|
| |
|
VYCHÁZKA ZA NĚKTERÝMI HISTORICKÝMI ZAJÍMAVOSTMI PLATĚNIC A DAŠIC
19.02.2016 Turisté KPP se na ni vydali jednoho ještě zimního ale dosti teplého dne. Zaplnili jsme, jak bývá naším častým zvykem, jediný vagón motoráčku do Holic. Vystoupili jsme na zastávce v polích Platěnice, odkud již vidíme nově oplechovanou věž kostela sv. Jiljí, který byl postaven podle plánů T.Hoffeneckera v roce 1748. Kostelík je veřejnosti běžně nepřístupný, ale díky ochotě paní správcové a jejího syna nám byla umožněna jeho prohlídka včetně krátkého komentáře. Uvnitř se nachází dřevěná kruchta s vyřezávaným zábradlím a kazatelna, jež mají být dílem místního sochaře a řezbáře Jakuba Teplého, který se zde v Platěnicích narodil v rodině sedláka dne 29.7.1729. Studoval na vídeňské akademii, od svých 50let přebýval v Pardubicích. Zde vytvořil nám známá díla – plastiku biblického výjevu proroka Jonáše a velryby, dále osm soch světců na balustrádě kolem mariánského sloupu, obojí na Pernštýnském náměstí a je i autorem výzdoby kazatelny v chrámu sv. Bartoloměje. Naproti kostelíku, kde stával rodný dům Jakuba Teplého, je umístěn jednoduchý kámen s pamětní deskou, upomínající na tohoto významného platěnického rodáka. Od kostelíka se vydáváme silnicí za obec směrem na Dašice k místnímu hřbitovu, kde bylo objeveno žárové pohřebiště z období slezko-platěnické kultury (doba 1.000 – 400 let před naším letopočtem). Na hřbitovní zdi je umístěna deska s nápisem: Zde se nalézalo keltské sídliště z doby prvního tisíciletí před n.l. Bylo objeveno v roce 1903. Od hřbitova se vracíme do obce na most přes Loučnou, a po jejím levém břehu pokračujeme polní pěšinou v našem putování. Řeka Loučná je zde narovnána regulací, teče pěkně svižně, šplouchá přes početné stupínky a peřejky, vysvitlo i sluníčko, avšak cestu nám ztěžuje blátivý terén, který je navíc i rozdupaný koňskými kopyty. Po příchodu na silnici v obci Prachovice musíme tak provádět nutnou očistu obuvi. Lépe by se nám šlapalo, kdyby bylo normální mrazivé počasí. Po očištění a malé svačince pokračujeme už suchou nohou silnicí po cyklotrase 4192 do Dašic, a to opět ke hřbitovu ke kapli Panny Marie Sedmibolestné ( pravděpodobně z 1. poloviny 18.století), která je dřevěná, nově hnědě natřená, se šindelovou střechou a malou věžičkou a bání a křížkem. Vypadá jako z pohádky, je vidět, že je udržovaná a navštěvovaná, soška P.Marie je na oltáři s čistým ubrusem a květinami. Od této malé kapličky jdeme k monumentálnímu farnímu kostelu Narození Panny Marie dostavěnému roku 1707, který patří k nejmohutnějším sakrálním památkám v Pardubickém kraji. O výzdobu oltáře se postaral I.Rohrbach, výzdoba kazatelny pochází z dílny Jakuba Teplého. Kostel i sousední fara jsou nově opraveny za přispění peněz z EU. Od kostela zabočíme silnicí vpravo ( stále po CY 4192) k objektu zařazenému do seznamu Významné vily Pardubického kraje. Jedná se o vilu postavenou v novorenesančním stylu pro českého podnikatele Josefa Vosáhla (1841-1918), který v Dašicích vybudoval továrnu na výrobu kožených hnacích řemenů pro pohon strojů. Návrh vily vytvořil pražský projektant Jan Vejrych, který též vyprojektoval budovu pardubické radnice. V současné době je vila v soukromém vlastnictví, je opravena fasáda, pokračuje se výměnou oken, která musí vyhovovat přísným požadavkům památkářů. Naše vycházka pokračuje prohlídkou náměstí, na němž se nacházejí četné měšťanské historické domy s rokokovými a klasicistními fasádami, pocházející z přelomu 18.-19. století. Zajímavý je rohový dům s podloubím, u jehož sloupů jsou umístěny barokní sochy sv. Barbory, sv. Václava a sv. Norberta, pocházející pravděpodobně ze sochařské dílny I.Rohrbacha, které sem byly údajně převezeny z kláštera v Podlažicích. Výlet je možno zakončit v restauraci Dašické sklepy, která byla otevřena v roce 2009 po náročné opravě původních sklepních prostor bývalého Pivovaru Dašice. Jeho počátky jsou datovány do roku 1507, kdy dašické panství bylo připojeno k Pardubicím, které tehdy byly v majetku Viléma z Pernštejna. V roce 1616 byla provedena přestavba a rozšíření pivovaru i jeho sklepů, jejichž rysy jsou patrné i v dnešní době, přestože po znárodnění byly používány jako sklady zemědělských strojů. Po občerstvení a odpočinku v rozlehlých prostorách sklepů, které při prvním vstupu působí jako středověké ponuré bludiště (naštěstí naši turisté nadaní orientačním smyslem se vzájemně nepostráceli), je možno pokračovat ještě pohodlnou chůzí po nově vybudované cyklostezce na nádraží ČD Kostěnice. Celá pěší trasa pak měří necelých 10km. Prameny a literatura: Turistický průvodce č.21 – Pardubicko Jaroslav Kocourek: Východní Čechy – vlastivědný průvodce Město Dašice - Oficiální internetové stránky www.wikipedia.cz – Seznam kulturních památek v Dašicích www.dasickesklepy.cz Zd.A.Cinkán: Jakub Teplý
Autor: Ing. Marcela Timarová Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2014
Předchozí článek: Co skrývá podzemí zdechovického zámku - o radarovém výzkumu 25.10.2013 Následující článek: Téměř zapomenuté firmy (XXI. část) Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
