Sdružení přátel Pardubického kraje

Smírčí kříže na Svitavsku - Dolní Újezd, Desná

Smírčí kříž v Dolním Újezdu. Foto: autor

24.02.2013 Pokračování seriálů článků, který vznikl na základě práce zabývající se problematikou kamenných křížů a křížových kamenů na území okresu Svitavy.

DOLNÍ ÚJEZD
Poloha: Kříž stojí v lese ve svahu mezi údolím Jalového potoka a silnicí č. 360 z Litomyšle do Poličky.
Popis: Klínový opukový kamenný kříž s krátkými rameny a téměř nečitelným nápisem otočeným na západ. Čitelné jsou pouze číslice 7 a 8 a jméno JUZA. Ve spodní části kříž přechází do neopracovaného soklu. Historie: Na kříži stál nápis: 1738 JAN JUZA Z literatury české ani německé není kříž znám. Objevuje se až v knize Kamenné kříže Čech a Moravy, kde se píše, že kříž připomíná místo tragické smrti krčmáře Jůzy, jehož zabil padající strom. Jedná se tedy nejspíše o pamětní kříž.

DESNÁ
Poloha: Kříž stojí na okraji pole u plotu usedlosti čp. 73 v obci Desná v místní části „Na Hraničkách“.
Popis: Drobný klínový pískovcový kamenný kříž s rozšiřujícími se rameny otočený na západ porostlý množstvím lišejníku. Na přední straně je vytesán již nečitelný nápis.
Rozměry: 49 x 35 x 12 cm
Historie: Jedná se o téměř neznámý kříž. Stará německá ani česká literatura se o něm nezmiňují. Z novější literatury se o něm nezmiňuje ani Ošanec, není zapsán ani v knize Kamenné kříže Čech a Moravy. Existuje o něm zmínka pouze od Františka Hurycha v časopisu Od Trstěnické stezky1) a Karla Severina v knize Horní Újezd2).
Ke kříži se váže pověst o šenkýřovi Královi z Kamenného Sedliště, který si měl v roce 1750 od svého souseda půjčit peníze, snad asi 300 zlatých. Tato půjčka byla stvrzena pouze podáním rukou a (jak bylo tehdy zvykem) nebyl sepsán ani žádný úpis. Soused však nedlouho poté zemřel, stačil ale o půjčce říci své ženě. Král však půjčku popřel a proto se případ dostal až před vrchnostenský soud v Litomyšli. Bez úpisu však nebylo možné spor rozsoudit, proto Král odpřísáhl „na hodinu“, jak bylo tenkrát také zvykem, že si žádné peníze nepůjčil a bylo po soudu. Když jel Král od soudu, na Hraničkách, kudy dříve vedla cesta k Dolnímu Újezdu, se však jeho kůň něčeho lekl. Král spadl z koně a hlavou narazil na špičatý kámen. Jeho kůň skončil v údolí v řece u chalupy č. 7 s polámanýma nohama. Ke Královi se hned seběhli lidé a začali ho křísit. Když přišel k sobě, doznal, že křivě přísahal a přikázal, aby byly peníze vdově z jeho majetku vyplaceny, zanedlouho poté zemřel. Vrchnost nařídila, aby byl na památku vztyčen kamenný kříž s nápisem: „Zde na tomto místě se zabil pádem z koně křivopřísežník Král l. p. 1750“. Podle vyprávění Král zemřel právě hodinu po skončení soudu.3) V okolí se kříži říká „Králův kříž“. Podle pověsti se tedy jedná o pamětní kříž. Uvedený nápis je však ve srovnání s čitelnými částmi textu odlišný. Při vypravování byl pravděpodobně původní nápis zjednodušen a převeden do současné češtiny, proto se neshoduje.

GPS souřadnice: 49.8332903N, 16.2724714E

Autor: Matěj Kmošek
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2012


Smírčí kříž v Desné. Foto autor






Předchozí článek: Smírčí kříž u Jedlové
Následující článek: Porodní tábor DĚTŘICHOV 1943–1945


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2024 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Rabštejnská Lhota
Mladkovská vrchovina
Průzkum na Šibeničním vrchu
Pardubické kostely



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Židovská synagoga v HEŘMANOVĚ M2STCI.

CHRUDIMSKO: Renesnační čtyřkřídlý zámek v CHRASTI byl sídlem hradeckých biskupů.

ORLICKOÚSTECKO: Novogotická kaple Panny Marie z konce 19. století v LANŠPERKU.

Dřevěný podkarpatský kostelík v DOBŘÍKOVĚ.

ORLICKOÚSTECKO: Budova radnice v CHOCNI.

SVITAVSKO: portál z roku 1492 v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ je považovaný za jednu z nejstarších renesančních památek na sever od Alp.

SVITAVSKO: Klášterní zahrady v LITOMYŠLI zdobí sochy Olbrama Zoubka.

PARDUBICKO: Kostel sv. Jakuba v PŘELOUČI.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml