|
| |
|
Valentin Oswald Ottendorfer (1826 - 1900)
07. 08. 2006 Narodil se 12. února 1826 ve Svitavách. V letech 1839 - 1844 studoval na piaristickém gymnáziu v Lito-myšli, poté krátce na filozofické fakultě v Brně a jako dvacetiletý přešel roku 1846 na studia filozofie do Vídně. Pro své politické názory musel po roce Vídeň opustit a v roce 1847 začal studovat práva na pražské univerzitě. Zde ho zastihly pražské bouře v revolučním roce 1848. Vstoupil do Akademické legie a účastnil se bojů na barikádách a po potlačení studentských nepokojů byl pro své styky s ruským revolucionářem M. A. Bakuninem pronásledován rakouskou policií. Po ročním pobytu v Němec-ku, kde se seznámil s pozdějším hudebním skladatelem a dirigentem Richardem Wagnerem (1813 - 1883) a kde se také účastnil mnoha pouličních bojů a demonstrací, se v roce 1850 rozhodl emigrovat do USA. Po příjezdu do New Yorku zpočátku velmi těžce pracoval jako dělník, pilně však studoval jazyk a postupně se stal sazečem, redaktorem a hlavním asistentem a poté ředitelem redakce vydavatelství německých novin "New Yor-ker Staatszeitung". V roce 1859 se oženil s ovdovělou majitelkou novin Annou Uhlovou a stal se jejich spolumajitelem. Ottendorfer se v New Yorku aktivně zapojoval do politického života, stal se předsedou či členem řady různých krajanských spolků a organizací, např. prezidentem newyorského pěveckého kroužku "New Yorker Liederkranzes", členem vedení Německé banky a spořitelny, německé nemocnice a pojišťovny "Germanie". V městské správě zastával funkci dozorce města nad řešením otázek ve školství. Byl významnou osobností USA, po tři roky (v letech 1870 - 1873) zastával čestnou funkci státního správce univerzity - univerzitního regenta a jako takový měl dohled nad vyššími školami v New Yorku. List "New Yorker Staatszeitung" se za vedení Ottendorfera stal největším a nejvlivnějším německým listem v Americe. Zisky z prosperity tohoto podniku využíval nejen k jeho dalšímu rozvoji a rozšiřování, ale i k bohaté nadační a charitativní činnosti. Na své rodné město Svitavy nikdy nezapomněl a finančně je podporoval. Z jeho darů mohly být v roce 1886 otevřeny dva nejpotřebnější městské ústavy - nemocnice a sirotčinec spojený s chudobincem. Roku 1892 byla na tehdejší dobu nevídaným nákladem 300 000 zlatých zřízena Ve-řejná knihovna a čítárna ve Svitavách, na jejímž zřízení se cele podílel Valentin Oswald Ottendorfer. Budova postavená v americkém stylu stojí na místě rodného domku Oswalda Ottendorfera. Svitavská knihovna a čítárna vlastnila 22.000 svazků a byla největší a nejmodernější německou knihovnou na Moravě. Knihovnu navštívil v roce 1929 i první československý prezident T. G. Masaryk. Nezůstalo však pouze u těchto budov a ústavů. Ottendor-fer měl podíl i na stavbě Vyšší zemské reálné školy ve Svitavách a městu věnoval úhrnem přes jeden milion zlatých. Svými finančními příspěvky do rodné vlasti se neomezil jen na město Svitavy, ale výrazně podporoval i jiná města Moravy. Značkou částkou přispěl na stavbu Německého domu v Brně, pomáhal i humanitním organizacím a různým spolkům v rodném kraji. Valentin Oswald Ottendorfer zemřel po dlouhé těžké nemoci ve věku nedožitých 75 let 15. prosince roku 1900 ve svém bytě v New Yorku. Ke stému výročí úmrtí v roce 2000 mu byla městem Svitavy odhalena na reprezentativní budově knihovny pamětní deska. Nezůstalo však pouze u těchto budov a ústavů. Ottendor-fer měl podíl i na stavbě Vyšší zemské reálné školy ve Svitavách a městu věnoval úhrnem přes jeden milion zlatých. Svými finančními příspěvky do rodné vlasti se neomezil jen na město Svitavy, ale výrazně podporoval i jiná města Moravy. Značkou částkou přispěl na stavbu Německého domu v Brně, pomáhal i humanitním organizacím a různým spolkům v rodném kraji. Valentin Oswald Ottendorfer zemřel po dlouhé těžké nemoci ve věku nedožitých 75 let 15. prosince roku 1900 ve svém bytě v New Yorku. Ke stému výročí úmrtí v roce 2000 mu byla městem Svitavy odhalena na reprezentativní budově knihovny pamětní deska. Autor: Jan Řeháček Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2006 Předchozí článek: Smrt legionáře Ciliaka Následující článek: Oskar Schindler (1908 - 1974) Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
