|
| |
|
Viktorin Kornel ze Všehrd
21.02.2016 Velký český humanista a právník se narodil kolem roku 1460 v Chrudimi z rodičů Janúška a Barbory (zemřela 1490). Měl ještě staršího bratra Václava, jak uvádí jeho životopisec H. Jireček. Po absolutoriu chrudimské školy začal studia na pražské univerzitě na artistické fakultě (přibližně od roku 1477). Bakalářskou zkoušku podstoupil 26. února 1479, hodnost převzal 2. dubna t.r. 9. října 1481 se stal licenciátem, 30. ledna 1483 mistrem svobodných umění. Hned následujícího roku byl před sv. Havlem zvolen děkanem fakulty, tehdy jediné na univerzitě. S myšlenkami humanismu se seznámil prostřednictvím M. Řehoře Pražského, prvního z průkopníků tohoto nového myšlenkového směru v Praze. Roku 1487 opustil „Magister Victorius Cornelius Chrudimensis“ univerzitu a stal se úředníkem u zemských desek, aby tu mohl detailně studovat české právo. Roku 1488 již uváděn jako „starosta komorničí a ingrossator desk“, což mu zřejmě umožnilo koupit dům v Praze na Starém Městě u chrámu sv. Haštala za 104 kopy českých grošů. Až do své smrti tu s ním žila jeho ovdovělá matka. M. Viktorin, sám ultrakvista a sympatizant Jednoty bratrské, se spřátelil s mladým katolickým šlechticem Bohuslavem Hasištejnským z Lobkovic, jenž mu roku 1489 připsal svou satiru na Čechy. Viktorina nazývá „přemilým přítelem svým, prahnoucím po vědě a umění“. Ten se naopak koncem roku 1492 (již jako erbovní měšťan s přídomkem ze Všehrd (zasazoval u moravského zemského hejtmana Ctibora Tovačovského z Cimburka za potvrzení volby Bohuslava Hasištejnského olomouckým biskupem. Na jaře 1493 obdržel Všehrd důležitý úřad místopísaře zemských desek, čímž vlastně stanul v čele úřadu (místo písaře zůstávalo neobsazené). Prodal svůj dům na St. Městě, kde sídlil jeho úřad. Dům patřil jeho manželce Apoleně, dceři komorničního starosty Martina z Dříní. V této době začala ale náboženská roztržka mezi Všehrdem a Hasištejnským pro Lobkovicovy verše určené papeži. „In summum pontificem“. Všehrd proti tomuto spisu složil satiru na papeže, jíž Lobkovic nazval „blasfemií“ a prudce mu vytkl smilstvo a nevázaný život. Všehrd přitom překládal rád náboženské traktáty, např. sv. Cypriána a sv. Jana Zlatoústého, jehož spis „O napravení padlého“ připsal darem r. 1495 neznámému knězi Jírovi. Roku 1495 začal Všehrd sepisovat rozsáhlé právnické dílo „O právech, súdiech i dskách země České knihy devatery“, k němuž čerpal materiál především z desek zemských. Jakmile šlechta zjistila, že chce zapsat a zveřejnit práva a soudní nálezy, o jejichž zrušení usilovala, přiměla krále Vlasislava II. Jagelonského, aby jej 13. března 1497 zbavil úřadu. Všehrd však roku 1499 své dílo dokončil a věnoval je rodu Kostků z Postupic. Protivníci jej vinili z toho, že formulace desek o své újmě opravoval. Spis vyšel roku 1500. Zdeněk Kostka v něm kritizoval „hanění pod podobenstvím“. Právě jemu však Všehrd věnoval r. 1501 list sv. Cypriána k Donátovi. O potupení světa. Paní Johance ze Šelmberka rozené Krajířové z Krajku, ochránkyni Jednoty bratrské, věnoval pak Cypriánovi výklad Otčenáše. „Knihy devatery“ zredigoval ještě nanovo v letech 1502-1508 tak, že odstranil hanlivá podobenství. Jeden opis věnoval svému příteli nejvyššímu kancléři království Českého panu Albrechtu Kolovratovi z Libštejna na Mělníce, jemuž věnoval knihu IX. Zbytek života dožil Všehrd v Praze jako zámožná osobnost. Půjčil např. okolo 200 kop gr.č. a 200 zlatých uherských dukátů jistému Hanztrojovi, kterýžto dluh nebyl splacen ani 20 let po Všehrdově smrti. Ten zemřel 21. září 1520 „na Malé Straně v huti“ (Staré letopisy české) zřejmě jako oběť morové nákazy. Neměl žádní děti, veškerý majetek odkázal manželce (zemřela r. 1535). Jeho dílo právnické zachovalo obraz českého zemského zřízení ve 14. a 15. století a mnoho cenných údajů z desek zemských, které roku 1541 z větší části shořely při velkém požáru Malé Strany. Všehrd byl pohřben v kostele sv. Jana Kařtitele Na prádle (za reforem císaře Josefa II. sloužil jako prádelna) na rohu Říční a dnešní Všehrdovy ulice na Malé Straně. Kostel je dnes užíván církví československou husitskou. Chrudim uctila památku svého rodáka – zakldatele českého humanismu – pomníkem sochaře P. Rouse, odhaleným na dnešním Všehrdově náměstí 27. října 1901 (před budovou Okresního soudu). Pomnáku vévodí bronzová busta Viktorína Kornela, na kamenných lavičkách jsou vytesány úryvky z „knih devaterých“. Autor: PhDr. Jiří Kotyk Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2015
Předchozí článek: Josef Ressel Následující článek: Pardubický kraj oslavil 15 let své novodobé existence Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
