|
| |
|
Vynálezce ing. Jindřich Ressel (1829-1884), čestný občan Chrudimě
16.01.2024 Ing. Jindřich Ressel byl synem vynálezce lodního šroubu Josefa Ressla (1793-1857) z manželství s Terezií Kasteličovou (1802-1872). Narodil se 9. července 1829 v Terstu. Po studiích na Akademii krásných umění v Benátkách byl zaměstnán v Terstu ve strojírně a krátce i u rakouského námořnictva. Na přelomu 50. a 60. let 19. století se roku 1859 oženil s Marií Mummlovou (1841-1913), jež mu roku 1868 porodila dceru Adélu (+1883). Již roku 1876 bylo však manželství rozvedeno. V době sňatku (1859) byl Jindřich Ressel zaměstnán ve Vídni v továrně na výrobu lokomotiv a ve Štýrském Hradci (Graz) v továrně na klíh. Definitivně se však Jindřich usadil ve Vídni, kde se mohl v klidu věnovat své činnosti vynálezce. Roku 1872 sestrojil „velmi přesný model vzdušné parolodi“ (V. Rypl). Svůj projekt si dal roku 1871 patentovat (pod č.j. 19464/1716 ze dne 31.12.1871). Vzdušná paroloď byla balonem (steroidem z měděného či mosazného plechu) naplňována vodní parou (napětí 1 atmosféra). Jeho stoupací síla byla tedy podle V. Rypla jen o 5% menší (nižší) při naplnění uhlovodíkem. Pod balonem chtěl Ressel v okrouhlé kovové lodici umístit parní stroj o 5 HP, jakož i kompresní pumpu, jež by v recipientu zhušťovala vzduch tlakem, jenž by se rovnal 14,5 cm sloupce rtuti. Z tohoto recipientu měl být hnán vzduch do dutých komor 2 Althanových kol. Tak by se „odstředivá kola“, jak jim říkal Jindřich Ressel, uváděla do rotace i do postupného letu. Kolo nad balonem mělo celá aparát zvedat, menší kolo jej mělo hnát vodorovně. Ressel zamýšlel toto horizontální kolo nahradit vratným šroubem (něm. Steuerschraube), patentovaným roku 1864 (č.j. 9834/915 z 22.7.1864). Tím by se obě kormidla pro pohyb vzducholodi vpravo či vlevo stala zbytečnými. Pára měla být svedena do velkého kondenzátoru, jímž byl velký kovový balon, a odtud zkapalněna zpět do parního stroje. Roku 1872 vyhotovil dvorní mechanik W.J.Manek model Resslovy vzdušné parolodi z měděného plechu (viz foto). Model byl vystaven roku 1888 ve Vídni na Aeronautické výstavě. K vlastnímu sestrojení balonu Resslem a experimentům s ním nedošlo, protože mecenáš (sponzor) bankéř L. Spiringer od smlouvy odstoupil a pak dokonce zvítězil v soudním procesu nad vynálezcem, jenž jej zažaloval. Již Jindřichův otec Josef Ressel chtěl roku 1842 využít šroubu k řízení vzducholodí pomocí hnací síly elektřiny, ale jeho myšlenka byla realizována až roku 1884 ve Francii, kdy Ch. Renard v 7 plavbách na vodě se pětkrát vrátil do Calais, odkud vyplul, Autorství vynálezu vrtule bylo přiznáno Josefu Resslovi v italském časopise „Gazetta Piemontese“ z 23.3.1889 v článku „Il vero inventore dele helice.“ Balon nazvaný „Ressel“ zakoupený roku 1893 ve Francii však vzlétl v letech 1893-1900 mnohokrát, pilotován francouzským vzduchoplavcem E. Surcoufem. Tento muž přistál už 13.8.1891 spolu s L. Godarem s jiným balonem „V. Hugo“ u Pardubiček, když z Prahy urazil 105 km. Mezi další piloty balonu „Ressel“ patřili i ČEŠI František Hůlka a Ferdinand Wandas, vyučení Surcoufem. Po sebevraždě F. Hůlky (1909) byl balon „Ressel“ prodán Technickému muzeu na Hradčanech v Praze. Jindřich Ressel se v červnu 1861 zúčastnil odhalení pamětní desky svého otce na jeho rodném domě v Chrudimi. I když od městské rady získal v květnu 1850 finanční výpomoc 100 zlatých, zemřel v bídě a finanční tísni 10. září 1884 ve Vídni (Böbling), kde byl i pohřben. Je zachována jeho korespondence s chrudimským starostou J. Klimešem a F. a A. Gallatovými. Literatura: V. Rypl, Z dějin naší vzduchoplavby, Praha 1927 F. Kobetič, Josef Ressel a Chrudim, Chrudim 2014 (42. sv. edice „Chrudim“) P. Sviták, Vzduchoplavba, NTM Praha 2015 Autor: PhDr. Jiří Kotyk, Ph.D. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: Předchozí článek: Kopce mezi horami Následující článek: Patnáct horopisných celků Nad povrchovou mozaikou Pardubického kraje Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
