|
| |
|
V Čermné prý býval pivovárek
30.11.2013 Mnohý čtenář jistě namítne: „V Čermné a pivovar?“ Jedno přísloví však praví: „Není šprochu, aby v něm nebylo pravdy trochu.“ Jako malý školák jsem slýchal od tatínka vyprávět o pivovaru, který měl stát mezi starou rychtou a rybníkem. Obecní kronikář z let první světové války Jan Coufal napsal do obecní kroniky zápis, v němž se zmiňuje, že pánové Blíživští a na Petrovicích vlastnili Čermnou a postavili zde pivovar. Toto není podložená zpráva, neboť lanškrounsko-lanšperské panství vč. obce Čermné v té době patřilo Pernštýnům a Čermná pod malé panství petrovické nikdy historicky nepatřila. Pokud by v Čermné stál pivovar, byl by postaven pravděpodobně za Pernštýnů, kdy jim patřila i rychta, mlýn a rybník. Pátrání po pivovaru Od mých školních let utekla řada desetiletí. Byl jsem již v důchodu, když jsem se jednou dal do hovoru se starým výměnkářem, bývalým hospodářem a bodrým hostinským panem Emilem Cejnarem, majitelem rychty čp. 77. Tehdy jsem se od něho dozvěděl, že za rychtou prý stával pivovar. Když on někdy okolo roku 1930 zakládal zahradnictví, narazil na tři malé sklepy, z nichž dva nechal zasypat a jeden se dosud v zahradě nalézá. Vyprávěl také, co od starých pamětníků za svého mládí slýchal. Prý v těch místech stávala veliká budova, kam se vešlo 6 naložených fůr obilí vedle sebe. To prý byl onen starý pivovar. Blízká studna s výbornou vodou skýtala dost vody pro pivovar. Bývalý okresní archivář v Ústí nad Orlicí pan Jan Křivohlávek bádáním v Oblastním archívu v Zámrsku zjistil zajímavost, jež existenci pivovaru potvrdila. Panství lanškrounsko- lanšperské na počátku 16. stol. vlastnili Pernštýnové, jak bylo zmíněno. Regentem (správcem) panství byl nízký šlechtic Jan Absolon z Ledců, za jehož správy byla v roce 1581 vystavěna honosná renesanční radnice v Lanškrouně, nad jejímž vchodem je jeho erb: račí klepeta. Purkmistrem města v té době byl Petr Kožešník. Rychta pro budoucí šlechtičnu Mladý svobodný správce často jezdíval do Litomyšle na zámek, kde sídlili majitelé panství Pernštýnové. Tam poznal velmi hezké, ale chudé, služebné děvče Kateřinu z Horního Újezda. Její krása mu učarovala. Regent se do ní zamiloval a oženil se s ní. Aby Kateřina jako budoucí šlechtična měla své majetky, koupil pro ni v Horním Újezdě větší statek za 300 kop míšenských a v Čermné tehdy neobsazenou rychtu. Čermenští rychtářové v té době sídlili na mlýně čp. 78. Mlýn spolu s rybníkem byl vybudován bývalými majiteli panství Kostky z Postupic za vlády českého krále Jiřího z Poděbrad, někdy kolem roku 1450. Mlynář Matěj byl jmenován vrchností správcem rybníka a mlýna a také rychtářem obce. Rychta přestavěná na pivovar Rychtu po svém otci přebral zřejmě syn Jiřík, zvaný Rezek (příjmení nebyla tehdy ještě ustálena, měl zřejmě ryšavé vlasy). Ten nechal roku 1536 ulít pro farní kostel zvon sv. Jiří u konváře Jiříka v Litomyšli. Nápis na koruně zvonu, který visí dosud ve věži, je zachován. V té době koupila Kateřina Absolonová, manželka správce Jana Absolona, uprázdněnou rychtu v Čermné. Pozemky rychty pronajala nájemcům a k větší prosperitě majetku nechala u rychty vybudovat malý pivovar. Místní sedláci, jak tehdy vrchnost činila, byli nuceni k odběru piva. Není známo, z jakých příčin prodala rychtu i s pivovarem v roce 1570 paní Kateřina Absolonová sedlákovi Šimonu Hyrnykovi ze Žichlínka za 700 míšenských kop. Již v roce 1574 koupil rychtu s pozemky i pivovárkem čermenský sedlák Martin, zvaný kostelník, z gruntu čp. 4 (nyní 191), majitel velkého zemanského statku. Martin kostelník (přezdívka) byl Pernštýny jmenován rychtářem v Čermné. Od roku 1584 se již podepisuje Martin - rychtář. V roce 1588 prodali Pernštýnové lanškrounsko- lanšperské panství Adamu Herzánovi z Harasova za sníženou cenu 45 000 kop grošů českých. Adam Herzán byl velice podnikavý, ale ziskuchtivý. Ten v Lukové a v Lanškrouně zabral sedlákům statky a z nich vybudoval své dvory. Zabral také na 20 výnosnějších mlýnů, mezi nimi i mlýn čp. 78 v Čermné a zvýšil robotní povinnosti svých poddaných, což vyvolalo jejich odpor. Za něj byl do dnešní podoby v roce 1601 přestavěn i lanškrounský zámek, který učinil svým sídlem. Zánik pivovaru Zánik čermenského pivovaru zřejmě souvisel s vybudováním městského pivovaru v Lanškrouně za nového majitele panství Karla z Lichtenštejna. Ten také založil v Lanškrouně v polovině 17. stol. velký knížecí pivovar, jenž sloužil svému účelu přes 370 let. Knížecí pivovar zlikvidoval i měšťanský pivovar v Lanškrouně. Z čermenského pivovaru se do dnešních dob již nic nedochovalo.
Autor: Z pozůstalosti Jana Šilara Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2013 Předchozí článek: Smírčí kříže na Svitavsku - Moravská Třebová, Petrůvka Následující článek: Obecní ponocní v Čermné Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
