u Svitav, jež byla ponechána především během 2. pol. 20. stol. na pospas chátrání a devastaci, se rozhodli zástupci obce Křenov v poslední dekádě 20. stol. obnovit a restaurovat. Po úvodních obtížích s financováním projektu byla konečně v roce 2004 započata celková rekonstrukce. Nejprve bylo provedeno provizorní zajištění střechy i interiérové výzdoby. Následovalo zajištění statiky a komplexní oprava exteriéru budovy, tedy fasády a střechy. K obnově kaple byla litomyšlská Fakulta restaurování Univerzity Pardubice přizvána již v roce 2012, kdy provedla komplexní průzkum nemovité interiérové výzdoby, jako jsou nástěnné malby a štukatury. V následujících třech letech pak postupně tyto prvky restaurovala. Nově zrestaurovaná kaple je nyní jednou ze 13 památek a počinů navržených na udělení Ceny Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro, a to v kategorii Obnova památky, restaurování. Cena nese podtitul: Společenské ocenění příkladů dobré praxe a vyhlašuje ji a uděluje NPÚ od roku 2014 ve snaze zhodnotit a vyzdvihnout, co se v oblasti památkové péče podařilo, a ocenit ty, kteří se o úspěšné dílo přičinili. O letošní Cenu Národního památkového ústavu za dokončené projekty a práce v roce 2015 soupeří 25 kandidátů ve čtyřech kategoriích – třináct památkových obnov, sedm prezentačních počinů, čtyři zachráněné památky a jeden archeologický objev. Jestli si cenu za obnovu a nelehké a několikaleté restaurátorské zásahy v kapli sv. Isidora v Křenově odnesou též restaurátoři z Litomyšle, bude jasné už v září. „Kaple sv. Isidora je příkladem tzv. barokního „Gesamtkunstwerku“, tedy uměleckého díla, vyznačujícího se propojením všech prvků výzdoby v kompaktní a harmonický celek,“ říká Mgr. art. Jakub Ďoubal, Ph.D., z Ateliéru restaurování kamene Fakulty restaurování Univerzity Pardubice. „Na restaurátorských pracích se podíleli jak studenti, tak pedagogové naší fakulty, především z ateliéru restaurování a konzervace kamene a souvisejících materiálů a z ateliéru restaurování a konzervace nástěnné malby a sgrafita. Na průzkumu se podílely ale i katedry humanitních věd a chemické technologie,“ dodává k týmu restaurátorů z Litomyšle, kteří se na obnově kaple podíleli, Jakub Ďoubal, vedoucí prvně jmenovaného ateliéru. Rozsáhlá poškození interiérové výzdoby památky způsobilo dlouhodobé zatékání vody, které zasáhlo především západní, částečně i východní část klenby a související partie stěn. Následná vysoká vlhkost zapříčinila další problémy jako biologické napadení, tedy plísně, řasy, houby, či aktivitu vodorozpustných solí. „Poškození se projevovala rozpojením omítek a štuků i jejich povrchových vrstev, které vyústilo v nejvíce zasažených partiích k úplným ztrátám omítek až na cihlové zdivo. Na výzdobu působily i statické problémy budovy projevující se především prasklinami,“ vyjmenovává komplikace při restaurování Mgr. art. Jan Vojtěchovský, vedoucí Ateliéru restaurování nástěnné malby a sgrafita litomyšlské fakulty. Týmu Fakulty restaurování Univerzity Pardubice se nakonec podařilo restaurovat klenby s námětem Devíti andělských kůrů, stěny s polychromovanými pilastry a pět nik se štukovými postavami zemědělských patronů se sv. Isidorem v čele. Restaurována byla i sakristie s klenbou zdobenou nízkým štukovým dekorativním reliéfem s motivy čtyř ročních období. „Při restaurování jsme zvolili spíše rekonstrukční přístup, tedy doplňování chybějících partií děl. K tomuto způsobu práce jsme přistoupili na základě skutečnosti, že se jedná o poměrně kompaktně dochovaný interiér poč. 18. století bez výraznějších druhotných vlivů. Rekonstrukce maleb i štuků, i když částečně hypotetická, byla možná především díky dochování archivních fotografií mapujících interiér od počátku 20. století až do současnosti,“ dodává Jakub Ďoubal. O udělení Ceny Patrimonium pro futuro se rozhodne v září. Jednotlivé památky bude posuzovat komise hodnotitelů sestavená z členů vědecké rady Národního památkového ústavu a dalších institucí, kteří na společném zasedání nominované počiny vyhodnotí.
Autor: Tomáš Pospíchal Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2016
Předchozí článek: Městečko na dlani - Ronov nad Doubravou Následující článek: Svitavy slaví 760 let města Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
