|
| |
|
Epidemie a distanční výuka ve školách v minulosti
26.02.2021 Distanční výuka je v těchto dnech hojně diskutované téma. Situace, kdy jsou školy z důvodu epidemie školy zavřené, není v naší historii ničím výjimečným. Z důvodu epidemie španělské chřipky byly zavřeny školy například v době, kdy vzniklo samostatné Československy, tedy okolo 28. října 1918. Tehdy byly školy uzavřeny a to až do 5. listopadu. Další epidemie uzavřela školy 10. ledna 1927, kdy byly mnohé školy nejen v Pardubicích, ale i jinde v Československu uzavřeny tentokrát z důvodu epidemie příušnic, chřipky a spalniček. Uzavřené skol trvalo do 27. ledna. Epidemie se však opětovně vrátila a školy byla uzavřeny také od 2. do 11. dubna 1927. Vždy před návratem dětí do škol byly třídy desinfikovány. Velmi častými zápisy ve školních kronikách jsou také ty, kde se uvádí, že se v některé ze tříd nakazil žák či žákyně spálou a proto byla celá třída dezinfikována. Takovýto zápis se objevoval několikrát během školního roku ve 20. a 30. letech 20. století. Velmi častým důvodem pro uzavření škol byly nejen epidemie, ale v zimním období kruté mrazy a s tím související nedostatek otopu, tedy zejména uhlí. Bylo tomu například v roce 1929. Silné mrazy uhodily 9. ledna, 12. ledna bylo dokonce -23°C. Přibývalo také sněhu. 2. února uhodily opět kruté mrazy, kdy teplota klesla až pod -23°C, o den později již bylo -31°C. Zcela zamrzlo i Labe, tloušťka ledu dosahovala až 70 cm, nastávaly problémy s dodávkami vody, mnohdy zamrzl přívod vody do domu, nedostatek vody byl i na venkově. Z důvodu mrazů, ale i chřipkové epidemie byly od 7. do 18. února uzavřeny obecné a měšťanské školy, 9. února se uzavřely i střední školy. Mrazy stále nepolevovaly, 10. února rtuť teploměru klesla až na -32°C a o den později již na -35°C, v následujících dvou dnech dokonce -36°C. 14. února začal padat sníh, mrazy se zmírnily, ale nastal citelný nedostatek uhlí. Pro děti pardubických škol byly zřízeny celodenní ohřívárny, v nichž jim bylo poskytnuto mléko a zákusky na účet okresního pomocného výboru, který byl za tímto účelem zřízen. Školy se opět otevřely až 16. února. Nicméně v době od 12. ledna do 16. února se žáci dostavovali do škol, aby si vyzvedli zadání domácích úkolů pro domácí přípravu. Epidemie oddálila o celých 6 týdnů začátek školního roku v roce 1939. V srpnu se objevila nejen na Pardubicku epidemie míšní obrny a proto byly všechny mateřské, obecné, měšťanské, ale i střední školy v celé zemi uzavřeny až do 16. října. Školní rok tak začal více než o měsíc později. Další ránou pro školní rok 1939/40 bylo, že z důvodu nedostatku uhlí bylo zastaveno vyučování ve všech školách od 1. února. Vzhledem k tomu, že školní rok začal namísto v září až v polovině října a nyní byl na neurčito přerušen, byly obavy, aby byl školní rok zdárně zvládnut. Děti se tak v únoru 3x v týdnu stavovali ve škole pro úkoly. Vyučování bylo opětovně obnoveno 4. března 1940. Asi nejdéle byly v minulosti školy uzavřeny v posledním roce druhé světové války. Nebylo to však z epidemiologických důvodů, ale z důvodu nedostatku otopu. Vánoční prázdniny se v roce 1945 protáhly až do 20. ledna, ale ani poté se děti do školy nevrátily. Bylo rozhodnuto, že se vyučovat nebude a děti se budou ve školách na území celého Protektorátu Čechy a Morava stavovat pouze pro úkoly a to do odvolání. Pravidelné vyučování bylo zahájeno po více než čtvrt roce až po Velikonocích 4. dubna 1945 a to pouze, pokud to bude možné bez vytápění. Školy tak tehdy byly uzavřeny od Vánoc až do Velikonoc. Již tehdy tedy fungovalo to, co dnes nazýváme „distanční výukou“. Děti se v průběhu tohoto období scházely pravidelně 1x – 2x v týdnu si vyzvednout úkoly v nevytápěných učebnách škol. Mnozí z nás si však pamatují asi poslední uhelné prázdniny, které uzavřely školy na začátku roku 1979. Předcházelo tomu prudké ochlazení na silvestra roku 1978, kdy rtuť teploměru poklesla až o 30 °C. Tak silný a zejména rychlý pokles teploty doprovázený sněžením způsobil energetickou i dopravní kalamitu prakticky pro celé Československo. Více jsme o této kalamitě psali ve Vlastivědných listech 4/2018. Ministerstva školství ČSR a SSR vyhlásila v důsledku obtížných klimatických podmínek pro všechny typy škol včetně vysokých škol školní prázdniny počínaje pondělkem 8. ledna prozatím do neděle 14. ledna 1979. Na učňovských školách se na toto období přerušila pouze teoretická výuka. Po dobu prázdnin byla zajištěna družinová péče pro děti, které doposud družinu navštěvovaly a také pro žáky 1. – 5. tříd ZDŠ, jejichž rodiče nemohli po dobu prázdnin zajistit dětem dozor jiným způsobem. Takto tomu bylo na všech školách v okrese Pardubice. V jeslích a školách zůstal zachován normální provoz. Od 8. ledna tak nebyly v provozu školní autobusové spoje ČSAD. Na základě rozhodnutí ministerstva školství byly uhelné prázdniny prodlouženy o dalších 14 dní, tedy do 28. ledna 1979 včetně. Ředitelé škol svolali na pondělí 15. ledna žáky 6. – 9. ročníků do škol a oznámili jim, kterou část učiva si mají doma po dobu 14 dní doma opakovat. Ke konci ledna se počasí umoudřilo a život se vracel opět do normálu. Od 29. ledna se opět vrátili žáci do škol. Vzhledem k tak dlouhému volnu byly pro tento rok zrušeny jarní prázdniny. V pondělí 29. ledna do pardubických ulic vyjelo po třítýdenních prázdninách opět 63 autobusů a 32 trolejbusů pardubického dopravního podniku. Celostátní chřipkové prázdniny byly vyhlášeny hlavním hygienikem v prosinci 1995, na ně potom navázaly řádné vánoční prázdniny. Na podzim a v zimě 1995 se chřipkou nakazila značná část populace, tisíce pacientů měly vážné komplikace a v důsledku nákazy zemřely tisíce lidí. I tehdy se kvůli epidemii plošně zavíraly školy. Koncem listopadu 1995 zaznamenali epidemiologové první výskyt chřipkových onemocnění na jižní Moravě. Odtamtud se chřipka postupně začala šířit na území celé republiky. Na začátku prosince byly epidemií nejvíce zasaženy jižní Čechy, kde počet nemocných dosáhl až na 5 300 lidí na 100 tisíc obyvatel. Kolem 11. prosince už chřipka splňovala charakter epidemie v celostátním měřítku. Situace v celém Česku se nadále horšila. Hlavní hygienik Jiří Vytlačil se proto 13. prosince rozhodl vyhlásit celostátní chřipkové prázdniny, na které měly následně navazovat řádné vánoční prázdniny. Děti ze základních a středních škol tak čekaly tři týdny volna. Většina základních škol tehdy vyšla rodičům vstříc a nechala v provozu alespoň družiny, kde školáci od šesti do dvanácti let mohli trávit čas až do odpoledne. Ve stejný den, kdy se uzavřely základní a střední školy, už lékaři hlásili první oběti epidemie. Zdroj: Východočeský republikán 1929 Zář 1979 Pochodeň 1979 Rudé právo 1979 Školní kronika obecné pětitřídní školy na Přerovsku Autor: Jan Řeháček Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2020
Předchozí článek: Štědrovečerní tradice Následující článek: Knihovní centrum U Vokolků oživilo historickou část Pardubic Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
