|
| |
|
Vraclav - tragédie rodu Vršovců
07. 08. 2005 V nejstarších dobách byly české země rozděleny na kmeny podle rodů se samostatnými náčelníky. Zbyly zde tři knížecí rody, z nichž každý byl mocný a bohatý s četnými členy. Byl to předně rod Přemyslovců, který se spojil s lidem Krokovým a obsadil střed země. Dále potom mocní Slavníkovci, kterým náležel téměř celý východ Čech až do Polabí. Na západě byli Vršovci v krajině dnešního Ústecka a Lounska. Přemyslovci strhli na sebe postupně téměř všechnu vládu v zemi. Snažili se spojit ve svých rukách všechny síly lidu mluvícího stejným jazykem, zde spočívala touha po moci, která měla zabránit, aby český národ nestihl stejný osud, jaký stihl západní Slovany, kteří až na Čechy a Poláky podlehli německému nátlaku a následně poněmčení. Centralizace Čech byla dokončena za vlády knížat Boleslava I. a Boleslava II. Vršovci vystupují v historii kolem roku 995. Tehdy mezi Slavníkovci a Vršovci vznikaly neshody pro vladařskou přízeň. Boleslav III. měl obavy, že mocní Slavníkovci jsou Přemyslovcům nebezpečni. V době, kdy Slavníkovec biskup Vojtěch odešel podruhé ze země za hranice, byl Slavníkův rod za souhlasu knížete r. 995 přepaden brannou mocí Přemyslovců na hradě Libici, kde byli všichni příslušníci rodu pohromadě, aby zde společně slavili památku knížete Václava. V boji byli Slavníkovci pobiti. Zde měli přímé účastenství právě Vršovci. Toto lze usuzovat z faktu, že sami se pak stali pány na Libici. V dalším století kníže Břetislav I. vydal zákon o posloupnosti na český trůn, zvaný stařešinský. Vznikaly četné spory o trůn, které počátkem 12. stol. trvaly 25 let. Tehdy byli tři uchazeči o trůn najednou, kdy svrchu nabyl bojovný a lstivý Svatopluk. Německý císař Jindřich válčil tehdy s Uhry a Poláky. Kníže Svatopluk z vděčnosti, jak byl zavázán císaři, v této válce se vypravil na pomoc s vojskem do Uher proti králi Kolomanovi. Vršovci pořádkem 12. století značně posílili svoji moc. Tehdy byly jejich hlavním představitelům Mutinovi a Božejovi knížetem propůjčeny nejpřednější a nejvýznamnější úřady v zemi. Svatopluk odchodem do Uher ustanovil Vršovce Mutina svým zástupcem v zemi, spolu s palatínem Vackem, který byl jiného rodu. Když Svatopluk byl s vojskem u Přešpurka (Bratislava), vtrhl polský vládce Boleslav do Čech. Vacek a Mutina se proti němu vojensky postavili ve Slezsku, ale ustupovali a po porážce couvli hluboko do Čech. Vinu porážky přičítal Vacek Mutinovi. Obvinil jej, že byl s Poláky tajně smluven. Rychle poslal zprávu Svatoplukovi, který se potom od Prešpurka vracel s vojskem zpět. Lstivý Svatopluk byl přesvědčen, že sám nebude jist na trůně, dokud všechny Vršovce nevyhubí. Vracel se přes Moravu do Čech, kde jej u zemské brány čekali oba místodržící. Odtud jeli polem hrutovským přes Litomyšl na hrad Vratislav, kam knížecí družina dojala 26. října 1108 a zde přenocovala. Na druhý den ráno svolal Svatopluk všechny velmože do shromáždění, kde byl přítomen i Mutina a Vršovci Unislav, Domaša a Neuša. Svatopluk soptě hněvem připomenu Mutinovi všechna příkoří, která Přemyslovci zakoušeli od Vršovců. Vyčetl mu zvláště porážku a domělou zradu s knížetem polským. Na to dal Svatopluk znamení katovi a sám opustil místnost. Kat zavraždil Mutinu stětím hlavy, hned byl zde zajat Unislav a Domaša a dva synové Mutinovi. Neušovi se podařilo utéci z hradu, ale byl chycen, oslepen a zbaven mužství. Na rozkaz knížete Svatopluka vyjeli úprkem Vacu1a, Heřman a Krása na hrad Libici, kde sídlil Božej druhý náčelník Vršovců. Všichni Vršovci byli zde povražděni a jejich mrtvoly hozeny do příkopu. Nastalo vraždění Vršovců po celé zemi. Mnohým se podařilo uprchnout většinou do Polska, jejich majetky získali katané. Kníže Svatopluk se stal nakonec obětí msty. V dalším roce se spolči opět s německým císařem Jindřichem, kde byl s vojskem u hradu Hlohova ve Slezsku. Když se večer vracel do svého stanu, byl zákeřně probodnut oštěpem, prý z návodu Jana Vršovce. A hned za rok byl tento Vršovec dopaden v Čechách a na rozkaz palatína Vacka potrestán uřezáním nosu a vyloupáním očí. V roce 1111 byl uzavřen mír mezi Poláky Čechy. Sobeslav se smířil se svým bratrem a dostal v uděl Žatecko. Velmožové se i nadále snažili aby mezi bratry nebyl mír. Činili tak ze zištných důvodů, protože když se Přemyslovci znepřátelili mezi sebou, zakupovali si jejich služby mezi sebou dary a výsadami. Zdá se, že šla msta za mstou. Vršovci nebyli lidé násilní, vždyť ani Přemyslovci nebyli žádní beránci. V legendách se uvádí, že mírní a trpěliví byli Slavníkovci. Jejich ctnosti byly přikrášleny svatovojtěšskými legendami. I Vršovci neměli v současných letopiscích nikoho, kdo by s nimi sympatizoval. Současný kronikář Kosmas byl svým jednáním poplatný době a dále povinen jako vysoký církevní hodnostář vyzdvihnout právo a spravedlnost vládnoucímu rodu - Přemyslovcům. Ke cti Vršovců je nutno uvést. že se nikdy nepaktovali s Němci, ale inklinovali ke kmenům Slovanským. Naproti tomu Přemyslovci byli často ve spojení s německými panovníky. Vyskytují se často názory, že Vršovci sídlili na hradě Vratislavi. Je to mylný názor už proto, že hrad byl knížecí. patřil panovníkovi t.j. Přemyslovcům. Vršovci ve východních Čechách žádné majetky neměli.
Autor: Jan Řeháček Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2004 Předchozí článek: Opomenutý architektonický unikát v Ronově nad Doubravou Následující článek: Z historie města Bystré Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
