|
| |
|
Třemošnice za doby mého mládí
04. 01. 2008 V období první republiky byla Třemošnice obcí politického okresu Čáslav. V proběhlých historických obdobích se střídavě rychle nebo pomalu rozvíjela. 1. července 1994 se statutárně stala městem chrudimského okresu. Dnes je tedy obec součástí Pardubického kraje. Sedmdesátiletý časový úsek prodělal mnoho změn, které jsou v dalším chronologickém sledu zmíněny. Je nutno předeslat, že Třemošnice v tomto časovém období nežila ze sebe, ale byl to Hedvikov, který ji k této slávě pozvedl. Třemošnice byla vesnicí čáslavského okresu čítající asi dvě desítky hospodářských stavení, jeden panský dvůr se zámkem a tři desítky dělnických domků. Stavení byla rozložena hlavně podle okresní silnice z Běstviny do Ronova nad Doubravou a podle koryta Zlatého potoka, který odvádí vodu z části Železných hor do řeky Doubravy. Obec neměla žádnou historicky zajímavou budovu, ani kostel. V zámku byla pouze kaple sv. Anny, která pocházela z dílny G. Santiniho, což nebylo do dnešního dne doloženo. Tento chudý kout začal žít z naděje na vybudování železnice Čáslav - Závratec - Třemošnice (1882) a lanovky Prachovice - Třemošnice (1822). Naděje svitla se zahájením těžby železné rudy na různých mís-tech Železných hor. Byla ale marná, neboť naleziště byla chudá. Skoro sto let trvalo, než se všechno začalo v dobré obracet. V roce 1920 zakoupil tehdejší "Hedvičinu huť" Josef Bartoš z Třebše, který z malých a skromných začátků zde vybudoval strojírnu a slévárnu - závod, který v roce 1945 zaměstnával okolo sedmi stovek obyvatel Třemošnice a blízkého či dalekého okolí. Jeho podnika-telský duch a vliv příbuzenských vztahů odolal poválečné krizi první republiky a přežil. Vyráběl vlakové brzdy, pračky, stříkané odlitky z hliníkových slitin a slévárenské maloodlitky ze šedé litiny. Zbohatl a stal se mecenášem obce, která mu může děkovat za svůj rozvoj. Postavil činžovní domy pro své nové zaměstnance a ve stavebnictví se začal vyžívat. Pan továrník byl velmi často viděn, jak v kloboučku s malou stříškou a v gumovkách pobíhá ve Zlatém potoku v čele své nádvorní skupiny. To prali písek, aby byl zhodnocen pro vlastní stavební účely a nemusel být dovážen z labských písníků. Jindy ho bylo vidět za kuplovnou, jak kontroluje vybírání nevyhořelého koksu, ve šrotišti a vůbec všude, kde mohly utíkat peníze. Svůj domovní majetek ustavičně kontroloval a nedopustil držení drobného hospodářského zvířectva. Jeho dílem v době nezaměstnanosti byla silnice "betonka" přes Třemošnici (1936) a později stavba koupaliště (1939). Z obce se začalo stávat letovisko, hojně navštěvované turisty všeho druhu. Z vesnice Třemošnice chtěl udělat město, což se mu nepodařilo uskutečnit. Skončila druhá světová válka a pro Třemošnici se stal nepohodlným a musel si najít nové pracovní působiště. Po roce 1945 byl závod Josefa Bartoše a spol. v Hedvikově a Čáslavi znárodněn a přejmenován na ná-rodní podnik Kovolis. U nádraží byl postaven nový závod DAKO (1967), ve kterém byla soustředěna výroba vlakových brzd. S rozvojem závodu nastala i nová výstavba bytů pro zaměstnance. Obec se z roviny začala šplhat do stráně k Lichnici a prodlužovala se na opačné straně k lesu podle Zlatého potoka. Byl postaven kulturní dům, školní a spor-tovní areál, Club - hotel a další občanská vybavenost. V roce 1994 se Třemošnice rozvíjela již jako město, zís-kala také městský znak. Okres Chrudim investoval do radnice. Třemošnice se tak stala skutečně důstojnou branou do Železných hor, na jejichž úpatí se nalézá. Autor přes Třemošnici denně projížděl na kole v letech 1935 - 1939 při cestě do školy v Ronově nad Douravou, v Hedvikově byl pak zaměstnán více jak pět let. Literatura: - Čáslavsko - město a okres, Národohospodářská propagace Čech a Moravy, Řada A, svazek XXII, 1940. - Kovolis Hedvikov 1816 - 1966, pamětní tisk - Prospekt Třemošnice, vydala Společnost pro kulturu, Heřmanův Městec.
Autor: ing. Karel Cyprián, CSc. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 5/2007 Předchozí článek: Znaky měst a městeček Pardubického kraje - Vysokomýtsko a Litomyšlsko Následující článek: Navštivte Perníkovou chaloupku Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
