|
| |
|
Vilém z Pernštejna
26.01.2014 Znak zubří hlavy je v Pardubicích považován za symbol právě tak jako městský znak půlkoně. Spatřit jej můžeme na erbovních deskách Pernštejnů na budově dnešní Krajské knihovny na Pernštýnském náměstí, nad severním portálem arciděkanského chrámu sv. Bartoloměje a do třetice nad třetí branou pardubického zámku. Původem moravský šlechtický rod přivedl do Pardubic Vilém z Pernštejna, jenž koupil pardubické panství r. 1491. Přeměnil je v dobře fungující šlechtický velkostatek. Pardubice učinil novým rezidenčním městem svého rodu. Centrum panství bylo přeneseno r. 1492 z hradu Kunětická hora na pardubický zámek, jenž přešel za Viléma velkou pevnostní přestavbou. Komplex zámeckých a hospodářských budov byl obklopen vysokými sypanými valy se čtyřmi okrouhlými bastiony. Celé opevnění chránila kamenná zeď se střílnami a široký vodní příkop. Nově byla opevněna i Kunětická hora. Zde 24. července 1497 pasoval český král Vladislav II. Jagellonec za rytíře oba Vilémovy syny – Jana a Vojtěcha. Po požáru převážně dřevěného města Pardubic roku 1507 Vilém z Pernštejna během 8 let, tj. do roku 1515 dokončil přestavbu města na celokamenné. Šlo zřejmě o první jednotnou výstavbu tohoto druhu v Čechách. Malované niky táhnoucí se ve fiktivní úrovni druhých pater pozdněgotických domů na hlavním náměstí a přilehlých ulicích směřujících k zámku nemají ve střední Evropě obdobu. 25. Března 1507 rozdělil Vilém v Pardubicích své rozsáhlé domimium, v podstatě knížecí enklávu v Českém království, na český a moravský díl mezi své syny. Pro českou větev svého rodu založil pak v pardubickém chrámu sv. Bartoloměje rodovou hrobku. Vilém z Pernštejna sehrál též klíčovou roli ve vnitřním vývoji českého státu, protože byl v podstatě tvůrcem jeho stavovské koncepce. Podílel se na vypracování zemských zákonů a jako nejvyšší hofmistr a předseda komorního soudu přispěl ke stabilizaci země. Starý letopisec jej nazval tvůrcem Svatováclavské smlouvy z roku 1517, jež ukončila politicko-ekonomický spor české šlechty s měšťanstvem. Vilém, svou konfesí katolík, se svou nápadnou tolerancí k jinověrcům stal mluvčím tzv. nadkonfesního křesťanství, jež v praxi uplatnil svým podílem na uzavření kutnohorského náboženského míru (1485) a ochranou stoupenců Jednoty bratrské na svých panstvích. Patřila k nim i jeho manželka Johanka z Liblic. Nejdůležitější oblastí Pernštejnovy působnosti však byla jeho ekonomická politika. Zde překonal své současníky a právem jej můžeme považovat za průkopníka nového ekonomického stylu. Jako geniální finančník se stal věřitelem králů. Jeho majetkové transakce učinily z Pernštejnů nejbohatší feudální rod v zemi. Vilém se věnoval obchodu s vínem, dolování a rybníkářství, zanechal po sobě řadu pozoruhodných vodních děl, dnes unikátních technických památek na mistrovství pernštejnských fišmajstrů. Vilém z Pernštejna zemřel v Pardubicích 8. Dubna 1521, pohřben byl však podle svého přání v rodové hrobce v Doubravníku nedaleko hradu Pernštejna. Odešla s ním velká osobnost jagellonské doby. Autor: PhDr. Jiří Kotyk Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2013 Předchozí článek: Kdo to byl novinář a spisovatel Ferdinand Schulz (1835 - 1905) Následující článek: Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
