|
| |
|
Předlouč slaví 750 let města
12.03.2012 Přelouč patří k nejstarším historicky doloženým místům regionu. Původní osada vznikla na severním okraji města pravděpodobně již v 10. století za panování Slavníkovců. Její původní název zněl Přelučie, což bylo označení místa, kde se chodilo přes louky. První zmínka se datuje do roku 1086, kdy král Vratislav I. věnoval Přelouč benediktinskému klášteru v Opatovicích. Přelouč se tedy může chlubit ještě mnohem starší písemnou historií než například nedaleké Pardubice, které mají první písemnou zmínku datovanou až ke konci 13. století. S klášterem byla Přelouč úzce spjata až do husitských válek. Na příhodném místě zde na vrcholu opukové terasy vysoko nad Labem vzniklo tržní centrum, pro které získal opatovický klášter od krále Přemysla Otakara II. v roce 1261 městské privilegium. Letos je tomu tedy již 750 let, co je Přelouč městem. Zřejmě již od této doby užívá jako svůj znak černý rošt ve zlatém poli, atribut sv. Vavřince, patrona Opatovického kláštera. Na městské pečeti je však znak doložen až v 16. století. Po objevení stříbrných ložisek a rozmachu těžební činnosti v Kutné Hoře od konce 13. století vzrostl i význam Přelouče jako strategického tranzitního místa při labském brodu na spojnici Kutné Hory s Hradcem Králové. Kolem roku 1289 byla Přelouč opevněna. Zatímco ze severní strany poskytoval městu ochranu přirozený svah, na jihu město chránily hradby. Koncem 14. století zřídil opatovický klášter při přeloučském konventu i samostatné proboštství. Z roku 1421 pochází kronikářský záznam o dobytí a zničení Přelouče, stojící na táborské straně, vojskem Jana Městeckého z Opočna. Význam Přelouče poté na řadu desetiletí poklesl. Stalo se z ní malé zemědělské městečko, patřící od roku 1518 k pardubickému panství. Velkého rozkvětu dosáhla Přelouč za Vojtěcha z Pernštejna, který městečko osvobodil od placení některých dávek Pardubicím. Přelouč tehdy získala renesanční podobu a v roce 1580 potvrdil Rudolf II. privilegia královského komorního města. Za třicetileté války a později v době tereziánských válek v 18. století však Přelouč znovu utrpěla značné škody a na další dvě století se stala jen provinčním zemědělským městečkem. Změnu ve vývoji Přelouče přinesla až první polovina 19. století v souvislosti se stavbou nové císařské silnice a zvláště pak železnice. Díky napojení na železniční obchodní tepnu se záhy stala Přelouč po Pardubicích druhým hospodářsky nejvýznamnějším městem pardubického regionu. Od roku 1850 do roku 1960 měla Přelouč status okresního města. Historické centrum se rozkládá v okolí Masarykova náměstí. Nejvýznamnější památkou je kostel sv. Jakuba, který na severovýchodním okraji Masarykova náměstí stál v románské podobě již ve 12. či 13. století. Byl několikrát přestavěn, nejvíce jeho vzhled změnila barokní přestavba provedená v 17. století a úpravy z konce 19. století. Cennou součástí interiéru jsou barokní varhany. Před kostelem si můžeme prohlédnout sochu sv. Václava, jejímž autorem je pražský sochař František Hergessel. Spolu s budovami fary a staré lékárny, vystavěnými v dnešní dispozici po velkém požáru města v roce 1809, vytváří kostel svérázné zákoutí při severní straně náměstí. Zde je také v dlažbě chodníku vyznačeno místo, kde dal v roce 1738 jezuita Koniáš pálit „kacířské“ knihy. Severní okraj náměstí lemuje rozlehlá budova školy, která byla postavená roku 1882 a sloužila jako radnice, chlapecká a dívčí měsťanská škola. Na západní straně náměstí se pak nachází jeho největší dominanta, kterou je bývalá Občanská záložna. Autorem novorenesanční budovy postavené v letech 1899 až 1901 je architekt Rudolf Kříženecký. Nacházel se zde městský peněžní ústav a kulturní sály. V západní části náměstí se tyčí morový sloup se sochou Jana Nepomuckého z roku 1704. Na jižní straně náměstí se dochovaly domy s tzv. podsíněmi, které zde v dřevěné podobě existovaly již v 16. století a v letech 1830 až 1842 byly nahrazeny zděnými podloubími. Dalšími zajímavostmi ve městě je evangelický kostel, který stojí západně od náměstí na křižovatce ulic Českobratrská, Zborovská a Labská. Další zajímavostí Přelouče je kostel Navštívení Panny Marie z let 1682–1684. Kostel se nachází na východním okraji města na hřbotovním komplexu na Svatém poli. Cennou městskou technickou památkou je hydroelekrárna, jejíž součástí je most a zdymadlo. Stavba podle projektu vypracovaného Ředitelstvím pro stavbu vodních cest v Praze byla zahájena v roce 1921 zřizováním první jímky pro založení pravého jezového pole a dolního ohlaví plavební komory. V návaznosti pokračovala stavba druhého jezového pole, štěrkovny, vodní elektrárny a silničního mostu, ukončená v roce 1927. Dosud toto vodní dílo není plavebně napojeno na průběžně splavný úsek středního Labe. V okolí Přelouče stojí za pozornost především raně barokní zámek v Cholticích, obklopený rozlehlým romantickým lesoparkem. Nejcennější součástí zámku je centrální kaple sv. Romedia (1695). Poblíž Choltic leží Svojšice. Naleznete zde neobvykle rozsáhlé pozůstatky středověké rytířské tvrze. Podhůří Železných hor jižně od Přelouče je vyhledávanou turistickou oblastí nabízející řadu přírodních zajímavostí – mezi ně patří např. zatopené středověké lomy na mlýnské kameny v okolí vsi Raškovice. Prameny: www.mestoprelouc.cz
Autor: Jan Řeháček Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2011
Předchozí článek: Nálezy na faře ve Zdechovicích Následující článek: Požár Wertheimerova lihovaru v roce 1930 Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
