Sdružení přátel Pardubického kraje

Stopy spisovatele Františka Zavřela v Pardubickém kraji


16.07.2018 Jméno Františka Zavřela (1894-1947) je dnes v dějinách české literatury jménem většinové zcela zapomenutým a takřka prokletým. Teprve nedávno vydaná monografie Eduarda Burgeta „Dramatik na pranýři“ (vyd. Academia Praha 2017 v edici Paměť) připomněla m.j. i jeho původ z Pardubického kraje. Literární historik Miroslav Bastl roku 2007 ve své studii v Chrudimském vlastivědném sborníku právem nazval F. Zavřela „kontroverzním a opomíjeným spisovatelem“. Byl to komunistický režim, jenž Zavřelovo jméno tabuizoval a uzavřel jeho dílo beze zbytku a bez pardonu mezi inedita a trezorová díla. František Zavřel, autor básnických sbírek, dramat i románů, byl již za první republiky ostrým kritikem levice, reprezentované m.j. i tzv. uměleckou avantgardou, i celkové zahraničně-politické orientace ČSR, jejímž tvůrcem byl Edvard Beneš. Za druhé republiky a za Protektorátu sklouzl F. Zavřel až do fašizujících poloh. Jeho obdiv k Nietzschemu, Napolonovi a Mussolinimu však nebyl přijatelný ani německému okupačnímu režimu. Zavřelovo obvinění z kolaborace (ani soudně po r. 1945 neprokázané) bylo spíše účelovým argumentem sloužícím ke zničení hlavního kritika E. Beneše a KSČ, směřující již tehdy k rudé totalitě.

Vraťme se však k F. Zavřelovi jako rodáku z Pardubického kraje. Narodil se 1. listopadu 1884 v Trhové Kamenici (20 km od Chrudimě, kde je u sv. Kříže pohřben) v rodině učitele Františka Zavřela st. (nástupce K.V.Raise na učitelském místě v T.Kamenici) a matky Marie, roz. Schulzové z rodiny hostinského a starosty T.Kamenice Františka Schulze, osobního přítele F.L.Riegra. Vřelý vztah ke svému rodišti udržel F.Zavřel po celý svůj život. Ve svých pamětech s expresivním názvem „Za živa pohřben“ (3. rozšířené vydání L. Mazáč Praha 1944) o něm napsal tyto verše: „Několik minut od Borové v lesích a rybnících jakoby utonula. Tady jsem narozen… Moje rodiště: žula, rula“, tedy v kraji kameníků. Když bylo F. Zavřelovi 9 let, byl jeho otec – učitel a politický stoupenec K. Kramáře – přeložen do Trojovic, otce mezi Chrudimí a Hrochovým Týncem, kde František vychodil dvoutřídní školu. A pak přišlo gymnázium v Chrudimi. Protože rodiče zůstali v Trojovicích, jejich primán se musel ubytovat v Husově ulici V Chrudimi u lesního J. Dobrkovského. František se kulturně vyžíval v místním divadle, jež právě prožívalo svůj rozkvět pod vedením JUDr. Karla Pippicha (1849-1921). V primě gymnázia se F. Zavřel sešel s Jaromírem Markalousem, jehož otec Václav učil na gymnáziu češtinu. Jaromírův starší bratr Bohumil se později stal spisovatelem jako Jaromír John. Rodinná hrobka Markaloousů, umístěná před hlavním vchodem do chrámu sv. Jiljí v Pardubičkách, je bohužel t.č. v dezolátním stavu. V kvartně se F. Zavřel (školní rok 1899-1900) věnoval intenzivně studiu jazyků a překladům z cizích romantických básníků. V blízkých Slatiňanech navštívil dokonce později „velebného kmeta“ Jaroslava Vrchlického (vl.jm.E.Frídu). To již však studoval na Karlově univerzitě v Praze. Již jeho spolužáci v Chrudimi si povšimli Františkovy povahové vybavenosti (vtipu, ironie až sarkasmu, podle situace někdy až cynismu). I se svými pány profesory míval časté kontroverze, hlavně se svým češtinářem prof. V.Markalousem, s nímž se zásadně neshodoval v hodnocení literárních kvalit probíraných autorů. Ve svých 20 letech vstoupil sám Zavřel do literatury svou povídkou „Henel“ vydanou v Moderní bibliotéce redigované K.H.Hilarem. Zavřelovi bylo právě 20 let (1904) a měl již za sebou velmi dramatický rozhovor se spolužákem, jenž jako J.John v roce 1946 v časopise Kytice vzpomněl na sebevražedné myšlenky F. Zavřela, jež mu odkryl na hřbitově u dv. Kříže v Chrudimi roku 1900. Zavřel po Johnově přemlouvání mu odevzdal bubínkový revolver, jímž chtěl skoncovat s vlastním životem. Literatura odvedla F. Zavřela a běžných povinností na gymnáziu, takže musel maturitu složit maturitu před komisí jako reparát. Jeho otec byl již roku 1896 přeložen z Trojovic do Heřmanova Městce a v roce 1899 se stal prozatímním učitelem na měšťanské chlapecké škole v Chrudimi. Kvintán F. Zavřel tehdy bydlel se svými rodiči ve Sladkovského ulici čp. 15 v Chrudimi, a to od roku 1899. Otce velmi rozladila Františkova neutěšená maturita (dvě nedostatečné) a odeslal nezdárníka k příbuzným do Vídně, kde se měl František připravovat na reparát. Ten na jaře 1904 však úspěšně složil a nechal se zapsat na filozofickou fakultu UK v Praze, obor románská a germánská filologie. Po 1. semestru však přešel na lukrativnější studium práv, jež dokončil získáním akademického titulu JUDr. Ač ve velkoměstské Praze, vzpomínal však rád na svou rodnou Trhovou Kamenici a Chrudim, kde mu postupně zemřeli oba rodiče (otec roku 1919 na angínu pectoris, matka roku 130 v pražském Sanopzu). Oba Zavřelovi rodiče jsou pohřbeni v rodinné hrobce u sv. Kříže v Chrudimi. Roku 1947 sem přibyly i ostatky (urna) jejich syna – spisovatele F. Zavřela, jenž zemřel na mrtvici v Praze v nemocnici na Františku sám, bez rodiny a přátel, jak si předpověděl v knize „Za života pohřben“. Myslím, že již nazrál čas vrátit desku a jeho jménem na rodinnou hrobku… Samostatnou kapitoloou Zavřelova života by byl jeho intimní život a vztah k ženám. Zájemce odkazuji na dole uvedenou literaturu. Literatura: E. Burget, Dramatik na pranýři, Academia Praha 2017, ed. Paměť, sv. 87. F. Zavřel, Zaživa pohřben, vlastní životopis, 3. vyd. L.Mazáč Praha 1944.

Autor: PhDr. Jiří Kotyk
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2018




Předchozí článek: Bohuslav Martinů
Následující článek:


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 2/2018 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Panské historické hranicní kameny na Svitavsku a Ústeckoorlicku
Židovský hrbitov a synagoga v Luži
Svitavskou pahorkatinou kolem památníku Vcelích matek
Chvaletická pahorkatina




Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel sv. Máří Magdaleny ve VČELÁKOVĚ, postavený v letech 1844 až 1848 na místě starší stavby.

CHRUDIMSKO: Evangelický kostel v obci KROUNA od architekta Fr. Schmoranze.

ORLICKOÚSTECKO: Pražská brána ve VYSOKÉM MÝTĚ je pozůstatkem městského opevnění. Její věž poskytne návštěvníkům města výhled na město.

ORLICKOÚSTECKO: Náměstí v ČESKÉ TŘEBOVÉ s kašnou a starou radnicí.

ORLICKOÚSTECKO: Podloubí na náměstí v KRÁLÍKÁCH.

SVITAVSKO: Fresky z 18. století na Loretánské kapli v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ.

SVITAVSKO: kostel Rozeslání sv. Apoštolů v LITOMYŠLI je nejstarším dochovaným sakrálním prostorem v Litomyšli

PARDUBICKO: Zámek je domimantou městečka CHOLTICE.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml