|
| |
|
Chrudim - krajina ve městě
19.02.2016 Na území města Chrudimi zasahují poslední výběžky Železných hor. Město je malebně rozloženo na terase obtékané Chrudimkou. Tato terasa dosahuje výšky zhruba stejné jako vrchol Kunětické hory. Nejvýše položená část území města je rekreační les PODHŮRA s vrchem Hůra 392m. Vrchu se říkalo Králové Hůra, protože Chrudim je Královnino věnné město.Suchý stručný popis praví, že jde o dubohabrový porost s loukami severně od obce Topol (odkud je přístup nejsnazší). Žádný popis však nedokáže vylíčit krásu modelace dosud do značné míry v přírodním, neporušeném stavu zachovaného pravého svahu řeky Chrudimky. Nejkrásnější je na jaře, kdy vše rozkvete a řekou se valí jarní voda * Místo má též značný strategický význam, který spočívá v sousedství s Chrudimkou na přirozeně z jedné strany chráněné vyvýšené terase, odkud je ideální kruhový rozhled. Před takovými 6000 léty tu v mladší době kamenné stálo hradiště situované poblíž důležité stezky. Nyní je tu pěkný udržovaný třešňový sad. Bylo by záslužno kdyby tu město pomohlo vybudovat nejnutnější: pohodlný značený přístup, pár laviček s odpadkovým košem a na vrcholu, kde bylo pravěké hradiště (jedno z nejstarších hradišť z mladší doby kamenné) vybudovat nízkou rozhlednu - plošinu se základními informacemi, odkud by bylo možno přehlédnout celou Chrudimskou tabuli až ke Kunětické hoře a Železným horám. Zaručuji, že takový výhled jen tak nikde není. Mohlo být hradiště na Habrově první Chrudimí? V prostoru tohoto neolitického hradiště se usídlili v 10. století Slované. Měli tu ideální výhled do krajiny. I dnes nás upoutá kopec v Dvakačovicích zvýrazněný evangelickým chrámem a kopec u Tří Bubnů ve směru na Vysočinu. Nepřátelé by se tu špatne skrývali. Hradiště bylo ovšem zranitelné cestou od Topola a od dnešního sídliště Na Větrníku. Proto mohli Slované zvolit výhodnější místo v prostoru dnešního chrudimského Starého města. Svoji roli mohl hrát i kontakt s řekou. Dnešní náměstí J. Ressela je v poloviční výšce nad řekou oproti Habrovu. (MUDr. Zdenka Rozehnalová) Dostanete se sem z města podél Chrudimky ulicí Pod Kopcem až na konec ulice a dále podél železniční trati a Chrudimky do Kalousova, kde už jste pod Habrovem. V půli cesty podejdete rozestavěný východní obchvat města, na který už dlouhá léta nejen Chrudim čeká. Les už leží v Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Železné hory. Vede sem od nádraží žlutá značka kolem letiště. Z plochého vrchu Hůry vybíhá směrem na sever protáhlý hřbet VRCHA, který dosahuje nad vodojemem Skřivánek I. výše 307,9m. Z tohoto hřbetu jsou nádherné pohledy na panorama města a na druhou stranu na masiv Železných hor. Navrhovali jsme zde přírodní park Na vrchách - síť jednoduchých cest (bez dláždění a asfaltu) s lavičkami na místech pěkného výhledu. Zatím je tu odpudivá naprostá divočina včetně opuštěného vojenského prostoru, pokud to nejsou zahrádky. Od nádraží projdeme přes autobusové nádraží do podchodu a ulicí K Ploché dráze vzhůru na Vrcha. Podívejme se nyní na opačnou stranu města, na severovýchod, kde převládá na první pohled fádní, zemědělsky intenzivně využívaná krajina. A přece to není docela pravda. Je tu malý krajinný klenot zvaný HABROV. Mám na mysli Přírodní rezervaci Habrov vyhlášenou již zásluhou našich předků v roce 1948, jednu z nejstarších v naší republice. Výměra je 20,6 ha. Suchý stručný popis praví, že jde o dubohabrový porost s loukami severně od obce Topol (odkud je přístup nejsnazší). Žádný popis však nedokáže vylíčit krásu modelace dosud do značné míry v přírodním, neporušeném stavu zachovaného pravého svahu řeky Chrudimky. Nejkrásnější je na jaře, kdy vše rozkvete a řekou se valí jarní voda * Místo má též značný strategický význam, který spočívá v sousedství s Chrudimkou na přirozeně z jedné strany chráněné vyvýšené terase, odkud je ideální kruhový rozhled. Před takovými 6000 léty tu v mladší době kamenné stálo hradiště situované poblíž důležité stezky. Nyní je tu pěkný udržovaný třešňový sad. Bylo by záslužno kdyby tu město pomohlo vybudovat nejnutnější: pohodlný značený přístup, pár laviček s odpadkovým košem a na vrcholu, kde bylo pravěké hradiště (jedno z nejstarších hradišť z mladší doby kamenné) vybudovat nízkou rozhlednu - plošinu se základními informacemi, odkud by bylo možno přehlédnout celou Chrudimskou tabuli až ke Kunětické hoře a Železným horám. Zaručuji, že takový výhled jen tak nikde není. Mohlo být hradiště na Habrově první Chrudimí? V prostoru tohoto neolitického hradiště se usídlili v 10. století Slované. Měli tu ideální výhled do krajiny. I dnes nás upoutá kopec v Dvakačovicích zvýrazněný evangelickým chrámem a kopec u Tří Bubnů ve směru na Vysočinu. Nepřátelé by se tu špatne skrývali. Hradiště bylo ovšem zranitelné cestou od Topola a od dnešního sídliště Na Větrníku. Proto mohli Slované zvolit výhodnější místo v prostoru dnešního chrudimského Starého města. Svoji roli mohl hrát i kontakt s řekou. Dnešní náměstí J. Ressela je v poloviční výšce nad řekou oproti Habrovu. (MUDr. Zdenka Rozehnalová) Dostanete se sem z města podél Chrudimky ulicí Pod Kopcem až na konec ulice a dále podél železniční trati a Chrudimky do Kalousova, kde už jste pod Habrovem. V půli cesty podejdete rozestavěný východní obchvat města, na který už dlouhá léta nejen Chrudim čeká.
Autor: Ing.arch.VLADIMÍR ROZEHNAL Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2014
Předchozí článek: Zámek Choltice Následující článek: Muzeum obuvi a kamene ve Skutči Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
