Sdružení přátel Pardubického kraje

Buky u Vysokého Chvojna


05. 01. 2006 Buky u Vysokého Chvojna: lesní porost na kótě Homole severně od silnice Vysoké Chvojno-Štěpánovsko, asi 3 km SV od Vysokého Chvojna, o ploše 28,6950 ha, vyhlášeno 14. 3. 1955 Ministerstvem kultury v Praze. Pralesovitá jedlobučina v rozpadavém stadiu v důsledku větrných kalamit, škod zvěří a přísušků. Stáří nejstarších stromů se zde odhaduje na 350-400 let, vlastníkem pozemků byl porost chráněn již od roku 1884. V roce 1929, 1988 a 1990 zde došlo k ničivým větrným kalamitám, při nichž byla řada starých buků polámána nebo vyvrácena. Bukový porost, který zaujímá asi 38% plochy rezervace, je obklopen porosty s převahou smrku. Tato část lesa, který vyžaduje speciální hospodářské úpravy, byla do rezervace zahrnuta z důvodu jednoznačného určení hranic.

Geologickým podkladem jsou fluviální štěrky a písky. Erózní zářezy odkrývají podložní křídové vápnité jílovce a slínovce nebo jsou pokryty písčitohlinitými sedimenty.
Bylinné patro v rezervaci je velmi bohaté. Roste zde např. lýkovec jedovatý, čarovník horský, kyčelnice cibulkonosná, kyčelnice devítilistá, konopice sličná, jaterník podléška, černýš český, strdivka jednokvětá, vemeník dvoulistý, rozrazil horský, ve strouze na hranici rezervace šablík bahenní. Mnohé z nich jsou druhy horské, vyskytující se na Pardubicku v malé nadmořské výšce. Kromě vyšších rostlin se v rezervaci vyskytuje kolem 160 druhů vyšších hub, převážně parazitů buku.
Z vzácnějších ptáků zde v okolí hnízdí čáp černý, dále zde žije holub doupňák, puštík obecný, datel černý, strakapoud velký, drozd zpěvný a další lesní druhy. Bohatá entomofauna brouků a dvoukřídlých je podmíněna kontinuitou starého lesního biotopu. Vyskytuje se zde např. kovařík Stenagostus rhombeus, Pseudocistela ceramboides, žpáchník hnědý (Osmoderma eremita), roháček bukový (Synodendron cylindricum). Z dvoukřídlých jsou významnými lesními druhy pralesovitých bučin Stongylophtkalmyia ustulata, některé druhy octomilkovitých (Drosophilidae) žijící v choroších a houbách, dlouhonožka (Raineria calceata) a další.
Pro hospodaření na lokalitě byl zpracován plán péče, který předpokládá přirozenou obnovu, zejména přípravou půdy v semenných letech. Nálety buku jsou následně oplocovány jako ochrana před okusem zvěří. Ve smrkových porostech bude po vykácení smrku provedena umělá obnova sazenicemi dubu, buku, jedle a lípy. V roce 1996 byla část rezervace oplocena dřevěnými oplocenkami poté, co vzešlo množství semenáčků buku po semenném roce 1995.

Přetištěno ze Zpráv Klubu přátel Pardubicka rok 1999, číslo 5/6

GPS souřadnice: 50.13632N, 15.99799E

Autor:
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2005






Předchozí článek: Suchý vrch
Následující článek: Stará poličská vánoční hra


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2024 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Rabštejnská Lhota
Mladkovská vrchovina
Průzkum na Šibeničním vrchu
Pardubické kostely



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel sv. Bartoloměje v HEŘMANOVĚ MĚSTCI postavený v letech 1756 až 1761.

CHRUDIMSKO: Kostel sv. Václava v ŘESTOKÁCH z konce 13. století.

ORLICKOÚSTECKO: Rozhledna na ANDRLOVĚ CHLUMU u Ústí nad Orlicí.

ORLICKOÚSTECKO: Kostel sv. Jiří v DOLNÍ ČERMNÉ

ORLICKOÚSTECKO: Budova Muzea řemesel v LETOHRADĚ.

SVITAVSKO: Kostel sv. Ducha v JAROMĚŘICÍCH.

SVITAVSKO: Městská věž v JEVÍČKU.

PARDUBICKO: Symbolem PARDUBIC je Zelená brána z roku 1507 s věží vysokou 60 metrů-




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml