|
| |
|
Univerzita Pardubice - Alma mater Pardubického kraje
03. 03. 2006 Historická zkušenost i příklady ze světa jednoznačně ukazují, že univerzitní města jsou významnými centry vzdělanosti, což zprostředkovaně vede k rozvoji vyspělých technologií a vzniku progresivních společností a firem. Z historie Univerzita Pardubice rozvíjí pětapadesátiletou tradici vysokého školství ve městě. Ačkoliv formálně existuje od 31. března 1994, kdy nový název vešel v platnost, navazuje na vysokoškolské vzdělávání v oblasti chemie a chemických technologií, pěstované po čtyřicet let na Vysoké škole chemicko-technologické v Pardubicích. Padesátiletá historie vysokého školství sahá svými počátky do prvních měsíců po ukončení 2. světové války a je těsně svázána s rozvojem dopravní sítě a potravinářského, strojního a chemického průmyslu města a regionu. Na podzim roku 1945 vystoupily iniciativně chemické továrny s návrhem na vybudování Vysoké školy chemické přímo v Pardubicích a pět let nato, dne 27. června 1950, byla rozhodnutím československé vlády zřízena. Výuka byla zahájena 15. října 1950 v adaptovaných prostorách pekařské a cukrářské průmyslovky. V následujícím akademickém roce byla pro potřeby vysoké školy upravena budova bývalé státní průmyslové školy, jež je dodnes součástí hlavní budovy Fakulty chemicko-technologické na náměstí Čs. legií. V listopadu 1953 se status školy změnil a nařízením vlády vznikla Vysoká škola chemicko-technologická v Pardubicích známá 40 let pod zkratkou VŠCHT, v jejímž čele stál rektor. Vysoká škola se ve "městě chemie" velice rychle rozvíjela. Původní čtyřleté studium se změnilo v pětileté. V akademickém roce 1955/1956 si mohli studenti již pětiletého studia vybírat ze sedmi specializací chemie a technické chemie. Teoretické předměty se staly samozřejmou součástí výuky a vědecký výzkum soustavnou činností na všech katedrách. Na škole působilo mnoho významných vědců a pedagogů. Za všechny nelze nevzpomenout alespoň na prof. Miroslava Jurečka, zakladatele české školy organické analýzy, prof. Jiřího Klikorku, prvního a dlouholetého rektora VŠCHT, a doc. Jana Wanku, významného analytika, kteří se spolu s dalšími vynikajícími odborníky stali zároveň zakladateli prvních specializovaných kateder a vědeckých škol. Pro narůstající počet studentů i učitelů vznikla potřeba nových poslucháren i laboratoří. Více než 15 let trvala postupná výstavba pedagogického, vědecko-badatelského i sociálního zázemí. Na počátku 60. let byl na okraji města postaven pavilon pro technologické katedry a k historické budově v centru města bylo přistavěno severní a západní křídlo. Na pravém břehu Labe byly vybudovány nové vysokoškolské koleje pro více než 1200 studentů, menza a tělovýchovná zařízení, které slouží, s většími či menšími úpravami a rozšířením, studentům dodnes. Transformace původně jednofakultní VŠCHT na dnešní Univerzitu Pardubice probíhala od počátku devadesátých let. Významným mezníkem v historii školy se stal 17. leden roku 1991, kdy byl přijat nový statut, v němž byla poprvé zakotvena existence dvou fakult: Fakulty chemicko-technologické a nově zřízené Fakulty územní správy. Na Fakultě chemicko-technologické si mohli posluchači v akademickém roce 1991/1992 vybrat již ze sedmnácti specializací pětiletého inženýrského studia. Otevřením Fakulty územní správy, která byla v roce 1993 přejmenována na Fakultu ekonomicko-správní, reagovala VŠCHT na aktuální potřebu kvalifikovaných pracovníků pro oblast státní správy a samosprávy i pro nově vznikající soukromé firmy. Na základě projektu ministerstva školství vznikl v roce 1992 na vysoké škole Ústav cizích jazyků, později přejmenovaný na Ústav jazyků a humanitních studií jako základ budoucí fakulty, dnešní Fakulty filozofické, jehož cílem bylo zabezpečit v krátké době dostatek kvalifikovaných učitelů cizích jazyků pro základní školy. Prudký vývoj událostí ve společnosti a vznik samostatné České republiky v roce 1993 se staly základním podnětem pro vznik dopravní fakulty. Protože VŠCHT a město Pardubice mohly nabídnout a v krátké době zajistit potřebné podmínky, mohla být k 1. dubnu 1993 ustavena Dopravní fakulta Jana Pernera, nesoucí jméno významného železničního odborníka a stavitele dráhy Praha-Olomouc. Transformace z jednooborové školy na instituci poskytující vysokoškolské vzdělání univerzitního typu byla po formální stránce uzavřena rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v únoru 1994 o změně názvu na Univerzitu Pardubice. Od 31. března 1994, kdy nový název vešel v platnost, se otevřela nová kapitola v historii vysokého školství v Pardubicích. Za uplynulou dekádu prošla Univerzita Pardubice nebývalým rozvojem studijních programů a pěstovaných věd, co do počtu studentů se více než ztrojnásobila a zaznamenala významné rozšíření v oblasti vědecké, výzkumné a vývojové činnosti, jíž si získala respekt u domácí i mezinárodní vědecké obce. Univerzita Pardubice je v současnosti jednou z 25 veřejných vysokých škol České republiky a jedinou vysokoškolskou institucí v Pardubickém kraji. Má pět fakult a dva vysokoškolské ústavy (zárodky dalších dvou fakult) a navštěvuje ji téměř osm tisíc studentů nejen z České republiky. Vzdělávání Studenti si mohou vybrat bakalářské, magisterské, případně doktorské studijní programy: - v oblasti přírodních a technických věd - orientované na chemii, chemické technologie, biotechnologie a biochemii, materiálové inženýrství, elektrotechniku, informatiku, fyziku, problematiku dopravy a spojů, - v oblasti společenských věd na obory ekonomické a veřejnosprávní, filologické, historické, filosofické a sociologické, - také obory zdravotnické a související hraniční a interdisciplinární obory, - nově umělecké obory zaměřené na konzervační techniky a restaurování, celkem z padesátky studijních programů s více než stovkou studijních oborů. Na bakalářské studijní programy navazují dvouleté magisterské programy a obory (jejichž absolventi získávají titul Mgr. nebo Ing.). Ti nejlepší studenti magisterských studií pak mohou pokračovat na čtyřech fakultách univerzity ve studiu doktorském, vedoucím k získání titulu Ph.D. - "doktor". Tři čtvrtiny studentů jsou zapsány do prezenční formy studia, nabízeno je i studium některých programů v kombinované formě. Fakulty - FAKULTA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ, historicky nejstarší fakulta univerzity, pyšnící se pětapadesátiletou tradicí a vysokým kreditem v České republice i v zahraničí, vyspěla ve významné centrum výuky chemie s akcentem na materiálové inženýrství a moderní analytické metody, biotechnologie, biochemii a speciální chemicko-biologické obory, chemické inženýrství a chemické technologie, manažerské a řídící procesy. Fakulta se může pochlubit mnohými unikátními projekty realizovanými ve spolupráci s průmyslem, rozsáhlou publikační činností, každoročním pořádáním řady vědeckých konferencí, vědeckými školami, mezinárodními projekty a významnými osobnostmi, které působily a působí na její půdě. Absolventi fakulty jsou žádanými odborníky v chemických, potravinářských, textilních, polygrafických, papírenských, dřevozpracujících a dalších průmyslových a obchodních společnostech, českých i s mezinárodní účastí. - DOPRAVNÍ FAKULTA JANA PERNERA je v současné době koncipována jako fakulta ekonomicko-technologického a technického zaměření, vychovávající odborníky pro soukromé a státní dopravní, výrobní, stavební i obchodní společnosti, výzkumné a projektové organizace, státní správu i školství. Absolventi fakulty jsou připraveni kvalifikovaně navrhovat, organizovat a řídit technologické procesy v dopravních a poštovních systémech, efektivně komunikovat se zákazníky i nadřízenými orgány, provádět akviziční, přepravně-obchodní a spediční činnost, zabezpečovat provoz, údržbu a obnovu dopravních prostředků a infrastruktury. - FAKULTA EKONOMICKO-SPRÁVNÍ byla založena před patnácti lety jako Fakulta územní správy. Charakter vědeckovýzkumné činnosti fakulty odpovídá požadavkům na další zefektivňování chodu veřejné správy a ekonomických institucí v regionálním i mezinárodním kontextu. Studenti jsou proto vzděláváni v předmětech ekonomiky a managementu, v problematice veřejné správy a práva, zvláště správního, intenzivně se seznamují s informačními systémy, technologiemi a výpočetní technikou, matematikou a statistikou, s důrazem na dobrou průpravu v cizích jazycích. - FAKULTA FILOZOFICKÁ se za uplynulých 13 let změnila z instituce poskytující zejména jazykové vzdělání na multidisciplinární fakultu univerzity, dotvářející svým humanitním a filologickým zaměřením komplexitu vědních disciplin pěstovaných na univerzitě. Prestiž si získaly programy, které se běžně učí na filozofických fakultách - jako jsou historie, filozofie, sociologie a filologie. Proto byla fakulta nedávno přejmenována z Fakulty humanitních studií na Fakultu filozofickou. Ta dnes vychovává absolventy, kteří jsou schopni podle zvoleného studijního programu reflektovat změny kulturního a socioekonomického kontextu a reagovat na společenské potřeby v řadě oblastí, včetně multináboženského a multikulturního dialogu. Kromě odborně zaměřené výuky vlastních studijních programů a tomu odpovídajících vědeckovýzkumných aktivit zajišťuje fakulta výuku cizích jazyků pro ostatní fakulty univerzity a nabízí v oblasti společenských věd programy celoživotního vzdělávání. - FAKULTA RESTAUROVÁNÍ je nejmladší fakultou univerzity, ustavenou v polovině roku 2005. Svou činností navazuje na tradice vzdělání v oblasti restaurování a konzervace památek, pěstované v Litomyšli od roku 1993. Cílem bakalářského studijního programu Výtvarná umění se čtyřmi vysoce specializovanými obory - Restaurování a konzervace kamene a souvisejících materiálů; nástěnné malby a sgrafita; papíru, knižní vazby a dokumentů a uměleckých děl na papíru a souvisejících materiálech - je připravit vysoce kvalifikované restaurátory a konzervátory uměleckých a řemeslných děl, a to jak pro samostatnou práci v terénu, tak pro práci vedoucích restaurátorských týmů pro obnovu a uchovávání památek České republiky i v mezinárodním měřítku. ÚSTAV ELEKTROTECHNIKY A INFORMATIKY vznikl na počátku roku 2002 jako Ústav informatiky pro zajištění výuky studijního programu Informační technologie, k němuž přibyl zakrátko studijní program zaměřený na elektrotechniku - komunikační a mikroprocesorovou techniku. Současný název začal vysokoškolský ústav používat v roce 2004. Svým zaměřením reaguje na potřebu kvalifikovaných, vysokoškolsky vzdělaných odborníků pro oblast IT a elektrotechnického průmyslu, ale i pro další odvětví zaměřená na informační a komunikační techniku a na aplikaci mikroprocesorů a počítačových systémů při řízení, kontrole i diagnostice. - ÚSTAV ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ, založený v roce 2002, zajišťuje výuku studijního programu Ošetřovatelství v bakalářském i navazujícím magisterském stupni. Je koncipován v souladu s požadavky Evropské unie na vysokoškolskou úroveň znalostí a dovedností zdravotnických pracovníků. Na uskutečňované výuce a vědeckovýzkumné činnosti se významnou měrou podílejí tři klinická pracoviště - klinika interní, klinika chirurgická a klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku, ustavená ve spolupráci s Krajskou nemocnicí Pardubice. Tvůrčí činnost Vedle vzdělávání je pro univerzitu charakteristická bohatá vědecká a výzkumná činnost. Je uskutečňovaná v rozsahu od činností badatelských v základním výzkumu až po aplikovaný výzkum ve vazbě na potřeby praxe. Do vědecké práce jsou tradičně zapojováni studenti doktorských programů. Partnery k řešení projektů jsou také podniky a společnosti, zabývající se aplikací dosažených poznatků v praxi, a vědeckovýzkumná pracoviště jiných institucí, případně společně vytvořená pracoviště ve spolupráci s dalšími subjekty. V návaznosti na orientaci jednotlivých pracovišť, potenciál lidských zdrojů a materiální zázemí univerzity jsou nabízeny širokému spektru externích subjektů expertní, znalecké, konzultační a servisní služby v celé řadě oborů. Na vědeckovýzkumné činnosti se podílí i řada specializovaných pracovišť a dalších organizací, institucí a sdružení, které při univerzitě pracují. Významnou úlohu na podporu pedagogických, studijních a vědeckých aktivit plní rovněž Nadační fond Miroslava Jurečka a Nadační fond Jana Pernera. Pracoviště univerzity se zapojují též do mezinárodních projektů. V rámci uzavřených smluv se zahraničními partnery, výzkumnými a vysokoškolskými institucemi se uskutečňuje mezinárodní spolupráce, mobilita studentů i pedagogů, výměna zkušeností, je řešena řada vědeckovýzkumných úloh, jsou pořádána významná mezinárodní odborná setkání, konference a semináře. Čestná ocenění Oceněním mimořádného podílu na rozvoji vědeckého poznání se staly v novodobé historii Univerzity Pardubice rektorem udělené čestné tituly "doctor honoris causa" devíti významným osobnostem vědy: - profesoru Rudolfu Zahradníkovi, průkopníku české kvantové chemie, předsedovi Akademie věd ČR, zakladateli Učené společnosti ČR; - profesoru Josefu Michlovi z coloradské a utažské univerzity v USA, významnému odborníkovi v oblasti teoretické organické chemie; - profesoru Jaroslavu Němcovi z Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, vynikajícímu odborníku v oblasti dopravy a strojírenství; - profesoru Georgi A. Guiochonovi z University of Tennessee v americkém Knoxwille, přednímu světovému odborníku v oblasti analytické chemie a chromatografie; - profesoru Jacques Lucovi z Université de Rennes ve Francii, přednímu vědci v oblasti chemie pevných látek a technologie speciálních skel; - profesoru Pavlu Kratochvílovi z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR, významnému českému vědci v oboru fyzikální chemie polymerů; - profesoru Otto Exnerovi z Ústavu pro organickou chemii a biochemii AV ČR, přednímu českému odborníkovi v oblasti organické chemie, zvláště v oboru korelační analýzy; - profesoru Ctiradu Uhrovi z University of Michigan, USA, významné osobnosti v materiálovém výzkumu v oblasti fyziky a chemie pevných látek; - profesoru Ladislavu Frýbovi z Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, významnému vědci na poli dynamiky a životnosti železničních dopravních staveb. Dvěma stovkám osobností, zasloužilým vysokoškolským učitelům, profesorům, partnerům a spolupracovníkům univerzity z České republiky i ze zahraničí byly uděleny Pamětní medaile Univerzity Pardubice a patnácti Medaile za zásluhy o Univerzitu Pardubice, bronzové a stříbrné medaile vytvořené pro univerzitu akademickým sochařem Zdeňkem Kolářským, významným českým medailérem, který žije a tvoří v Kostelci nad Orlicí, v kraji, pro nějž zasvětil nespočet svých uměleckých děl. Za více než pět desetiletí své existence se stala Vysoká škola chemicko-technologická a její pokračovatelka Univerzita Pardubice vnitřně konsolidovanou institucí, která má dobré předpoklady k dalšímu rozvoji a růstu. Zázemí Pro další rozvoj univerzity jsou ovšem velmi důležité i prostorové podmínky. I v tomto ohledu prošla univerzita dynamickým vývojem. Původní centrum VŠCHT na náměstí Čs. legií bylo v šedesátých letech rozšířeno o nové budovy vysokoškolských kolejí a menzy v městské části Polabiny, které byly později rozšířeny o dvě sportovní haly. Počátkem devadesátých let se podařilo získat další budovy v blízkém okolí městského obvodu II Polabiny a vyřešit tak prostorové potřeby nově vznikajících fakult. Univerzitní kampus Tím byl fakticky vytvořen základ pro moderní univerzitní kampus s velkými možnostmi dalšího rozvoje. Jeho srdcem je nová budova Univerzitní knihovny, otevřená na podzim roku 1997, která snese srovnání s obdobnými institucemi v zahraničí. Nabízí služby na vysoké profesionální úrovni. Má ve svém fondu na 190 tisíc svazků monografií, vázaných periodik, audiokazet, videokazet a nosičů CD-ROM. Ve vestibulu knihovny naleznou milovníci umění i komorní galerii. K ní byla v roce 1999 dostavěna univerzitní aula a další posluchárny. Autorem projektu obou staveb byl ateliér pardubického architekta Jana Třeštíka, jednoho z vítězů veřejné soutěže. Velmi významný podíl na stavbě univerzitní auly mělo město Pardubice. Dnešní Univerzitní konferenční centrum spravuje prostory celého komplexu univerzitní auly, konferenčního sálu v budově rektorátu a poslucháren v objektu dopravní fakulty. V moderním, vysoce kulturním prostředí nabízí špičkové technické zázemí, které slouží pro vysokoškolskou výuku a akademické obřady, ale též pro pořádání odborných konferencí, sympózií, seminářů a dalších společensko - kulturních akcí domácích i prestižních mezinárodních. Vybavení didaktickou a audiovizuální technikou a nabídka služeb v tomto směru nemá v regionu konkurenci, proto je hojně využívána i k pořádání obdobných akcí institucemi a společnostmi nejen Pardubicka. Největší přednáškový sál s kapacitou téměř 400 míst nese od roku 2004 jméno Aula Arnošta z Pardubic, významné osobnosti českých dějin a evropského středověku, jehož monumentální bronzová pamětní deska z dílny mistra Zdeňka Kolářského zdobí foyer, a zejména při slavnostních akademických obřadech je místem spojujícím akademické tradice s moderní současností. Tak vznikl v Pardubicích v městské části Polabiny základ v republice ojedinělého univerzitního kampusu, který vysokoškolákům poskytuje výborné možnosti k výuce, samostudiu, ubytování, stravování a v neposlední řadě i ke sportovnímu a kulturnímu vyžití. Těchto výhod plně využívají studenti Fakulty ekonomicko-správní, Dopravní fakulty Jana Pernera, Fakulty filozofické a Ústavu elektrotechniky a informatiky, jejichž sídla se zde nacházejí. Ústav zdravotnických studií sídlí v areálu, který sdílí se Střední zdravotnickou školou v Průmyslové ulici, jehož vlastníky jsou z jedné pětiny univerzita a ze 4/5 Pardubický kraj. Dopravní fakulta Jana Pernera má dvě svoje pracoviště mimo Pardubice - v Praze a v České Třebové. Nejmladší Fakulta restaurování má své sídlo v Litomyšli. Výstavba nového areálu Fakulty chemicko-technologické Nejstarší fakulta, Fakulta chemicko-technologická, z níž postupně Univerzita Pardubice vznikla, sídlí z převážné části v pronajatých budovách v centru města Pardubic, což značně omezuje možnosti jejího dalšího rozvoje. Vysoká škola v minulosti již několikrát předkládala návrhy na výstavbu nových objektů pro vysokoškolskou výuku chemicky a chemicko-technologicky zaměřených disciplín. K jejich realizaci však nikdy z různých důvodů nedošlo. Od roku 2000 zintenzivnila univerzita jednání vedoucí k dalšímu budování komplexního zázemí pro pardubické vysokoškoláky v univerzitním areálu v Pardubicích - Polabinách, a to směrem k výstavbě Fakulty chemicko-technologické. V roce 2001 byly v rozpočtu České republiky vyčleněny první finanční prostředky na tento záměr. Avšak ani na jaře 2004 vyhlášená obchodní veřejná soutěž na výstavbu areálu nové fakulty, nebyla úspěšná. Rektor ji musel zrušit pro neakceptovatelnou cenu díla. Projektová dokumentace musela být přepracována, aby došlo ke snížení investiční náročnosti výstavby a mohla být vypsána nová veřejná soutěž na dodavatele stavby. Po jejím úspěšném ukončení koncem září 2005 uzavřela Univerzita Pardubice smlouvu o dílo se společností Metrostav a. s., ve sdružení se společnostmi VCES a. s. a UNISTAV a. s., na výstavbu tří budov, které budou sloužit vzdělávací a vědecké činnosti Fakulty chemicko-technologické, a tělovýchovných zařízení v prostoru těsně navazujícím na současný univerzitním kampus. Nejvýznamnější investiční záměr v historii pardubické vysoké školy a jedna z největších staveb v resortu českých vysokých škol v hodnotě 950 miliónů korun se začaly realizovat 1. října 2005. Dne 16. listopadu na základní kámen stavby slavnostně poklepali ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Petra Buzková, tehdejší rektor Univerzity Pardubice prof. Ing. Miroslav Ludwig, CSc., a za dodavatele stavby Metrostav a. s. ve sdružení se společnostmi VCES a. s. a Unistav a. s. obchodní ředitel společnosti Metrostav Ing. Pavel Pilát. Fakulta chemicko-technologická tak získá po 55 letech své existence zaslouženě moderní areál. Bude tvořen třemi stavbami. Stavbami 1 a 2 budou řešeny nejnaléhavější potřeby fakulty z hlediska zabezpečení její vzdělávací a vědeckovýzkumné činnosti i z hlediska provozního, souvisejícího s ekologickými a dalšími problémy vyplývajícími ze stávající dislokace pracovišť fakulty. Nacházet se tam budou zejména katedry představující největší potenciální zátěž životního prostředí, sídlící v hlavní budově fakulty v centru města na nám. Čs. legií. Rovněž biologická a biochemická pracoviště, sídlící momentálně ve Štrossově ulici, musí splňovat náročné hygienické předpisy. Nové budovy budou splňovat i nejnáročnější požadavky na bezpečnost práce v chemických laboratořích. Do 3. stavby jsou navrženy celofakultní útvary, posluchárny a učebny, administrativní útvary děkanátu, obslužné útvary fakulty (sklady, dílny), prostory pro občerstvení apod. Součástí výstavby je rovněž vybudování nových tělovýchovných zařízení univerzity, které je investicí vyvolanou a bude předcházet výstavbě vlastních budov nové fakulty. V rámci zhodnocení celého území postupně vznikajícího univerzitního kampusu byly stávající objekty tělocvičen shledány v nevyhovujícím technickém stavu a místo jejich nákladné rekonstrukce navržena výstavba nová, která vedle toho plně zabezpečuje i rozvojové potřeby univerzity. Nové objekty tělovýchovných zařízení splňují nejnáročnější technické a hygienické parametry pro zařízení tohoto druhu. Vyrostou v jihovýchodní části univerzitního kampusu směrem k Labi. Tělovýchovná zařízení by měla být zprovozněna na jaře roku 2006, areál Fakulty chemicko-technologické dokončen na podzim roku 2007. Zahájenou výstavbou s plánovaným přestěhováním převážné části pracovišť Fakulty chemicko-technologické se dovrší proces efektivní integrace fakulty do společného univerzitního kampusu a výstavbou nových tělovýchovných zařízení dojde v městské části Polabiny k vytvoření komplexního studijního, sportovního i kulturního zázemí vysokoškoláků, které se svou koncepcí blíží obdobným univerzitním areálům ve vyspělých zemích na počátku 3. tisíciletí. Univerzita na prahu roku 2006 V únoru 2006 stanul v čele Univerzity Pardubice nový rektor - prof. Ing. JIŘÍ MÁLEK, DrSc., devátá osobnost v čele vysoké školy v Pardubicích v její více než pětapadesátileté historii a v pořadí čtvrtý rektor v čele univerzity po jejím přejmenování a rozšíření v roce 1994. Univerzita Pardubice se svými studenty, jejichž počet by do roku 2010 měl na sedmi fakultách univerzity dosáhnout 10 tisíc, a tisícovkou zaměstnanců, z nichž polovinu tvoří akademičtí pracovníci, vědci a pedagogové, je významným ohniskem vzdělanosti nejen v samotném městě Pardubicích, ale i v celém pardubickém regionu, s nimiž ji spojují přečetná pouta. Oživuje a obohacuje život města i kraje a vrostla do nich pevně hlubokými kořeny. Svými vědeckovýzkumnými a mezinárodními aktivitami se aktivně včleňuje do evropského vysokoškolského vzdělávacího a výzkumného prostoru a získává si světové renomé. Nechť i do budoucna je Univerzitě Pardubice trvalou devizou přísloví: Omni thesauro sapientia praestat et auro - Moudrost je lepší než zlato a všechny poklady světa… Nechť žije, rozvíjí se a vzkvétá naše alma mater - rodná matka - Univerzita Pardubice.
Autor: Valerie Wágnerová Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2006 Předchozí článek: Kolem Králík za výhledy Následující článek: S Východočeským muzeem do pohádky Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
