|
| |
|
Vydejte se do Mladějova
28. 08. 2007 První zmínky o obci Mladějov pocházejí ze třináctého století, kdy bylo českomoravské pomezí kolonizováno. Český název Mladějov se ustálil spolu s německým Blosdorf někdy v průběhu patnáctého či šestnáctého století. Od roku 1669 patřily pozemky v tomto kraji Liechtensteinům, kteří zde v roce 1862 zahájili těžbu nepříliš kvalitního uhlí. V osmdesátých letech devatenáctého století byl pod uhlím nalezen lupek vhodný k výrobě ohnivzdorných materiálů. U dolů se lupek až do sedmdesátých let 19. století pálil v klasických či postupných milířích. Postupně se odkrývala nová ložiska nad Novou Vsí a na Hřebči. Materiál byl do Mladějova dopravován zprvu koňskými povozy, později lanovkou, spojující důl nad Mladějovem se šamotkou. Lanovka zahájila provoz v roce 1902 a ukončila krátce po dostavbě dráhy. Návrh spojit doly na Hřebči nad Novou Vsí a nad Mladějovem úzkorozchodnou dráhou vznikl za první světové války. Schválen byl v roce 1918 a nedlouho poté se začalo s výstavbou směrem od Hřebče. Provoz na první části dráhy byl zahájen v roce 1919, do Mladějova dojely první vlaky s lupkem o rok později. V roce 1919 byla postavena elektrárna vybavená parními lokomobilami Brand & Lhuiller, které poháněly generátor napětí a přiváděly elektřinu k dolům na Hřebči, zajišťovaly však také osvětlení kostela, fary, školy a hasičské zbrojnice ve vsi. Na přelomu let 1965 a 1966 byla zastaven provoz elektrárny, zastavena byla v té době i těžba nekvalitního uhlí. Za celou dobu provozu se na dráze vystřídalo množství lokomotiv. První z nich vyrobená firmou Orenstein & Koppel byla dodána již v době stavby tratě. V pozdějším číslování pak dostala číslo 4. V roce 1918 byl do Mladějova dodán první stroj typu RIIIc od firmy Krauss Linz, který dostal číslo 2. O rok později následovala lokomotiva číslo 3 z továrny Breitfeld & Daněk Blansko. V roce 1920 pak byla na zakázku v mateřském výrobním závodě v Linci upravena lokomotiva číslo 1, původně rovněž typ R III. Další lokomotiva přímo pro potřeby mladějovského závodu přišla roku 1929 a dostala číslo 5. Poslední parní lokomotiva, která působila za provozu na mladějovské dráze, byl stroj ČKD BS-80, vyrobený v roce 1951 a označený novým číslem 4. Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let zakoupilo vedení šamotky tři motorové lokomotivy typu BN 60-H vyrobené v Turčianských strojírnách Martin. Tyto stroje se používaly k posunu a na pracovních vlacích až do ukončení provozu. V osmdesátých letech se pak uvažovalo o výměně dosluhujících parních lokomotiv za nové motorové, ale na našem trhu v té době neexistovala vhodná alternativa. Došlo tak k nákupu rumunských lokomotiv FAUR L 18H. Později se ukázalo, že patnáctitunové stroje jsou na stáva-jící kolejový svršek příliš těžké, takže v roce 1990 byla zahájena rekonstrukce tratě na koleje o výšce 115 mm. Ta se však zastavila na km 5,3 v létě 1991. Částečně zrekonstruovaná trať sloužila provozu pouze půl roku. K 31.12.1991 došlo k ukončení celého provozu v komplexu Mladějov - Hřebeč. Po ukončení provozu v roce 1991 se dráha využívala již jen k dopravě obědů z místní závodní jídelny na Hřebeč a pouze jednou či dvakrát do roka vyjela parní lokomotiva s vlakem pro fotografy. Zlom nastal rokem 1993, kdy se začali sjíždět nadšenci těchto unikátních strojů, které sloužily k dopravě lupku. V roce 1995 byla uzavřena smlouva mezi brněnskými příznivci průmyslové železnice a MŠLZ Velké Opatovice a od roku 1998 začaly první výletní turistické jízdy. V roce 2000 šamotku koupila firma PD Refractories. Tato společnost však neměla zájem na provozování mladějov-ské železnice. Koleje měly být vytrhány a vozy odprodány do Anglie. Zanedlouho však areál kupuje společnost Keramspal s.r.o., která vlastní nyní celý areál. V nájmu zde jsou dvě neziskové organizace, z nichž jedna zajišťuje Průmyslové muzeum Mladějov a druhá obhospodařuje Mladějovskou průmyslovou dráhu. Původně bylo v Mladějově pět parních lokomotiv. Z nich se zde nacházejí dvě funkční parní lokomotivy a třetí se renovuje. Jedna je z roku 1929 (číslo 5). Je to nejsilnější mladějovská lokomotiva, která byla opět zprovozněna po několikaletém odstavení na jaře roku 2003. Její zprovoz-nění nebylo nikterak náročné, protože stroj prošel v době ukončení provozu opravou. Jedná se o největší a nejtěžší lokomotivu o rozchodu 600 mm v Evropě. Nyní se renovuje pronajmutá lokomotiva BS 80. V letech 1997 - 1998 prošla opravou parní lokomotiva č. 1 z roku 1920, která v roce 1991 ukončovala pravidelný provoz na mladějovské dráze. Jde o unikátní lokomotivu atypické kloubové konstrukce s podpůrným tendrem a rozvodem Helmholtz. Oprava mimo jiné zahrnovala výměnu všech žárnic, kompletní rekonstrukci kotle i komínu. Součástí expozice mladějovské železnice je pak několik dieslových lokomotiv. Jedná se většinou o lokomotivy z československé produkce. Dva rumunské Faury L-18H, které byly do Mladějova dodány ještě za provozu šamotky v osmdesátých letech, jsou jedny z mála výjimek. V expozici je pak renovovaná lokomotiva Stavostroje Radotín BNE 50 a dvě lokomotivy BN-60-H z Turčianských strojíren Martin. Kromě dalších motoro-vých lokomotiv pro povrchové doly jsou ve sbírce také důlní stroje DH-30D a DH-70D. Dráha mladějovské železnice začíná v areálu závodu v Mladějově a po tříkilometrovém stoupání do stanice Veksl trať pokračuje podél zrušených lupkových dolů v lesnatém úbočí Hřebečského hřbetu, na šestém kilomet-ru se trať větví od výhybny u bývalého dolu Hugo a končí v areálu bývalého dolu Hřebeč u ústí štoly Jihlavská. V současné době je sjízdný pouze 6,5 km dlouhý úsek trati do Nové Vsi, zbývající část prochází rekonstrukcí. Poprvé se v loňském roce podařilo na obnovu kolejového traťového svršku získat grant z Pardubického kraje. Pokud by se podařilo získat dotaci i v následujících letech, bylo by možné do čtyř let pořádat jízdy až na Hřebeč, trať by tedy měřila 10,5 km. Mladějovská dráha je v letní sezóně využívána k turistickému provozu. Výletní vlaky jsou vedeny zre-konstruovanými parními vlaky. Dráha navazuje na síť cyklostezek, přeprava kol je zdarma. Mladějov však není pouze průmyslová železnice, ale také expozice věnovaná stavebním a zemědělským strojům. Ze stavebních strojů je největším unikátem lanový bagr Škoda D-500, jediný, který se v Čechách podařilo zachránit. Ten je nyní kompletně rozebraný. Muzeum jej získalo v roce 2002 a nyní prochází rekonstrukcí. Při hmotnosti 22 tun je tento bagr největším a nejtěžším exponátem v Mladějově vůbec. Bagr byl využíván až do roku 1978 v žulových lomech v Liticích nad Orlicí. Po svém odstavení stál 23 let uprostřed lesů. Dalším ojedinělým exponátem je dumper DR 50, který Průmyslové muzeum Mladějov získalo v roce 2004 z kamenolomu Boršov u Dušejova. Jedná se o jeden z prvních typů dumperu, vyráběný těsně po druhé světové válce. Jeho konstrukce je zajímavá řešením obousměrného provozu otočnou sedačkou strojníka a řízením se dvěma volanty. Dumper prošel rekonstrukcí a nyní je v plně funkčním stavu. V expozici se dále nachází několik traktorů, které doplňuje řada zemědělských strojů, jako například mlátičky, řezačky, pluhy či trakaře. Muzeum vlastní také několik silničních vozidel, jako jsou užitkové vozy a autobusy. Zatím jediným provozním autobusem je poválečná Praga RND. Již jsme se zmínili o parní elektrárně, která v areálu šamotky fungovala. Prvotní snahou mladějovského muzea bylo obnovení jejího provozu. Nepodařilo se však domluvit na podmínkách spolupráce s koncernem ČEZ a rekonstrukce elektrárny do původního stavu by přišla na 30 milionů korun. Pouze samotný komín by stál tři miliony korun. Proto dnes budova elektrárny slouží jako expozice parních strojů a stacionárních motorů. Celý výrobní závod samozřejmě nebyl koncipován jako muzeum. Exponátů naštěstí utěšeně přibývá, ale problémem je nedostatek prostor pro ukládání exponátů. Proto bude nutné v následujících dvou či třech letech vybudovat halu pro exponáty. V loňském roce Mladějov navštívilo 7,5 tisíce návštěvníků a 3,5 tisíce se jich svezlo. Kromě toho probíhá každoročně v srpnu rekonstrukce bitvy z první světové války, která se těší velké návštěvnosti. Rekonstrukce bitev z první světové války je u nás totiž velmi neobvyklá, atraktivitě určitě přidá, že je bitva doprovozena parní lokomotivou. Například v loňském roce i přes nepřízeň počasí se na bitvu přišlo podívat 1 400 lidí. Bitvy každoročně pořádá spolek Renata z Ořechova. Jen v loňském roce se bitvy zúčastnilo na 300 vojáků, z nichž mnozí přijeli až z Ruska. Letos jste na podobnou akci zváni na 11.srpna. Velkým lákadlem jsou samozřejmě jízdy vláčků. Ty se v průběhu prázdninových měsíců konají každou sobotu. Jak jsme se dozvěděli, na jeden den veřejných jízd se spotřebuje přibližně kubík uhlí. K tomu je ještě potřeba dřevo, kterým se kotel roztopí. Lokomotiva, než se dostane na provozní tlak deseti barů, se roztápí 4 hodiny. Vody s sebou lokomotiva veze 800 litrů, v průběhu jízd je ještě za celý den přibližně 200 litrů doplněno.
Autor: Jan Řeháček Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2007
Předchozí článek: V Moravské Třebové mají největší českou mučírnu Následující článek: Železniční trať Prostějov - Moravská Třebová - Třebovice Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
