|
| |
|
Chvaletice
07. 08. 2005 První historická zmínka 1393, roku 1654 je uvedena ves Chvaletice. Ve vlastivědné monografii Pardubicko-Holicko-Přelučsko z roku 1909 se píše: "Chvaletice ves v romantické krajině na úpatí hory Mikšovy, obrácená proti rozkošným Polabinám, čítala (1880) 99 čísel a 644 obyvatel, s chrámem, jenž vévodí nad obcí a celým okolím, farou a dvoutřídní soukromou evangelickou školou. Za posledními nejvýše položenými domky nalézají se rozsáhlé jehličnaté lesy. U lesa na návrší je rybník, z něhož jde voda na blízký mlýnek v půvabném údolí ležící. Dolní část obce je asi 20 minut vzdálená od Labe. Vesnice jest dosti výstavná." Tehdy k politické obci Chvaletice náležely i Telčice. Od té doby, došlo k převratným změnám. Vznik vsi souvisí s těžbou železné rudy. Kronikář Hájek uvádí, že zde byla kolébka českého železářství a odtud pochází pojmenování Železné hory. Původní ves se rozkládala na úbočí výběžku Železných hor podle potůčku tekoucího k Labi. Koncem 18. století se ves rozrůstá dolů k Labi i na horní, jižní straně, kde vzniká nová náves. Po vydání tolerančního patentu roku 1871 se skoro celá obec přihlásila k evangelickému náboženství. Na nové návsi byl 6.7.1783 vysvěcen evangelický kostel, fara i škola. Kostel byl nízký bez věže a zvonů. Roku 1882 byl nákladem 20 tisíc zlatých postaven nový, novorenesanční s věží. Na severu pod obcí navázal roku 1915 na historickou těžbu rud hlubinný důl na železnou a manganovou rudu. Na jihovýchodě vznikl lom na žulu. To podpořilo další růst obce oboustranně obestavěnou ulicí na jih. Střed tvoří nová náves, kde roku 1930 byla postavena moderní škola dle projektu arch.K.Řepy Hlubinná těžba pokračovala i přes II.světovou válku. Roku 1945 byl důl znárodněn a po roce 1948 dochází k rozšíření těžby. V 50.letech vznikl n.p. Manganokyzové závody - MKZ. Důl byl přeměněn na povrchový lom na pyritovou břidlici, tehdy důležitou pro výrobu kyseliny sírové. Pod obcí vznikl jeden z největších povrchových dolů, který ukusoval její jižní část. V 60. letech část obce pod kostelem zanikla. Těžba byla ukončena roku 1975 Vývoj počtu obyvatel domů: roku 1843 564 obyvatel, 84 domů, r.1930 586 obyv. 126 domů, r.1970 158 obyv. 48 domů Jak uvedeno, součástí obce byla ves Telčice, která se ve 20.stol stala samostatnou obcí. Při rozvoji těžby a postupné likvidaci Chvaletic, byly byty pro zaměstnance závodu stavěny v níže u Labe položených Telčicích. Roku 1975 byly obě obce opět spojeny. Staré Chvaletice se staly částí Chvaletice I a Telčice, kde byla soustředěna nový výstavba částí Chvaletice II. Sloučená obec rozkládající se na výběžku Železných hor, dosahuje nyní až ke břehu Labe. Po ukončení těžby byla na místě MKZ v letech 1971-79 postavena velkoelektrárna - EChva o výkonu 4x200MW se 300 m vysokým komínem, který se stal dominantou kraje. Pro přepravu uhlí bylo splavněno Labe a ve Chvaleticích vzniknul prozatímní koncový přístav, než Labe bude splavněno do nedalekých Pardubic. U přístavu vyrostly lodní opravny. Popílek z elektrárny, dnes i sádra vznikající při odsiřování kouřových plynů, jsou ukládány do bývalého lomu. Tím se devastovaná krajina postupně upravuje do původního stavu. Novou výstavbou se obec dále rozšiřovala a roku 1981 byla povýšena na město. Ještě roku 1980 došlo k podivnému přejmenování obou částí obce. Původní Chvaletice se staly Hornickou čtvrtí a bývalé Telčice - Chvaletice II jsou Chvaleticemi. Se získáním statutu města dostaly Chvaletice znak: polcený štít, modročervený, v jeho středu je znamení kruhového obrysu, složené v pravé polovině ze stříbrného polovičního ozubeného kola a v levé z taktéž stříbrné polovice turbiny. Uprostřed tohoto znamení na barvách štítu jsou zkřížená hornická kladiva černé barvy. Růst města pokračoval i v 80. letech. Město postrádá městotvorné prostory a dominanty, ale je zajímavým celkem socialistického urbanismu, nepřesahující řešením i rozsahem únosnou míru. Ke zlepšení a současně k úpravě devastovaného okolí města má přispět územní plán, který roku 1996 zpracoval pardubický atelier Aurum. 21.9.1995 byla otevřen nová železniční zastávka blízko centra obytné zástavby, místo dřívější odtud velmi vzdálené. Doprava uhlí byla z vodní cesty převedena na rychlejší železniční. Přístav je uzavřen a opravny lodí přešly na stavbu říčněnámořních lodí po zákazníky z Německa. Vývoj Chvaletic po spojení s Telčicemi: Roku 1980 3031 obyvatel 320 domů, roku 2001 3322 obyvatel, 406 domů Katastr města Chvaletice měří 850 ha. Převzato ze Zpráv Klubu přátel Pardubicka č. 7-8 / 2001
Autor: Jiří Paleček Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2004 Předchozí článek: Příroda Pardubického kraje Následující článek: Národní kulturní památka - Kůň Kladrubský Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
