|
| |
|
Židovský hřbitov v Litomyšli
16. 05. 2007 Podle některých autorů existovalo židovské osídlení v Litomyšli již v 15. století. Písemné doklady o tom ale nejsou. Sčítání obyvatel z roku 1724 žádné Židy neuvádí, stejný údaj je i v kolonce "Usazeni před rokem 1618". V roce 1783 žily v Litomyšli tři židovské rodiny a při dalším sčítání v roce 1793 pouze dvě. V 19. století počet Židů ve městě narůstá a svého maxima dosahuje na přelomu 19. a 20. století, sčítání lidu v roce 1900 uvádí 216 Židů. Poté se jejich počet opět snižuje na 163 při sčítání v roce 1930. Někteří Židé se z Litomyšle před hrozbou fašismu odstěhovali. 92 místních Židů postihla v roce 1942 deportace do koncentračního tábora v Terezíně. Oddělení holocaustu Židovského muzea v Praze eviduje 92 obětí, jejímž posledním bydlištěm byla Litomyšl. Litomyšlský židovský hřbitov se nachází asi 2 km od centra města ve směru na Vysoké Mýto v místní části Lány na mírné stráni. Hřbitov má rozlohu 1452 m2. Židovský hřbitov vznikl podle Jana Heřmana roku 1897. Podle Víta Korce z Trutnova byl ale založen už 1811 (píše o tom v Cestovní zprávě o prohlídce hřbitova). Čela náhrobků směřují k severu, řady jsou ve směru západ - východ. Začalo se na něm pochovávat z jižní strany shora a pokračovalo se směrem na sever. Nejnovější hroby jsou u cihlové obřadní síně (má tvar obdélníka 3x4 m), kterou se zřejmě také na hřbitov vstupovalo. Poslední pohřeb byl na židovském hřbitově asi v lednu 1942 (v zápise z jednání o zrušení hřbitova z 15.7.1965 je i prohlášení Marty Soukupové, že posledním pohřbeným byl její otec Salamon Böhm). Vít Korec v Cestovní zprávě ovšem píše, že se tam pohřbívalo i roku 1944, ale pramen neuvádí. Dopis MNV z 16.3. 1971 obsahuje sdělení: " Dle zjištění bylo na vašem hřbitově poslední pohřbení asi v roce 1939." Paní Eva Dušková, rozená Freyová, se přiklání k prvnímu termínu. Ale paní Emílie Králová, rozená Nespěchalová, si pamatuje, že tam v létě 1942 byla na pohřbu pana Frieda. Od války hřbitov už jen chátral, protože nebyly peníze na jeho údržbu. Místní občan Štěpán Kosek měl v roce 1969 zájem o cihly z obřadní síně. Chtěl, aby mu ji povo-lili zbourat (žádost je z 12.1.1969), protože se rozpadá a například strop už skoro neexistuje. Ačkoli Židovská náboženská obec v Praze zbourání povolila (10.3.1970), demolice se nakonec neuskutečnila. Místní kameník František Pilný ze hřbitova asi v létě 1969 odvezl neznámé množství kamenů. Paní Markéta Freyová ho žalovala z krádeže 24 kusů náhrobků, mimo jiné i její rodiny. Okresní soud ve Svitavách F. Pilného osvobodil s podmínkou, že kameny vrátí (rozhodnutí z 23.1. 1970). Tím to ale neskončilo. V roce 1972 byl obviněn z krádeže dalších 15 kamenů. Dělal z nich obrubníky, schody apod. Náhrobky byly zřejmě kradeny i dříve, ale přistižen byl jen Pilný. Několikrát se také uvažovalo o zrušení hřbitova. Například to MNV navrhoval Židovské náboženské obci v Praze dopisem z 8.10.1963. Obec s tím souhlasila, ale měla podmínky. Požadovala zřízení pomníku na městském hřbitově nebo v urnovém háji s nápisem: " Památce všech pohřbených na židovském hřbitově". Důvodem bylo to, aby pozůstalí nemuseli platit za zrušení památníku, exhumaci apod. Podmínky MNV odmítl a hrozil, že si ke zrušení vyžádá souhlas hygienika. Předseda MNV také nabízel odkoupení zachovalých náhrobků pro další sochařské zpracování. Další návrhy MNV na zrušení jsou z let 1971 a 1974. Nakonec hřbitov na původním místě zůstal, ale nikdy nebyl opraven a chátral. Dne 28.10.1986 byl na městském hřbitově odhalen pomník na památku židů umučených v letech 1939 - 1945. Do dnešní doby se dochovaly čtyři desítky náhrobků z let 1877 - 1934. Většina náhrobků na židovském hřbitově je dnes povale-ná, některé jsou i zničené. Všude divoce rostou keře a stromy. V 80. letech se na něj z meliorovaných vedlejších luk a polí dostala voda, která podmáčela hroby i náhrobky. Dokonce se prý přelévala přes kamennou hřbitovní zeď (víme to z dopisu paní Wolfové ze 17.4.1989 na ONV Svitavy). Od roku 2002 probíhala oprava obřadní síně pod vedením Správy nemovitostí Židovské obce prostřednictvím firmy MATANA a.s. Praha. Na opravu přispělo i město Litomyšl. Silná židovská komunita existovala v blízkém Vysokém Mýtě. Oddělení holocaustu Židovského muzea v Praze eviduje 38 obětí z této lokality. Prameny: - Dana Christianová, David Zeman - Židovský hřbitov v Litomyšli (seminární práce 1993/1994, Škola restaurování a konzervačních technik Litomyšl) - Stopy Židů v Pardubickém kraji, Renáta Růžičková a Alžběta Langová, vydala Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje 2006. - Holocaust a Litomyšl - www.zmizeli-sousede.cz
Autor: Jan Řeháček Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2007 Předchozí článek: Pardubický špitál ve světle účtu z roku 1744 a jeho kontinuita Následující článek: Litomyšlské gymnázium je jedním z najstarších u nás Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
