|
| |
|
Tajemno na zámku ve Zdechovicích
23. 10. 2009 Okolo všech starých sídel se lze obvykle dočíst nebo doslechnout o mnoha legendách či tajemných, někdy spíše temných historiích. I zámek ve Zdechovicích takové zná. Nebudeme dnes psát o tom, že kdo na Katovci o půlnoci spatří duchy adamitů, tak do roka zemře (o tom se dá číst jinde), nebudeme spekulovat o tajné chodbě, která podle jedněch končila pod Hrůšovou skaličkou a podle druhých v obranné věži u Zdechovického (nebo Pazdernického) rybníka, třebaže ta se našla. Tedy stopy po ní. Povíme Vám však o dvou historiích, z nichž ta první není moc pravděpodobná, ale za to ta druhá je skoro na sto procent faktum. Na zámku ve Zdechovicích občas provádím hosty a jako zpestření jim obvykle musím něco říci. Něco zajímavého a přitom něco, co je blízko realitě, nicméně to trochu tím tajemnem zavání. Historie první. Za hlavní vstupní branou na pravé straně průjezdu je jasně vidět skvrna o průměru skoro půl metru a omítka na ní nedrží. K tomu se váže nehezké vysvětlení. Na zámku sídlila v letech 1953 až 1968 československá lidová armáda. Říká se, že v tomto místě si jeden příslušník čistil svou pistoli tak nešťastně, že z ní vyšla rána, projektil prolétl chudákovi vojákovi hlavou a na zdi za ním od těch časů žádná omítka nevydrží. Že Vám to trochu připomnělo doktora Fausta? Tak zkusíme historii druhou. Na atriovém dvoře zámku ční ze zdi něco jako půlkruh. Je ocelový a pochopitelně pěkné orezlý. Návštěvníci většinou hádají, že se jedná o kruh na uvazování koní nebo dokonce vojáků. Není to ovšem tak. Pravdu mi sdělil někdejší zampotyl (zaměstitěl načalnika časti po tylovym voprosam) sovětské armády, která tady měla své sídlo od r. 1968 do 21. srpna 1990, při přebírání zámku do českých rukou. Zkusím to zase v transkripci. „No znaješ, my dělali rekonstrukciju systemy centralnovo otoplenija zamka. Prijechali svarčiki a sdělali takije polufabrikaty, no a ano nepoměstilos. My vyzvali našich vojakov a oni vyrubili bolšuju dyru a my vysunuli topeni v dvor.“ Takže trubka ústředního topení! Jak jednoduché! Celý článek naleznete ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo 3/2009.
Autor: Ing. Robert Chutic Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2009 Předchozí článek: 100 let pardubického divadla Následující článek: MTIC Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
