|
| |
|
Běstvina
14. 03. 2008 Tísiciletá obec leží v nadmořské výšce 338 m n.m a nyní zde žije více jak 500 obyvatel. Běstvina leží na jižním úpatí Železných hor. Je připomínána již roku 1137 v letopisu kanovníka vyšehradského, pokračovatele kronikáře Kosmy. Její vznik je úzce spojen se starou Liběckou stezkou a byzantskou kulturou. Již předhistorická existence Liběcké stezky navazující na Zlatou stezku je doložena nálezy římských mincí. Území obce se rozkládá na ploše 1407 ha a zahrnuje tyto části: Spačice, Pařížov (do roku 1960 samostatné), Vestec, Rostejn se Zbohovem a Drhotínem. Dominantu obce tvoří farní kostel svatého Jana Křtitele. V roce 1726 byl barokně přestavěn z původní gotické stavby. Existence kostela a fary je zmiňována již roku 1137. Šestiboká kaple svatého Jana Nepomuckého je dílem J.B. Santiniho. Kaple je zaklenuta kupolí s šestibokou lucernou. Stěny jsou bohatě členěny pilastry nesoucích vyloženou římsu. Tři portály jsou ve tvaru oslích hřbetů, okna šesticípé hvězdy. V roce 2006 kaple prošla kompletní rekonstrukcí. Barokní zámek pochází ze 17. století. Posledními majiteli rozsáhlého panství byli Herzogenbergové. Kolem zámku je park s rozlohou 4 ha se vzácnými dřevinami, ve kterém je dřevěný pavilon z roku 1935. Kaplička Panny Marie stojí na vrcholu zvaném Vinice a je z počátku 18 století. Kaplička Srdce Ježíšova a P.Marie se nachází na východním okraji obce. Velký dřevěný kříž se nachází na kopci severovýchodně nad Běstvinou; místo je podobné vrcholu Kalvárie. Filiální kostel sv. Marie Magdaleny v Pařížově pochází z 12 století, kolem je malý hřbitov. Přehrada v Pařížově byla postavena po velké povodni v roce 1908 na řece Doubravě. Kulturní památkou je její hráz v gotizujícím slohu, 23 m vysoká a 142 m dlouhá s kaskádovým přepadem vody, dokončena roku 1913. Nyní je zde vodní elektrárna. Jedna čtvrtina území je pokryta lesy. Z Běstviny vycházejí tři značené turistické stezky. Osobitý ráz má zalesněné údolí Doubravy, kde je přírodní park a kdysi kolem vedla Liběcká stezka. Prameny: Internet
Autor: Jan Řeháček Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2008 Předchozí článek: Běstvina za doby mého mládí Následující článek: Historie plochodrážního sportu v Chrudimi Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
