|
| |
|
Pomníky otce tělocviku F.L.Jahna na východě Čech
14.10.2022 Na letošní rok připadá 170. výročí úmrtí Friedricha Ludwiga Jahna, německého pedagoga, člena frankfurtského Národního shromáždění. Proslul ale především jako zakladatel německého tělocvičného hnutí, které později fungovalo pod názvem Deutscher Turnverband. Z toho důvodu byl F. L. Jahn nazýván Turnvater, tj. otec tělocviku. Narodil se roku 1778 v Lanzu v Braniborsku. Studoval na gymnáziu v Salzwedlu a později v Berlíně. Po dokončení gymnázia se věnoval studiu teologie v Halle a Greifswaldu, ovšem kvůli neustálým sporům studium opustil a začal studovat německý jazyk. Roku 1805 byl v Göttingen jmenován docentem a o rok později se po bitvě u Jeny připojil k pruské armádě. Již v této době se zaměřoval na tělesnou výchovu mládeže. Za tímto účelem zřídil v Hasenhaidu první cvičiště, kde své žáky učil hrám, pochodu a cvičení. Po válce se vrátil do Berlína, kde byl jmenován státním učitelem gymnastiky. Ustanovil základy cvičení na bradlech, hrazdě a koni, vynalezl odrazový můstek. Zasloužil se i o to, že se již necvičilo pouze venku, ale začalo se cvičit i v tělocvičnách. Jeho výchova byla mezi žáky čím dál oblíbenější. Jahn dával do svých cvičení ráz brannosti, neboť to považoval za průpravu k obraně vlasti. Tehdejší Německo nebylo totiž sjednoceným státem a touha po jednotné a svobodné zemi byla v mnohých obyvatelích velmi silná. Jahn začal o tělovýchově také psát a jeho myšlenky přispěly k povznesení německého národního ducha. Postupně však začaly jeho názory vadit zejména německým reakcionářům. Byl vězněn, přesto však dál hlásal vlastenecké myšlenky. Díky jeho úsilí byl zaveden tělocvik do školní výuky, neboť vysvětlil jeho velký význam pro povznesení a vzpruhu síly i ducha mládeže. Vtiskl tak německým cvičencům (turnérům) národní ráz. F. L. Jahn zemřel roku 1852 ve Freiburku nad Unstrutou. Zakladatelé později vzniknuvšího českého Sokola se inspirovali právě těmito německými turnerskými spolky. Paradoxní je, že F. L. Jahn byl přímým potomkem českobratrské české rodiny z vesnice od Hořic, jež po roce 1620 emigrovala kvůli svému náboženství do Pruska. Na rozdíl od zakladatelů českého Sokola Miroslava Tyrše (původní jméno Friedrich Emmanuel Tirsch) a Jindřicha Fügnera (narozen jako Heinrich Anton Fügner), kteří byli německé národnosti. Německé tělocvičné (turnerské) spolky vybudovaly v Čechách (a ve Slezsku), v německojazyčném pohraničí F. L. Jahnovi do současné doby 16 zachovalých pomníků (v Jeseníku a Jiřetíně pod Jedlovou je na původním Jahnově pomníku umístěná pamětní deska s jiným, novodobým textem). Převážná většina se jich nachází v příhraničí, v severní, jižní a západní části země (Aš, Český Krumlov, Dolní Maxov, Jílové u Děčína, Jiříkov, Kostomlaty pod Milešovkou, Kraslice, Kryštofovo údolí u Liberce, Lindava u Cvikova, Nový Bor, Telnice a Žlutice). Ve Slezsku se nachází pomník v Odrách a Ve Zlatých Horách. Na východě Čech se dochovaly dva pomníky. V Moravské Třebové, v místě zvaném Jahnův kámen byla při velkolepé slavnosti k 50. výročí založení tělocvičného spolku Turnverein na přírodní skále v nejvyšším místě umístěna v červnu 1913 pamětní deska F. L. Jahna. V roce 1923 se zde konala obdobná slavnost k 60. výročí založení spolku, při které byla vlevo od ní odhalena nová pamětní deska se jmény padlých členů klubu ve světové válce. K té přibyla ještě po pravé straně v roce 1929 třetí deska věnovaná předsedovi spolku Turnverein celého Hřebečska Jakobu Franzi Piffl ovi. Bohužel po roce 1945 byly desky zničeny a místo připomíná jen informační tabule a skála se znatelnými pozůstatky po bývalých pamětních deskách. Druhý Jahnův památník je skoro zapomenutý opracovaný kamenný blok v Lanškrouně. Byl sice nedávno opraven, ale špatně přístupné místo za plotem fotbalového hřiště a nevýrazné rytiny symbolů, letopočtů a jméno F. L. Jahna z něj ani místním již nic neříkají. Informační tabuli, jak je to u jiných Jahnových kamenů, by si pomník rozhodně zasloužil. ZDROJ: https://www.mesto-most.cz/pomnik-friedricha- ludwiga-jahna/d-20440 https://theses.cz/id/jof40z/STAG81299.pdf https://cs.wikipedia.org/wiki/Friedrich_Ludwig_ Jahn Schőnhengster Zeitung, nr. 65, 1942. Autor: Petr Vomáčka Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2022 Předchozí článek: Prstence vody na továrních komínech Následující článek: RUINY BOŽÍCH MUK AKŘÍŽŮ NA VÝCHODĚ PARDUBICKÉHO KRAJE 3. DÍL Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
