Sdružení přátel Pardubického kraje

Pomník Járy Cimrmana

Foto: Kulturní centrum Letohrad

20. 11. 2008 Na malé terásce u zámku v Letohradě byl na podzim roku 2004 slavnostně odhalen pomník českého velikána Járy Cimrmana. Autorem sochy je Stanislav Vacek.
Slavnostního odhalení se tehdy zúčastnil i Miloň Čepelka z Divadla Járy Cimrmana. Ten při této příležitosti připomněl, že je u nás málo ulic či prostranství, které by nesly jméno tohoto českého velikána. A tak se letohradští s trochou nadsázky a smyslu pro humor snaží tuto neblahou skutečnost alespoň trochu napravit.

Pomník připomíná Járu Cimrmana jako skleslého a unaveného muže poté, co mu ujel vlak. Jak připomněl ve svém vystoupení při odhalení sochy Miloň Čepelka, právě do Letohradu totiž Cimrman přijel vlakem: „Na podzim v roce 1904 Jára Cimrman navštívil Kyšperk. Stalo se tak 20. října, kdy vystoupil z vlaku od Ústí nad Orlicí. S největší pravděpodobností do Ústí dorazil od České Třebové, protože pro jeho příjezd od Pardubic jsme nenalezli žádné logické vysvětlení. Tedy pokud vystoupil z vlaku jedoucího od České Třebové, pak bezpochyby přijížděl z Vídně, kde byl v tuto dobu přihlásit svůj nový vynález. Jednalo se o dynamem ohřívané sedlo u kola. Domníval se, že sezení na studeném sedle v zimních měsících nejen dámám, ale i pánům velice škodí.
V jeho zápisníku, který později zapomněl v hostinci u Vágnerů v Pastvinách, se dočítáme, že po tom, co mu ujel vlak v Břeclavi, protože nechtěl nechat nedojedenou klobásu v nádražní restauraci, přemýšlel, kterým směrem se má ve svém bádání vydat. A tak si vzpomněl na slib daný Františku Křižíkovi. Cimrman mu totiž ve slabé chvíli slíbil, že se pokusí o uzavření Zemské brány v Orlických horách. Myslel tím samozřejmě postavení přehrady s hydroelektrárnou. Tento slib dal Křižíkovi.“ Pomník je volně přístupný veřejnosti.

GPS souřadnice: 50.03553N, 16.49983E

Autor: Jan Řeháček
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2008






Předchozí článek: Letohradské sirkařství
Následující článek: V letohradském zámeckém parku naleznete i jeskyni


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2024 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Rabštejnská Lhota
Mladkovská vrchovina
Průzkum na Šibeničním vrchu
Pardubické kostely



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Unikátní skanzen lidových staveb Betlém v HLINSKU.

CHRUDIMSKO: Kostel sv. Jiljí opata v NASAVRKÁCH.

ORLICKOÚSTECKO: Zřícenina hradu LANŠPERK založeného ve 13. století.

ORLICKOÚSTECKO: Rotunda sv. Kateřiny v ČESKÉ TŘEBOVÉ pochází z 12. století.

ORLICKOÚSTECKO: Budova radnice v CHOCNI.

SVITAVSKO: Zámek v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ patří k nejvýznamnějším renesančním památkám ve střední Evropě.

SVITAVSKO: Barokní radnice uprostřed náměsdtí v POLIČCE.

PARDUBICKO: Barokní kostel sv. Máří Magdaleny v LÁZNÍCH BOHDANEČ.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml