|
| |
|
Vysoké Mýto a jeho náměstí
16.02.2016 Pohlédneme-li na Vysoké Mýto z ptačí perspektivy, na první pohled nás zaujme pravidelný tvar jeho historického jádra. Lze vidět čtvercové náměstí, okolo síť pravoúhlých ulic a dříve to vše obepínal ještě prstenec hradeb, jehož pravidelnost narušoval jen výčnělek v severovýchodním rohu, kde se nalézal klášter minoritů a snad i klarisek. Vysokomýtské náměstí je s dvouhektarovou plochou největším čtvercovým náměstím v České republice. Pravidelné rozložení městského jádra, připomínající tvarem třeba vojenské tábory starověkých římských legií, není jen pouhá matematika. Jedná se o důsledek způsobu založení města a také o architektonický odraz raných dějin města. Důležitá je především skutečnost, že Vysoké Mýto bylo založeno na „zelené louce“, tj. na místě, kde vzniku města nepředcházela žádná starší zástavba, rostoucí město se tudíž nemuselo přizpůsobovat žádným překážkám. Také plochý terén na rozlehlém ostrohu poblíž soutoku řeky Loučné a potoka Nejsbachu nevyžadoval žádná zakřivení, zúžení či jiné úpravy, síť budoucích parcel tak mohla začít růst jako na bílém papíře v kanceláři. Vysoké Mýto založil lokátor ve službách krále Přemysla Otakara II. Jméno lokátora ani letopočet založení města bohužel neznáme a úsměvné je, že to nijak nepřekáží dnešním „mejťákům“ v oslavách různých výročí založení města. V 19. století se slavilo 600 let v roce 1864 (původně měly oslavy proběhnout o rok dříve, ovšem kvůli zpožděné rekonstrukci bran se vše posunulo), v roce 1962 bylo rozhodnuto o 700. letém výročí a nedávno, v roce 2012, se slavilo výročí 750. Ve skutečnosti však pouze víme, že v roce 1265 už Vysoké Mýto stálo a vše ostatní jsou jen málo podložené domněnky. Někdy před zmíněným letopočtem tedy přišli na místo nového města jeho první kolonisté. Pocházeli pravděpodobně ze severoněmeckého prostředí, na budoucí Vysokomýtsko je přivedl již uvedený lokátor, tedy jakýsi podnikatel, zakládající pro panovníka vesnice i města. Německým kolonistům byly přislíbeny četné výhody, například osvobození od daní na 12 let, a bezprostředně po příchodu započali s budováním nového města. Vyměřili náměstí a rozdělili si okolní parcely, rychle „město“ obehnali valy a palisádou a postavili si provizorní chaty na zadních částech parcel. Ty postupně zastínily roubené domy v předních částech, čelními štíty spojené a tvořící tak souvislou uliční zástavbu. Zbytek parcely, nezakrytý vlastním domem, sloužil jako hospodářský prostor, využívaný i pro chov domácích zvířat. Provizorní opevnění velmi brzy nahradily kvalitní kamenné hradby s třemi branami, nazývanými podle směrů cest bránou Litomyšlskou, Choceňskou a Vraclavskou (později Pražskou). Pravděpodobně první kamennou stavbou uvnitř města byl kostel, nacházející se pod jihozápadním ohbím hradeb. Jeho okolí zůstalo nezastavěné a sloužilo až do 19. století jako hřbitov. Poblíž zřejmě stávala také škola, doložená v Lucemburské éře už jako „stará škola“. Nejbohatší domy spolu s radnicí stávaly uprostřed náměstí, rozložené do malého čtverce. Zůstávaly obydlené bohatým německým patriciátem i po století přílivu českého obyvatelstva, avšak v době husitských válek, konkrétně po příchodu vojska husitských pražanů před hradby města v roce 1421, došlo k jakémusi vnitřnímu převratu. Vysoké Mýto husitům otevřelo brány, domy patricijů vypálilo stejně jako oba kláštery a jejich obyvatele vyhnalo. Zbytky těchto domů byly zcela strženy až v 18. století, na jejich místě se později vysázely stromy a v roce 1715 vyrostl prostřed náměstí morový mariánský sloup. Po domech v centru náměstí zůstalo jen několikapatrové sklepení, které si však podnikaví měšťané skupovali a těžili z jeho zdění kámen, v důsledku čehož docházelo k jeho hroucení. Rozsáhlá sklepení měly i domy okolo náměstí, sklepy byly navíc navzájem propojené a pravděpodobně bylo možné obejít celý rynek bez spatření slunečního světla. Bohužel, v moderní době se špatný stav podzemních prostor řešil především zasypáváním, litím betonu, případně zazdíváním, dá se tedy předpokládat, že legendami opředené vysokomýtské podzemí je dnes již naprosto nerekonstruovatelné. Povrch náměstí se dlouhou dobu vůbec neřešil. Ještě na fotografiích z počátku 20. století je patrné, že se tu lidé v deštivých dnech brodili nánosy bahna. Štěrkem vysypané chodníčky vedly pouze po obvodu náměstí podél domovních štítů a zpevňován byl také průjezd mezi branami. Teprve v 50. letech 20. století bylo náměstí vydlážděno nepříliš vzhlednými asfaltovými dlaždicemi, teprve rozsáhlá rekonstrukce v letech 1994-1996 přinesla povrchu náměstí jeho dnešní podobu. Vysoké Mýto bývalo královským věnným městem, tedy obcí svobodných měšťanů. Nikdy nepatřilo žádné vrchnosti, v důsledku čehož město také nemá žádnou velkolepou architektonickou dominantu – nějaký zámek či klášterní komplex, narozdíl například od nedaleké Litomyšle. Největším pokladem historického stavitelství Vysokého Mýta není proto nějaký jeden konkrétní detail, ale celé centrum jako celek, především však nezměněný městský půdorys, zachovávající svou středověkou podobu dodnes. Domy v centrum se vyjma několik novověkých „paláců“ nacházejí na původních parcelách, goticky protáhlých a úzkých. Vjezd na náměstí komplikují oblouky krásných bran, jejichž stavitelé v 14. století s automobilismem jaksi nepočítali. Velké čtvercové náměstí historickému půdorysu pochopitelně dodává značnou osobitost a zbývá jen doufat, že si i budoucí generace vysokomýtských budou tohoto neokázalého klenotu vážit a nepodlehnou šalbám nějakých velkolepých projektů bezohledných investorů.
Autor: Zdeněk Horák Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2013
Předchozí článek: TURISTÉ KLUBU PŘÁTEL PARDUBICKA PUTOVALI ORLICKÝMI HORAMI Následující článek: Neobvyklá a již zaniklá řemesla v Čermné Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
