|
| |
|
Zajímavá vestavba atelieru ve škole ve Zdechovicích
26. 05. 2010 Základní škola ve Zdechovicích (okres Pardubice), která vyučuje žáky 1.–5. ročníku, sídlí v budově postavené cca před 125 lety. Její dnešní kapacita je 50 žáků ve dvou třídách. Půda pod valbovou střechou, využívaná až do r. 2008 ke skladování nepotřebných věcí, se však skoro zázračně proměnila. Dnes zde najdeme keramickou dílnu s elektrickou pecí, dvě podia pro školní vystoupení a hlediště pro diváky, vesměs rodiče žáků. Kromě základního vybavení dřezem v atelieru, toaletami pro dívky a zvlášť pro chlapce, které jsou přístupné z patrové podesty schodiště, je k dispozici úklidová komora i sprcha pro žáky, kteří by práci s keramickou hlínou příliš prožívali. Základem vestavby byla montáž nové podlahy z ocelových válcovaných nosičů a ocelových plechů. Tím vznikla dostatečně únosná plocha, od níž bylo již možno pokračovat s dalšími konstrukcemi stěn na bázi sádrokartonu. Nosná konstrukce stěn je ocelová. Tepelná izolace je z minerální vaty. Zvláštní pozornost byla věnována pasívní a aktivní ochraně proti ohni. Složitá byla zejména ochrana přiznaných krovových prvků. Ty byly ve fi nále truhlářsky obloženy a na tento materiál byl následně aplikován bezbarvý certifi - kovaný protipožární nátěr. Před zahájením prací na vestavbě byla vyměněna krytina – nyní pálené bobrovky, které tuto významnou stavbu korunovaly kdysi a tvoří její korunu i teď, a veškeré klempířské prvky. Opomenut nebyl ani komín. Voda, kanalizace i vytápění byly napojeny na sítě původní budovy. Vytápění prostoru teplou vodou z kotle je kombinováno se dvěma vestavnými klimatizačními jednotkami, které prostřednictvím svých tepelný komfort. Osvětlení atelieru zajišťují střešní okna Velux s mikroventilací, v hlavním prostoru jsou instalovaná v sadách. Umělé osvětlení zajišťují zářivkové řady. Vertikální komunikace je zajištěna rekonstruovaným schodištěm. Zajímavým detailem jsou potíže se zamrzáním srážkové vody v okapních žlabech na východní straně budovy. Se změnou využití půdy došlo totiž také ke vzniku jiného režimu odtávání sněhu. Tím došlo ke vzniku mohutných rampouchů právě nad vchodem. Pomohlo elektrické vytápění žlabů, řízené samostatnou elektronikou tak, aby netopilo zbytečně. Zároveň s vestavbou byl proveden nový fasádní plášť s novými okny. Zachovány byly hlavní vstupní dveře, které prošly náročnou truhlářskou opravou. Původním prvkem je také pískovcová zárubeň s předloženými schody. I tato část budovy prošla rukama odborníků-kameníků z hořické průmyslové školy. Vstupní část budovy nebyla s ohledem na kamennou zárubeň hlavních dveří obložena tepelnou izolací, čímž poněkud zanikl rizalit ve středu hlavní fasády. Nicméně ani na tento prvek nebyl opomenut a je vyznačen barevně. Nezapomnělo se ani na obnovu osvětlení vstupu měděnými historizujícími svítidly a mosazné tlačítko elektrického zvonku. Fasáda je barevně sladěna (bílá a světlý okr) s významnými stavbami v obci. Pro odlehčení textu doplňujeme informace poznámkou, že jižní fasáda byla v úrovni 1. patra napadena ptactvem. Vzniklý otvor byl však dodatečně zamaskován kruhovou plastovou mřížkou s pevnou protidešťovou žaluzií. Závěrem se dá odpovědně konstatovat, že školní budova může směle plnit své poslání a hlavně má co nového nabídnout svým žákům.
Autor: Ing. Robert Chutic Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2010 Předchozí článek: Ostřetín – stručná historie obce od počátků do roku 1918 Následující článek: (Téměř) zapomenuté pardubické firmy – pátá část Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
