|
| |
|
Zaniklé vesnice na Litomyšlsku
26.06.2017 Vznik (nejen) středověké vesnice byl podmíněn dobře zvoleným místem a vhodným zdrojem vody. Pokud tyto požadavky sídliště nesplňovalo, docházelo k jeho zániku, což je většinou případ i následujících vesnic, které se nacházely na historickém území Litomyšlska. 1. Domašice (Domasic) Pastevní osada mezi Kornicemi a Sedlištěm při Kornickém (Malvařickém) potoku, poblíž Královy studánky se poprvé zmiňuje už v roce 1167 v listině krále Vladislava II. Zanikla pravděpodobně koncem 14. století. CDM 1 str. 279 2. Dvořiště (Dworzicz) V některých popisech označována jako Dvořice, což bylo zaviněno nesprávným přepisem písaře. Vesnice byla rozložena podél bezejmenného přítoku potoka Zlatý pásek, nad dnes už neexistujícím Navrátilovým rybníčkem, mezi Pazuchou a Kozlovem. Nacházela se u křižovatky cest nad údolím zvaným Zákopy. Je poprvé připomínána v roce 1347, v 15. století už byla pustá. Dle lidového vyprávění vesnici vypálili uherští vojáci Matyáše Korvína. Ty pak následně pobili třebovští měšťané poblíž Hor u České Třebové v místě dodnes známém jako Uhrovy doly. CDM 7 str. 540 3. Hrádek – Štítka (Hradek, Štitka) Poblíž malého hrádku později lidově zvaného Katrštejn se nacházela vesnice, v některých pramenech zvaná buď Hrádek nebo Štítka (dnes už se tak jmenuje jen přilehlý les). Její poloha v údolí potoka Husí krk mezi Řetůvkou a Hrádkem byla pravděpodobně nedaleko nynějšího vodárenského objektu. Dle indikační skici byla ještě v roce 1839 v těchto místech zemědělská půda.. Podle jiných výkladů bývala vesnice nalevo i napravo od silnice ve směru z Hrádku do Sloupnice za křižovatkou „U sloupku“. Tomu by ale mohla odporovat skutečnost, že poblíž těchto míst se nevyskytuje žádný vodní zdroj. První historická zmínka o této vesnici je od F. Jelínka, kde v roce 1471 uvádí už ves Štítka pustou. V roce 1506 se v Listináři pana Viléma z Peršteina uvádí zase pustý Hrádek ves. F. Jelínek – Historie města Litomyšl II. str. 57 , AČ 17 str. 60 4. Královec (Königsberg) První zmínka o obci pochází až z roku 1760, čímž se odlišuje (i vedle doby zániku) od všech ostatních zde uvedených. Vesnice existovala na katastrálním území obce Opatov nedaleko rybníka Hvězda, nad levým břehem Lukovského potoka. Vodu z tohoto potoka získávala jejím čerpáním pomocí trkačů. Přesto se nedočkala dnešních dní. V roce 1964 odešli poslední obyvatelé a nastala postupná devastace, která skončila zbouráním jediného dosud zachovalého objektu - kapličky. Z celé obce se zachovala kromě téměř již neznatelných ruin domů a sklepů pouze pobořená boží muka, zapomenutá v polích u staré lípy, v místě křižovatky původních cest. A.Profous – Místní jména v Čechách str. 360 5. Křekovice (Crecouvice) První zmínka o obci poblíž dnešních Říkovic pochází z roku 1131. Spolu se statkem (prelodiem) poblíž lesa Kabát (u blízkého pramene a potoka) tyto sídliště už zanikly mezi lety 1245 - 1347. Samotná vesnice Křekovice se nacházela v blízkosti dnešní Portlíkovy studánky a u bezejmenného potoka vytékajícího z ní. Nedaleko od této studánky se nachází i další vodní zdroj, cisterna, ve které dodnes nechybí voda ani v období velkého sucha. Přesto se možná i kvůli nedostatku vody obyvatelstvo s největší pravděpodobností postupně přesunulo do blízkých Říkovic, které v té době několikrát zvětšily svou obydlenou plochu. CDM 1 str. 207 6. Malín (Malin) Bohužel u této vesnice o níž je první zmínka už v roce 1303 se doposud nepodařilo určit přesnou polohu, ani dobu, kdy zanikla. Existující názory že by se mohla ztotožňovat se Semanínem, nebo Třebovicí, nelze vyloučit. Dle ústního podání to prý bývala česká ves, na rozdíl od sousedního německého Semanína a ležela u bezejmenného potoka, pramenícího pod Kozlovským kopcem, mezi Českou Třebovou a Semanínem. RBM II str. 855 7. Rez Zaniklá ves na katastru Poříčí u Litomyšle u Oborského potoka je zmiňována v roce 1347. Poslední zmínka o vesnici, kde se nacházel mlýn i krčma je z roku 1398. Na naučné stezce Kolem Štimberka je poblíž místa původní zaniklé obce informační tabule o vesnici Rzy. Terénní nerovnosti po původním osídlení jsou v lesní krajině dodnes patrné. CDM 7 str. 539 8. Svatozla (Suatozla) Ves připomínaná v roce 1292 se pravděpodobně nacházela okolo potoka Sloupnice (Labíčko), v místě dnešní Horní Sloupnice, s níž později splynula. Přesnější poloha ani doba zániku není známa. RBM IV str. 746 9. Šling (Sling) Zaniklá obec, se nacházela poblíž řeky Třebovky, mezi Opatovem a rybníkem Hvězdou. Později splynula s Opatovem. První zmínka o ní je z roku 1398. CDM 12 str. 425 10. Švábenice (Zuabenice) Přesné místo této zaniklé obce není známo. Názoru, že ležela v místě dnešní osady Podšvábí u Švábského rybníka, mezi Horkami a Českými Heřmanicemi oponuje jiný, že se nacházela v háji Švábenice u Cerekvice nad Loučnou při Končinském potoku. Vesnice se připomíná už v roce 1167. CDM 1 str. 280 11. Žďár, Propastná, Lysá (Zdar, Propastna, Lysa) Zaniklé vesnice, ležící poblíž řeky Desné, později splynuly s Horním či Dolním Újezdem. Jejich přesná poloha není známa. První zmínka o nich je z roku 1398. Ve Žďáru byl uváděn mlýn. CDM 12 str. 425 Výše zmíněné zaniklé vesnice (kromě Královce) mají společné tři věci. Všechny vznikly v době kolonizace Litomyšlska a zanikly, ať už z jakéhokoliv důvodu ještě ve středověku. Třetí věcí je, že u všech jsou známa z písemných pramenů jejich jména. Archeologický průzkum do budoucna snad určí i jejich přesnou polohu. Můžeme ovšem předpokládat, že bude docházet i k objevování dalších zaniklých „bezejmenných“ obcí, ( jako např. nedávno archeologicky prozkoumaná sídliště u Vlkova nebo Lezníka), což by ale mělo být spíše dalším přínosem k širšímu poznání historie tohoto regionu. Použité zkratky: CDM – Codex diplomaticus Moraviae AČ – Archiv český RBM – Regesta Bohemiae et Moraviae Použitá mapa : Mapy.cz Autor: Patr Vomáčka Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2017
Předchozí článek: Sága rodu Vokolků - Vojmír Vokolek (1910-2001), výtvarník Matky Chudoby Následující článek: Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
