|
| |
|
Vánoční stromeček - historie a současnost
23. 12. 2007 Stejnojmennou výstavu pořádá Východočeské muzeum v Pardubicích ve dnech 23. 11. 2007 až 3. 2. 2008. Přístupna je denně kromě pondělí od 10:00 do 18:00 hodin ve výstavním sále v budově čp. 2 v areálu pardubického Zámku. Cílem výstavy je seznámit veřejnost s vývojovými tendencemi, jimiž procházel a prochází nejvýraznější atribut současných Vánoc, vánoční stromeček. Je známou sku-tečností, že stromeček dnes náleží k obecným vánočním symbolům. Má své místo jak v rodinném, tak i veřejném prožívání vánočních svátků a v neposlední řadě je i prostředkem propagace, zejména všudypřítomné propagace komerční. Tím, že výstava představuje vánoční stromeček především jako kulturní fenomén a v historických souvislostech, napomáhá orientovat se v přetlaku nejrůznějších informací, jimiž jsme na téma Vánoc v období, kdy jsou aktuální, obvykle obklopeni. Výstava například připomí-ná, že jedním z kořenů vánočního stromečku v dnešním pojetí byl patrně biblický rajský strom ve středověkých mystériích, předváděných o svátku Adama a Evy, který připadal na 24. prosince. Jejich tématem bylo tajemství prvotního hříchu lidstva v Ráji. Kromě postav Adama a Evy, ďábla a cherubína, střežícího uzavřený Ráj, figuro-val na scéně strom, jehož plody svedly ke hříchu. Uvedení tématu o Vánocích sdělovalo, že Kristovým narozením o vánoční noci byl tento hřích vykoupen. Vžilo se ztotožnění rajského stromu s jabloní. Protože ve středoevropských podmínkách nebyla o Vánocích k dispozici jabloň s listy a plody, zastoupil ji strom jehličnatý (jedle) s jablky zavěšenými na větvích. Symbol Kristovy oběti vyjadřovaly na stromku zavěšené hostie (obětní chléb). Obojí tvořilo symbolický protiklad: jablko člověka přivedlo ke hříchu a smrti, hostie dává život a očišťuje, je eucharistickým chlebem, tělem Kristovým, obětovaným na odpuštění hříchů. Později se patrně právě hostie proměnily ve vánoční cukroví, kterým se stromečky běžně zdobily. Strom nebo jeho ratolesti nechybí v obyčejové tradici lidové kultury. Obřadní zeleň měla zajistit všeobecnou prosperitu. Z této víry mohl vycházet stromeček, spojený se světským prostředím. Jeho prvotní formy byly popsány ve městech jazykově německých protestantských zemí. Ozdobený stromeček zde doprovázel vánoční slavnosti živnostenských cechů. Z cechovních místností se v průběhu 16. století přenesl do rodin řemeslníků. V 17. a 18. století jej přijímali měšťané a vysocí úředníci. V 18. století se ujal v kostelích. V 18. a 19. století pronikal do evropských aristokratických kruhů. Obecně se šířil všude, kde se nějakým způsobem pohybovali lidé z oblastí rozvinuté tradice vánočního stromku. V moravském Brně se první vánoční stromeček objevil v r. 1773 v rodině německého obchodníka. V Praze jím překvapil v r. 1812 ředitel Stavovského divadla Jan Karel Liebich, pocházející z Mohuče (Mainz) v Porýní. Šířeji se stromeček v Praze prosazoval až ve 40. letech 19. století, zprvu v bohatých měšťanských rodinách. V Pardubicích je zmiňován před rokem 1845 v domácnosti německého inženýra Jacoba Wolfa, zaměstnaného na stavbě železnice. Teprve v roce 1848 si stromeček ustrojili v rodině pardubického lékaře J. B. Pichla. Podobně přejímali vánoční stromeček i v jiných městech, regionech a zemích včetně Ameriky a jiných zámořských oblastí. Zde se šířil kolem poloviny 19. století. Většina typů ozdob se vyvinula na území Německa, odkud se šířila do ostatních zemí. Ve venkovském prostředí se vánoční stromeček šířil od 60. let 19. století. Do povědomí lidových vrstev vešel prostřednictvím šlechty a inteligence a ve spojení s dobročinnými nadílkami. Jako první mívali stromeček na zámku, na faře a ve škole. Šíření vánočních stromečků v Českých zemích provázely však i negativní reakce ze strany reprezentantů českého národně emancipačního hnutí. Poukazovalo se na ničení lesů, argumentovalo se jinonárodním původem zdobení stromečku. Snaha vyhovět kritickým hlasům na používání rostlých stromků vedla na počátku 20. století vedle nabídky tzv. christbaumů v podobě svícnů z chvojí i k nabídce stromků, jejichž jehličnaté větve byly napodobeny z peří. Apelovalo se též na nahrazení stromečků tzv. vrkoči, konstrukcemi z těsta, sušeného ovoce a stále zelených rostlin, považovanými za slovanskou záležitost. Genezi, význam i funkci vrkočů v lidových obyčejích nelze ovšem s vánočními stromečky ztotožnit. Přes postupné rozšíření do všech společenských vrstev je vánoční stromeček kulturním výtvorem měšťanstva. Rozsvícení svíček na stromečku v kruhu rodiny odpoví-dalo představě měšťanských vrstev o intimitě a uzavřenosti rodinného života. Kolem ozdobeného stromečku se vytvořil určitý posvátný program, platný v mnoha rodinách i dnes. Sestává z tradičních prvků (zeleň stromku, osvětlení, společný zpěv a hudba, společné jídlo a pití, dary), které napomáhají vytvářet rodinnou pohodu klidu a štěstí nebo alespoň její iluzi. Vzhledem ke skutečnosti, že obecná představa o vánočním stromečku je spojena s jeho výzdobou a s vánoční nadílkou, většina exponátů na výstavě se týká právě forem a typů ozdob, určených k výzdobě vánočního stromečku. Nechybí však ani dokreslující materiál, evokující nadílku, a to vzhledem k určité nostalgii vánočního tématu nadílku, určenou dětem. Představeny jsou tudíž hlavně okruhy hraček, které se pod vánočním stromečkem mohly v minulosti objevit. Výzdoba vánočního stromečku je až na výjimky, které jsou v současnosti již nedostupné, představena nejrůznějšími typy materiálů od přírodnin a výtvorů z nich, cukrářských a papírových výrobků či ozdob z umělých hmot až po širokou produkci ozdob skleněných, a to předměty z průběhu 20. století. Instalace těchto předmětů v klasických vitrínách a stolovkách se prolíná s instalacemi v prosklených kójích, navozujících prostor interiérů z různých časových období. Výstava prezentuje i ozdoby, vytvořené po r. 2000, respektive současnou profesionální i amatérskou tvorbu ozdob skleněných, z přírodnin a příze a ukázky současných výzdobných trendů. Průřez historií výroby skleněných ozdob nepřímo upozorňuje na kvalitu a fenomenálnost této výrobní tradice v Českých zemích, respektive v Pojizeří, v Podkrkonoší a v oblasti Železných hor. Návštěvníci mohou vidět také ukázku rozpracovaných skleněných ozdob a některé pracovní pomůcky. Část výstavní plochy je využita k umístění didaktických textů, osvětlujících původ, historii a trendy zdobení vánočního stromečku a seznamujících s tradicí vánoční nadílky. Zajímavé informace poskytují i četná historická vyobrazení vánočního stromečku, která výstavu doprovázejí. K odlehčení jednostrannosti vystavovaného materiálu slouží z perníku vyrobený betlém od pardu-bické firmy Pavel Janoš, stejně tak i v sousedním přednáškovém sále umístěná instalace historických pohlednic s vánoční tématikou. Na výstavě jsou použity exponáty ze sbírek Východočeského muzea v Pardubicích a Středočeského muzea v Roztokách u Prahy, ale i zápůjčky ze sbírek soukromých. Současnou profesionální výrobní produkci zastupují firmy: Vánoční ozdoby, DUV - družstvo Dvůr Králové nad Labem, Rautis a.s. Poniklá a Rükl spol. s r.o. Trhová Kamenice. K výstavě proběhnou akce pro školy a vždy o sobotách v období 24. 11 až 15. 12. 2007 od 10:00 do 17:00 hodin čtyři doprovodné programy "Vánoční dílna", zaměřené na výrobu svíček, na výrobu vánočních ozdob technikou drátenictví, na zdobení vánočních perníčků a na výrobu svícnů z přírodnin. Dne 12. 12. 2007 od 18:00 proběhne též komentovaná prohlídka výstavy v rámci pravidelných středečních muzejních přednášek. Další informace o vánoční výstavě ve Východočeském muzeu v Pardubicích poskytují webové stránky muzea: www.vcm.cz. Autor: PhDr. Hana Vincenciová Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 5/2007 Předchozí článek: Emil Holub - 160 let od narození Následující článek: Znaky měst a městeček Pardubického kraje - Vysokomýtsko a Litomyšlsko Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
