|
| |
|
Stavební kameny naší krajiny - 2. část
14.06.2022 První část příspěvku o pestré horninové stavbě našeho kraje (Vlastivědné listy PK, 2022, č.1) byla ukončena zmínkou o poměrně mladých usazených horninách, které dosud zůstávají sypké, respektive nezpevněné. Většina usazenin (sedimentů) však pochází ze starších geologických období a za dobu trvající desítky až stovky miliónů let už většinou došlo k jejich zpevnění. Stalo se tak buď díky horninovému pojivu – tmelu (což je jemnozrnný materiál jílovitého, vápnitého, křemitého, případně i železitého složení), nebo vzájemným srůstem drobných minerálních krystalů apod. Ze dna křídového moře Na území Pardubického kraje značného rozšíření dosahují především sedimenty pocházející ze dna moře, které ve druhohorním období svrchní křídě zaplavilo téměř celou severní polovinu Čech. Stametrové vrstvy těchto hornin vyplňují tzv. českou křídovou pánev, která zaujímá vnitrozemí a západní část našeho kraje, několika výběžky zasahuje až do podhůří a vytváří ještě dvě menší „odnože“ – Králickou brázdu na východě a úzký pruh tzv. křídy Dlouhé meze na severu Vysočiny. Převažujícími horninami jsou zde jemnozrnné a proto navzájem velice obtížně rozlišitelné sedimenty, které petrologové označují odbornými názvy, jako písčité a spongilitické slínovce, vápnité jílovce, prachovce a řadou dalších. Pro ty kompaktnější a zároveň dobře odlučné podle puklin i vrstev se už dříve vžilo obecnější označení opuka, kterého se používá i v kamenictví. Jde o světlou horninu, která se odedávna mnohde lámala jako stavební i dekorační kámen (současný kamenolom je např. v Přibylově u Skutče) a opukové skalní útvary, místy „rozdrobené“ do kamenných sutí, jsou součástí údolních svahů celé řady východočeských vodních toků. Stačí připomenout botanicky významné lokality Střemošickou a Nemošickou stráň, Dlouholoučské stráně, choceňské Peliny a další skalnaté partie v údolí Tiché a Divoké Orlice, Žejbra u Podskaly a mnohé další. Další významnou horninou, uloženou na dně křídového moře, jsou křemité pískovce, vyznačující se i působivou modelací povrchových tvarů. Mnoho návštěvníků je každoročně obdivuje zejména ve skalní oblasti Maštalí a v přilehlých partiích na Novohradsku a Prosečsku, četné výchozy pískovců jsou i v dalších, zejména okrajových částech křídové pánve, např. na Skutečsku, Chrudimsku (Bítovany, Škrovád), v Třebovských stěnách aj. Spolu s nim se na některých místech zachovaly i hrubozrnné slepence, tvořené spojenými drobnými oblázky i docela velkými oblými valouny (např. na „mořském pobřeží“ u Brlohu aj.).Z pradávných moří a pánví Na území našeho kraje se však setkáme také s mnohem staršími usazenými horninami (místy částečně už přeměněnými), pocházejícími z pradávných pánví a moří. Platí to např. pro poměrně rozsáhlé území na severu a severozápadě Železných hor, tvořené horninami staroprvohorního, případně až starohorního stáří. Patří k nim např. „pyritonosné“ břidlice, ještě před půl stoletím těžené v povrchovém dolu u Chvaletic, slepence (např. v okolí Litošic) a také droby (což jsou sedimenty, složené z rozličných minerálních a horninových úlomků), vyplňující území jižně od Heřmanova Městce, mezi Svojšicemi a Seníkem a známé též ze skalnatého údolí Krounky u Předhradí i jiných míst. V krajině výrazné jsou pak zejména velice tvrdé křemence, vystupující v řadě skalních kamýků a hřebenů u Lipoltic, Rabštejnské Lhoty, Rabštejna, Deblova aj., a spolu s křemennými slepenci také u Horních Raškovic, kde kdysi sloužily pro výrobu mlýnských kamenů. V tomto pestrém souboru hornin v Železných horách mají zvláštní postavení staroprvohorní vápence, tvořící velké, ale částečně už odtěžené těleso mezi Vápenným Podolem a Prachovicemi. Z mladšího prvohorního útvaru permu pak pocházejí arkózy (tj. pískovce s větším podílem živcových zrn), vyplňující kromě železnohorského „ostrůvku“ u Kraskova rozsáhlou orlickou (neboli podorlickou) pánev. Ta tvoří sice úzký, ale desítky kilometrů dlouhý pás, táhnoucí se východní částí našeho kraje od České Rybné u Žamberka, přes Dobroučsko a Moravskotřebovsko, až na Křenovsko a Jevíčsko. V krajině se vyznačuje nápadným červeným zbarvením půdy (způsobeným sloučeninami železa) a místy zaujme i působivými skalními útvary (např. na Žampachu, u Červené, Písečné aj.). Do nejvýchodnějších částí Pardubického kraje zasahuje též rozsáhlé území tzv. moravského kulmu, tvořené drobami, slepenci i jinými usazeninami převážně karbonského stáří. Vidět je můžeme např. na Křížovém vrchu v Moravské Třebové, na vrchu Hušák nad Městečkem Trnávkou a řadě dalších míst. Horniny „přešlé“ dávnou přeměnou Přehled základních „stavebních kamenů“ našeho kraje by nebyl úplný bez hornin, které v průběhu dávné geologické minulosti už prošly výraznou přeměnou. Ta postihla nejen původní vyvřeliny (zejména žuly), ale také mnohé pradávné usazeniny. Většina těchto přeměněných (metamorfovaných) hornin, tvořících podstatnou část našich pohoří i vrchovin, je sdružována pod pojem krystalické břidlice, protože jejich typickým znakem je nápadné usměrnění nerostných částic – břidličnatost. Hlavními představiteli jsou ruly, složené (podobně jako žuly) z živců, křemene a slíd, svory (s převažující slídou a křemenem) a také tence břidličnaté fylity, poněkud vzácnější bývají tmavé amfibolity (s převahou nerostu amfibolu). Typické ruly tvoří např. hřbet Železných hor i s ostrohem Ohebské skály nad Sečskou přehradou, jsou z nich i známá skaliska ve Žďárských vrších (v našem kraji např. Malé Perničky, Čtyři palice nebo Hápova skála). Ruly a svory se do značné míry se uplatňují na stavbě Orlických hor (na povrch vystupují např. na Zemské bráně, Studenských skalách či Bradle na Suchém vrchu), Králického Sněžníku (např. Vlaštovčí kameny) a Jeřábu, strmá skaliska z tmavých amfibolitů odkrývá např. Divoká Orlice u Klášterce n. Orl., Křetínka v soutěsce Bohuňovských skal aj. Z ostatních přeměněných hornin stojí za pozornost krystalické vápence neboli mramory, vzniklé přeměnou usazených vápenců. Jejich významným výskytem na území našeho kraje je údolí horního toku Moravy pod Králickým Sněžníkem, kde v nich vznikl i menší kras (s Patzeltovou jeskyní a Tvarožnými děrami) a v lomu zde byly též těženy pro obkladový a dekorační kámen. Krystalické vápence se dříve lámaly i na Vysočině, např. v okolí Bystrého a Krouny. Vápencům vzhledově podobné, tedy „sněhově“ bílé, ale složením zcela odlišné, jsou přeměněné křemence – kvarcity, tvořící např. nápadné skalní útvary na Králickém Sněžníku (Kazatelny, část Vlaštovčích kamenů aj.). Zvláštní skupinu pak tvoří kontaktně metamorfované horniny, vzniklé působením žhavého magmatu na bezprostřední okolí. Patří k nim např. porcelanit, což je žárem přeměněný slínovec, patrný např. na skalním výchozu ve vrcholové části Kunětické hory. K jeho vzniku došlo v mladších třetihorách při výstupu žhavého znělcového magmatu souvrstvím usazenin křídového stáří. Výběr z literatury (včetně 1. části příspěvku) Doucek J. a kol.: Geoprůvodce. Speciální průvodce po Geoparku Železné hory. VZ, Chrudim 2014. Faltysová H., Bárta a kol.: Pardubicko. Chráněná území ČR sv. IV. AOPK ČR, Brno, Praha 2002. Chlupáč I. a kol.: Geologická minulost České republiky. Academia, Praha, 2002. Kolektiv: Králický Sněžník – nejvyšší pohoří Pardubického kraje. PK, Pardubice 2008. Kolektiv: Vysvětlivky k přehledné geologické mapě 1:200000, M-33-XVII Náchod, M-33-XVI Hradec Králové, M-33-XXII Jihlava, M-33-XXIII Česká Třebová. NČSAV, Praha 1960-1963. Malkovský M. a kol.: Geologie české křídové pánve a jejího podloží. ÚÚG, Praha 1974. Opletal M. a kol.: Geologie Orlických hor. ÚÚG, Praha 1980. Rapprich V.: Za sopkami po Čechách. Grada, Praha 2012. Smutek D., Doucek J., Welser P. (2015): Geologicky významné lokality Železných hor. Minerál, 22, č. 2 (Starohory, s. 182-184), č. 4 (Prvohory, s. 381-383) a č. 5 (Plutonity, s. 461-462). Vítek J.: Tajemný svět skal. Skalní zajímavosti ČR. Oftis, Ústí nad Orlicí 2004. Vodička J.: Železné hory očima geologa. 68 s. SPŽH, Nasavrky 1997. Vlastivědné listy Pardubického kraje, roč. 2014, č. 1, 3; 2016, č. 2, 3, 4; 2017, č. 1, 2, 4; 2018, č.2, 3, 4; 2019. č. 4. 2021, č.2. Autor: Jan Vítek Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2022
Předchozí článek: MARATON PSÍCH SPŘEŽENÍ ŠEDIVÁČKŮV LONG SLAVIL VÝROČÍ Následující článek: Cyklistické areály v České Třebové a Chrudimi Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
