|
| |
|
SUP - GEIER - GAJER
11.04.2017 Tato na první pohled nesourodá slova mají v češtině a němčině (poslední výraz je pouze fonetický přepis) stejný význam. Jak zjistíme např. ve WIKIPEDII supi jsou mrchožraví ptáci, něco jako zdravotní policie. Sup mrchožravý má holou tvář se silným na konci zahnutým zobákem, který je zašpičatělý, aby mohl dobře trhat maso. Dospělý dravec je bílý nebo šedý s černými letkami. Vyskytuje se především v severní Africe, jižní Evropě a Malé Asii, v blízkosti lidských sídlišť, kde nachází dostatek potravy. V České republice je SUP momentálně vzácný. Nebylo tomu tak vždy. Sup preferuje otevřenou krajinu nebo říční údolí, kořist loví ve dne za pomoci zraku jehož ostrost je několikanásobně větší než naše. Je výtečný plachtař, bez problémů se pohybuje ve výškách do 6km. Je držitelem výškového rekordu mezi ptáky. V roce 1973 se střetl nad Afrikou s letadlem ve výši 11.300m. Sup mrchožravý byl ve starověku v Horním Egyptě posvátným ptákem, symbolem boha Hora, ochráncem a odznakem faraónovy moci. Byl uctíván jako symbol síly a smrti. V našem kraji je SUP připomínán v místních jménech nejméně na 2 lokalitách: 1. LETOHRAD, před rokem 1945 KYŠPERK, což je zkomolenina z Geyersberg = SUPÍ HORA. Hrad Kyšperk byl založen asi ve 13. století pány ze Žampachu na skalnatém kopci se strategickým výhledem do údolí Tiché Orlice. Mohlo se tam líbit i našim supům nebo jejich příbuzným orlům. Tito dravci společně s hradem bedlivě kontrolovali provoz na důležité zemské cestě z Lanškrouna do KLADSKA. 2. GAJER - GAYER je strategické místo na jedné z větví TRSTENICKÉ STEZKY 6km JV od Litomyšle. Denně tu projíždí desetitisíce aut a kamionů na přetížené trase silnice I/35, která tu v tomto místě (poblíž je čerpací stanice PHM) překonává Kozlovský hřbet ve výši 512m. Je odtud výborný daleký výhled směrem k Litomyšli na Loučenskou tabuli, ale i ke Svitavám, směrem k hranicím Čech a Moravy, které jsou odtud vzdáleny cca 3km. V tomto místě na JV okraji litomyšlského panství bylo převážně německé obyvatelstvo. V sedle na Gajeru se rozvětvovaly cesty na Svitavy, Brno a Olomouc a na Lanškroun a Kladsko. Bylo tu tedy stále velmi rušno, vyvýšená otevřená poloha vyhovovala též supům, kteří tu zřejmě měli své stálé oblíbené stanoviště. První známá zmínka o Gajeru je z roku 1663. V sousedství sedla na Gajeru je sídlo Mendryka, kde Vratislav z Pernštejna postavil pro svoji španelskou manželku Marii Manriquez de Lara lovecký zámeček. Poblíž jsou prameny Končinského potoka, pravého přítoku Loučné. Zámeček inspiroval Aloise Jiráska k napsání hry Lucerna. Naše malé putování za dravými supy zakončíme v Pardubicích. V Čechách a na Moravě byly uloveny v r. 1874 tři kusy těchto dravců. Sup ulovený u Bohdanče je v Hromádkově sbírce v pardubickém muzeu. Osobnost Dr. Františka Hromádky (narozen 1796 v Pardubicích) je pozoruhodná. Vedle své lékařské praxe věnoval všechen volný čas sběratelství a preparaci zvířat, zejména ptáků. Mezi ornitology je jeho práce vysoce ceněna. Roku 1881 odprodal svou obsáhlou sbírku (1400 kusů zvířat) nově založenému muzeu v Pardubicích. Sbírka se nyní nachází v "Zoologickém depositáři" Východočeského muzea v Pardubicích v jedné z dominant města, v zámecké věži pardubického zámku. Zdroj: Wikipedie Rozehnalovi V.+Z. (2016): Tajemství Trstenické stezky Jirsík J. (1941): Naši dravci. Praha Mika Waltari (1997): Egypťan Sinuhet http://lemberk.vcm.cz/publikace/depozitar1.htm Vladimír Lemberk: Zajímavosti ze zoologického depozitáře (na pardubickém zámku)
Autor: Ing.arch.Vladimír Rozehnal Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2017
Předchozí článek: Dům bratří Čapků v Budislavi u Litomyšle Následující článek: Pardubice mají svůj Slavín Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
