|
| |
|
Ďáblova bible - Kodex gigas
04. 09. 2007 Je největší rukopisnou knihou světa - měří 920 x 505 mm a váží úctyhodných 75 kilogramů. Je napsána na pergamenových foliích, obsahuje 624 stran textu a soudí se, že k získání materiálu bylo potřeba kůží ze 160 oslů. Kniha vznikla v klášteře v Podlažicích u Chrasti asi kolem roku 1229. O jejím vzniku a autorovi se nezachovaly žádné doklady. Její vznik je opředen celou řadou různých záhad. Ku příkladu přesto, že vše nasvědčuje tomu, že kniha byla psána jedním člověkem a její sepsání trvalo asi 20 let, rukopis osoby, která knihu psala, se za tuto dobu nezměnil, vše je dodnes čitelné. Je psána latinsky a obsahuje 14 textů různého charakteru. Na začátku je Starý Zákon, za kterým následují texty různého obsahu. Jedním z nich je Penitenciář, příručka pro kněze, obsahující seznam hříchů a příslušné způsoby pokání. Zde na straně 290 se nachází téměř půl metrová podobizna ďábla nebo spíše ďáblíka snad proto, že dle pověsti se ďábel, ač asi nerad podílel na napsání této velké knihy. Dalších několik stránek je temných jak svým vzhledem, tak i obsahem. Obsahují magické zaklínací formule k zahánění padoucí nemoci, zimnice, či k vypát-rání zloděje. Nejcennějším dokumentem je Kronika česká / Chronica Bohemorum /sepsaná děkanem pražské kapituly Kosmasem r.1045 - 1125.Tento opis patří k nejstarším a nejlepším. V knize je i pozoruhodný Nekrolog, který obsahuje nejenom jména zemřelých mnichů, ale i některá jména zemřelých osadníků a šlechticů. Na úplný závěr je vypsán přehled dnů, na které připadnou Velikonoce. Existence knihy je spojena s legendou o ďáblovi, podle níž dostala i lidový název " Ďáblova bible " Pověst vypráví o mnichovi, který žil v benediktinském klášteře v Podlažicích. Mnich se prohřešil a za svůj skutek byl odsouzen k zazdění zaživa. Aby se zachránil, nabídl se, že za jedinou noc sepíše největší knihu světa. Již o půlnoci však zjistil, že to nemůže do rána stihnout, tak si povolal na pomoc ďábla. I přes satanskou legendu nebyl Kodex nikdy zatracen inkvizicí, ale naopak se stal středem zájmu učenců i milovníků umění a kuriozit. Bible z podlažického kláštera putovala do zástavy cisterciákům do Sedlce u Kutné hory, odtud ji vykoupil opat Pavel Bavor pro knihovnu břevnovského kláštera. Během husitských bouří se mnichům podařilo bibli zachránit a ukrýt ji do Broumova. Odtud přešla kniha do sbírek Ru-dolfa II. Na sklonku třicetileté války byla spolu s ostatními předměty odvezena švédskými vojsky do Švédska jako součást válečné kořisti. Zde je dodnes jako exponát Královské knihovny ve Stockholmu. Poprvé od této doby se bible vrací do Čech, sice jen na výstavu do barokních chodeb Klementina v Praze, kde bude vystavena v nové speciální trezorové místnosti spolu s ostatními dokumenty, a to od 20. září do prosince 2007. Potom bude opět vrácena do Švédska. Část výstavy, která přímo souvisí s Chrastí a Podlažicemi bude převezena do Městského muzea v Chrasti u Chrudimě , umístěného v chrasteckém zámku . Zde spolu s mo-delem Kodexu gigas ze stálých expozic muzea bude otevřena v červnu až srpnu 2008. Autor: Mgr. Jan Schütz, vedoucí Městského muzea v Chrasti Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2007 Předchozí článek: Zřícenina hradu Cimburk Následující článek: Hudební sál pardubické radnice Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
