|
| |
|
Josef Ressel
21.02.2016 Významný český technik a vynálezce lodního šroubu se narodil v Chrudimi 29. června 1793 ve smíšeném manželství Němce Antonína Hermanna Ressela a Češky Marie Anny, rozené Konvičkové. Josef Ludvík František se narodil v domě čp. 124/I. v Široké ulici, na němž je od roku 1861 pamětní deska. Otec byl c.k. mýtným, výběrčím kolkovného a finančním dozorcem. V rodině se prý mluvilo česky, Josef byl v pořadí již druhým dítětem (prvním synem byl František narozený r. 1791, později roku 1795 a 1797 přibyly v rodině ještě dvě dcery – Viktoria a Marie). Josef navštěvoval chrudimskou trojtřídní školu. Katecheta P. Donulus Kora, kapucín, jej připravoval výukou latiny ke gymnaziálnímu studiu, jež Josef začal v rakouském Linci roku 1806. Roku 1809 studoval dělostřeleckou školu v Českých Budějovicích, pak se roku 1812 zapsal na vídeňskou univerzitu, kde studoval medicínu, mechaniku, fyziku a chemii. Na univerzitě se nemohl bez financí udržet a tak r. 1813 přestoupil na lesnickou akademii v Marianbrunnu, na níž obdržel stipendium 400 zl. ročně od císaře Františka I., jehož prý někde nakreslil ve skupině panovníků v bitvě národů u Lipska. V Mariabrunnu ukončil studium r. 1817 předčasně, opět pro nedostatek prostředků a stal se t.r. lesním v Platterjachu (bývalé rakouské Krajině) a r. 1820 v Terstu, kde se 31. října 1821 oženil s 18 letou Jakobinou von Orebich. Z manželství se narodili dva synové Rudolf a Ferdinand a dcera Klementina. Manželka Jakobina však zemřela již. r. 1826. Vdovec s malými dětmi se po 4 letech (1829) oženil znovu s Terezií Kasteličovou, jež mu dala 7 dětí, z nichž dospělosti se dožili jen Jindřich (1829-84), od roku 1861čestný občan Chrudimě, Albert a Pavlína. Nadaný technik Josef Ressel od mládí vynalézal. Lisovací válcový stroj. Šroubový lis na víno a olej, válcový mlýn, přístroj na vylouhování barev, kuličkové ložisko bez tření a mazání, pluh s redukovaným třením, mechanismus na otáčení jeviště – to jsou některé z jeho desítek vynálezců. Jeho jméno je všk nejvíce spojováno s vynálezem lodního šroubu, jenž umístil na zádi parníku mezi kormidlem a tzv. zadním vazem. Vynález znamenal zásadní obrat v rozvoji námořní paroplavby první poloviny XIX. století. Ressel požádal o rakouský patent 28. listopadu 1826 (tehdy byl šroub ještě umístěn na přídi). Vynález byl poprvé vyzkoušen 4. srpna 1829 v Terstu na lodi Civetta (šroub již na zádi), potom t.r. i v Paříži na místním kanálu. Ressla však čekal obvyklý osud mnoha českých vynálezců. Protože si nezajistil patentní práva (roku 1832 obdržel v Paříži práva mechanik Sauvage r. 1839 v Anglii farmář Smith), nezískal nic z odměny 20 tisíc liber vypsaných britskou admiralitou. Přestože Ressel v dalších letech navrhl desítky dalších vynálezů (např. optický telegraf, dělovou lafetu, pérování kočárů atd.), zůstal doma zcela zapomenut. Zbytek života prožil Ressel daleko od domova ve starostech o četnou rodinu a na inspekčních cestách. Při jedné z nich v noci na 10. října 1857 zemřel v Lublani, kde byl pohřben na hřbitově u sv. Kryštofa. Na tomto hřbitově mu lesnický spolek později vybudoval pomník. Když po první světové válce roku 1925 byl dán podnět k přenesení jeho ostatků do ČSR, bylo zjištěno, že pomník nebyl postaven u hrobu J. Ressla. Pravé místo jeh hrobu bylo již dvakrát překopáno, k exhumaci tedy nemohlo dojít. Jeho rodná Chrudim však uctila památku svého významného rodáka již 29. června 1861 odhalením pamětní desky na jeho rodném domě (oslavy se účastnil Resslův syn Jindřich) a 15. června 1924 byl odhalen před Průmyslovým muzeem Resslův pomník od Ladislava Šalouna s 3 m bronzovou sochou vynálezce. Resslovo jméno nese od roku 1969 i místní gymnázium a jeho jménem bylo od r. 1991 pojmenováno hlavní chrudimské náměstí. Autor: PhDr. Jiří Kotyk Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2015 Předchozí článek: Vodopády pod Králickým Sněžníkem Následující článek: Viktorin Kornel ze Všehrd Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
