|
| |
|
Rohoznický lovecký zámeček - chátrající památka
29.06.2013 Novogotický lovecký zámeček objevíte v lesích mezi obcemi Rohoznice a Dobřenice, tedy až na samé hranici okresů Pardubice a Hradce Králové. Tato zajímavá stavbička se nachází mimo vyšlapanou cestu, proto je celkem snadné – hlavně v létě, kdy jsou stromy a keře hojně obrostlé listovím, zámeček minout. O to více je člověk překvapen, když se mu tato napodobenina gotického hrádku zjeví přímo před očima. V tu chvíli máte pocit, jakoby tu fi lmaři zapomněli kulisy z natáčení nějaké pohádky. Zámeček dal v roce 1880 na katastru tehdejšího dobřenického panství postavit Karel Daniel Weinrich. Tento stavitel a průmyslník koupil v roce 1862 v dražbě dobřenický zámek i s příslušenstvím. V letech 1865 až 1868 nechal zčásti vyhořelou zámeckou budovu přestavět na jednopatrovou pseudoklasicistní stavbu. V dalších letech bylo okolí dobřenického zámku upravováno ve stylu anglického lesoparku. Tuto krajinnou kompozici měl k dokonalosti dotvořit i lovecký zámeček, vystavěný nedaleko Rohoznice jako vedlejší odpočinkové místo. Dnes je na tuto stavbu, i když z povzdálí stále velice půvabnou, smutný pohled. Zámeček byl mnoho desítek let ponechán svému osudu. Bez pravidelné údržby je v současnosti značně zdevastován. Poškozena je fasáda, vnější schodiště i točité schodiště v okrouhlé věžičce. Do budovy zatéká. Zřítily se části podlahy v prvním patře. Chybějí okna i dveře. Vandalové postupně zničili veškerou vnitřní výbavu a vyřádili se zde také sprejeři. Vše, co bylo jen trochu cenné, dávno zmizelo. I přes dnešní tristní stav letohrádku se zčásti zachovala výrazně červená mělce kvádrovaná fasáda, která napodobuje bosáž. Na jejím severním průčelí se dochoval v kruhové nice erb majitele a zadavatele stavby Karla Daniela Heinricha. Drobná, výrazně členěná stavba s válcovou schodišťovou vížkou, která je umístěná nad šestibokým přístavkem ve středu východní fasády, je zakončena střešními terasami se zdobným cimbuřím. V částečně podsklepeném přízemí mezi dvěma čtvercovými místnostmi je sevřená vstupní chodba. Ta vede k točitému schodišti ve zmiňované věžičce. Točité schodiště vedlo do patra a pokračovalo až na střešní terasu. Odtud měli výletníci v minulosti nádhernou výhlídku na hladinu blízkého Klechtáneckého rybníka. Na střešní terasu se dnes nedostanete, protože jediné schodiště ve věži je kompletně strženo. Původní keramický krb ve vstupní místnosti byl také vybourán a není od věci se domnívat, že s největší pravděpodobností skončil v některém z domů v okolí. Severní část budovy zámečku je jednopatrová. Patro tvoří dvě místnosti. Prostory umístěné nad chodbou v přízemí jsou zaklenuty křížovou klenbou se štukovými žebry. Na jedné zdi této místnosti, nad „moderními grafi ti“ je zachována spodní polovina malby, která se zdá být původní. Kresba je signována zdobným áčkem a dílko opravdu vypadá jako kopie obrazu od Mikoláše Alše. Malba je ale datována rokem 1969. Nemá tedy žádnou historickou hodnotu. První patro bývalo také přístupné i zvenku po dvouramenném schodišti, které se lomí kolem severovýchodního nároží letohrádku. Jak už bylo výše zmíněno, romantiku tohoto místa dotvářel také Klechtávecký rybník. Na jeho protějším břehu se v terénních náznacích rozkládají valy a příkopy dávného tvrziště. Tomuto místu se říká ‚Na Kotli‘ nebo též ‚Hrady‘. K prastarým valům se vážou pověsti o zakopaném pokladu, podivných stvořeních, které ho stráží a o nešťastnících, kteří hledání zapovězeného pokladu zaplatili vlastním životem. V roce 1928 odkoupil Dobřenické panství včetně zámečku Rohoznice předseda správní rady plzeňské Škodovky JUDr. Karel Loevenstein. Jeho potomkům bylo po roce 1948 panství znárodněno. Více než 40 let zde působil státní statek. Zámeček u Rohoznice připadl později Státním lesům. V roce 1993 byl neudržovaný dobřenický zámek a s ním i zdevastovaný lovecký zámeček vrácen dceři Karla Loevensteina – paní Karle Katschnerové. Restituce chátrajícímu zámku v Dobřenicích velmi prospěla. Zrenovována byla nejen budova zámku, ale i hospodářské budovy, ve kterých působí Jezdecká škola. Bohužel, rohoznický letohrádek se ocitl mimo zájem restituentů. Na konci července v roce 2009 vysílal Český rozhlas Pardubice v rámci svého cyklu ‚Toulky naším krajem‘ reportáž z návštěvy zámečku u Rohoznice. Z ní se posluchači dozvěděli, že o jeho záchranu začal usilovat pardubický herec Tomáš Novotný, který si ho pronajal od rodiny Katschnerových. Za pomoci přátel plánoval zdevastovanou památku opravovat. Při mojí nedávné obhlídce rohoznického zámečku bylo na první pohled patrné, že byly odstraněny náletové keře černého bezu a jasmínu, které rostly dříve v bezprostřední blízkosti budovy. Z jejího okolí i z interiérů zmizely odpadky. Podle posledních zpráv od pana Tomáše Novotného se právě současný spolumajitel pan Katschner postaral o tyto základní jednoduché úpravy objektu – udržování zeleně v bezprostředním okolí zámečku a nejzákladnější sanační úpravy. Aktivity pana Novotného směřují nyní k Larischovu zámečku v Pardubičkách. Okolí i budova bývalého letohrádku je pro výletníky stále volně přístupná. Prohlídka vnitřku není příliš bezpečná, proto by každý návštěvník měl zvážit míru tohoto rizika.
Autor: Šárka Hladíková Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2013
Předchozí článek: František Bílek a Ronov nad Doubravou Následující článek: Téměř zapomenuté pardubické firmy - XVI. část Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
