|
| |
|
Prohlášením památkou UNESCO práce kolem kladrubského hřebčína nekončí
20.10.2019 Pardubický kraj má po Zámku Litomyšl další nemovitou památku UNESCO. Letos v červenci se jí stala na zasedání výboru UNESCO v ázerbájdžánském Baku Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem. Členové Výboru pro světové dědictví se v rozpravě nad nominací shodli na výjimečných kvalitách nominovaného území a rozhodli zapsat památku na Seznam světového dědictví již v tomto roce s tím, že Česká republika všechna doporučení poradního orgánu ICOMOS bez zbytečného odkladu vypořádá. „Řada požadovaných věcí je už rozpracovaných. Ministerstvo kultury prohlásilo Kladrubský náhon kulturní památkou, nyní dobíhá správní lhůta. Začaly práce na novém management plánu a na krajském územním plánování se spolu s památkáři jedná o rozšíření ochranné zóny krajiny na jihu,“ řekl předseda Rady památky Roman Línek a pokračoval: „Kromě toho, že na Radě koordinujeme zájmy několika rezortů, památkářů a všech, kteří do dění v tomto území vstupují včetně třeba energetiků a jejich požadavků na vedení vysokého napětí, tu máme i krajské zájmy. Vlastníme tu silnice se vzácnými stromořadími, jezdeckou školu s jízdárnou a také třeba most mezi Řečany a Kladruby nad Labem, který je ve velmi špatném stavu. Ve výhledu nás čeká zbourání nevhodné jízdárny z 50. let a výstavba nové v areálu školy a také výstavba nového mostu. Jeho podoba už byla vybrána s ohledem na to, aby co nejlépe zapadal do okolní krajiny a nenarušoval její vzhled.“ Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem byla v minulých pěti staletích formována pro chov a výcvik jedinečného plemene – starokladrubského koně. Je jedním z mála takových míst na světě. „Krajina byla postupně upravována tak, aby vyjadřovala svůj účel – šlechtění koní. Proto se tři hlavní osy krajiny kříží nikoliv (jako obvykle) ve vstupu do císařského paláce, ale ve vstupu do monumentálních stájí, kde se také kříží trasy hřebců a klisen v rámci provozu hřebčína. Na tyto osy navazuje rastr pastvin vymezený stromořadími a malebný krajinářský park Mošnice, ozdobený cizokrajnými stromy vysázenými tak, aby vytvářely prostorové iluze. Vlastní císařský zámek je nenápadný, trochu stranou a schovaný za stromořadím. Kompozice krajiny tak záměrně zdůrazňuje svůj primární účel – chov vzácných koní. Důležitou součástí hodnot krajiny je vodní systém, který byl po staletí zlepšován tak, aby krajině zajistil funkční udržitelnost,“ uvedla ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková. Hřebčín může v návaznosti na zapsání mezi světové památky UNESCO očekávat v dalších letech zvýšenou návštěvnost. „ Zejména budou mít podle zkušeností CzechTourismu a naší Destinační společnosti Východní Čechy o návštěvu zájem asijští a američtí turisté, kteří přilétají do Prahy a vydávají se pak za památkami UNESCO, ale také musíme počítat se zájmem turistů z okolních zemí. Naším cílem je jednak nabídnout různé možnosti dopravy na místo a také více strukturovat nabídku prohlídek, okruhů a aktivit v hřebčíně a jeho okolí, která turisty rozumně rozprostře. Kouzlo krajiny spočívá především v jejím přírodním charakteru, který musíme chránit,“ kostatoval Línek. Krajina zapsaná na celosvětovém seznamu má rozlohu přes 1300 hektarů a nabízí se její využití pro malebné cyklostezky či naučné stezky, které rozšíří ty stávající. Nutností budou jistě záchytná parkoviště s kyvadlovou dopravou a případné další možnosti dopravy. „Je možné, že by z Prahy třeba jezdil s turisty v daných dnech autobus, ale uvidíme, s čím přijde nová strategie návštěvnosti. Zásadní je pro nás udržitelnost takové návštěvnosti, která potěší ty, kteří přijedou, a nezničí tuto památku,“ dodal Línek.
Autor: Zuzana Nováková Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2019
Předchozí článek: Pardubická radnice odhalila léta skrytou krásu Následující článek: MÍSTA PŘÍBĚHŮ – LEPĚJOVICE (2. DÍL) Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
