|
| |
|
Pernštejnská portrétní galerie v Lobkovickém paláci
27.07.2012 V r. 1555 uzavřel prostřední syn Jana z Pernštejna, zvaného BOHATÝ se sídlem na Pardubicích svatbu s Marií Manrique de Lara, dvorní dámou Marie Španělské. Tímto sňatkem došlo ke změně nejen v pernštejnském rodě, který se dlouhodobě pošpanělštil, ale i v části české šlechty, která se hlásila ke katolictví a převzala od Španělů a jejich příznivců konfrontační charakter katolické víry. Šlechtická společnost se začala v Čechách ostře diferencovat. Vliv španělské kultury ovšem měl i pozitivní význam, a to nejen ve studiu španělské řeči a literatury nebo dovozu skvěle vypracovaných zbraní a uměleckých předmětů či způsobu odívání. Hlavní význam byl v seznámení se se španělskými obrazy, zvláště portréty, v nichž se mísí prvky vlámské školy. Španělský portrét se jeví přísný a strohý, ale bývá velmi realistický, i když znázorňuje portrétovaného v majestátním postoji na rozdíl od u nás dříve ceněného benátského portrétu. Se španělským portrétním uměním souvisí i pořizování galerií předků, které vrcholí v baroku. Takovou sbírkou rodového portrétu je právě PERNŠTEJNSKÁ SBÍRKA, později zařazená do sbírek lobkovických. V roce 1627 dcera Vratislava z Pernštejna a Španělky Marie Manrique de Lara Polyxena (z řečtiny: hojné dary přinášející) z Pernštejna, provdaná z Lobkovic, postoupila Litomyšl svému synovci a poslednímu Pernštejnovi Vratislavovi Eusebiovi z Pernštejna. Při tom se s ním dohodla o převzetí obrazů z pernštejnské rodinné galerie. Jejich seznam i s autory sepsala španělsky a později česky. Jsou tu zahrnuty dílny SANCHEZE COELLA, JORGA VAN DER STRAETEN nebo ROLAMA DE MOIS. Jde proto o výjimečnou galerii předků, která u nás nemá obdoby. Toto umění je řazeno k manýrismu a jeho vrcholem je později VELASQUEZ a EL GRECO. Španělský portrét je malován tak, aby byl divákem viděn z podhledu a postavy se proto jeví větší. Tváře jsou obkrouženy okružím, z něhož vystupují, jakoby s vlastní postavou ani nesouvisely. V pernštejnské portrétní galerii vynikají obrazy především obou manželů Vratislava z Pernštejna s řádem Zlatého rouna a Marie Manrique de Lara asi od Georgia van der Straeten, Jana z Pernštejna, vévodkyně z Villahermosy s manželem (nejstarší dcera Vratislava z Pernštejna), dále mladší dcera Polyxena z Pernštejna s oblíbeným psíkem, s 1. manželem Vilémem z Rožmberka, později s 2. manželem Zdeňkem Vojtěchem z Lobkovic. Jsou tu příbuzní ze Španělska, portréty Těšínských knížat, Marie Pernštejnské provdané za knížete Václava Těšínského, Vratislavovy sestry a švagra. (Velmi cenný náhrobek v kostele sv. Bartoloměje v Pardubicích má sestra těšínského knížete Žofi e, která zde zemřela). Portrétní galerie dokumentuje vzestup posledních členů rodu od Jana z Pernštejna, za něhož byly Pardubice baštou české reformace a který proslul svojí diplomatickou aktivitou v jednání s císařem Ferdinandem I., přes renesanční kavalíry – jeho syny Jaroslava a Vratislava, po jejich přechodu ke katolictví ve službách Habsburků a konečně povýšení Vratislava na císařova přítele a nejvyššího kancléře. Vratislav byl mimo jiné kulturní mecenáš a ctitel knih. V další generaci dominují ženy, z nichž Polyxena pokračuje v otcově odkazu a jejíž erb se stává součástí lobkovického erbu. Dcera vojáka Jana a sestra posledního Pernštejna Vratislava Eusebia Frebonie z Pernštejna přivádí do Litomyšle piaristický řád a povznáší založením piaristické koleje školství ve východních Čechách. Pernštejnové se tak stali trvalou připomínkou dějinného vývoje českého státu „ku poctivosti svému rodu a dobré památce jeho“. Komplex budov Lobkovického paláce se nachází na SV konci areálu pražského hradu. Budovy paláce prodělaly od r. 1973 do r. 1986 rozsáhlou rekonstrukci. V r. 2006 byly vráceny Lobkovicům, kteří zde umístili své soukromé rodinné muzeum, které patří k předním soukromým sbírkám v Evropě. V původní podobě můžete vidět např. kapli sv. Václava, s obrazem sv. Václava od Petra Brandla, kde přechovávala Polyxena z Pernštejna, provdaná z Lobkovic „Pražské Jezulátko“. Dále jsou tu obrazy od Cranacha, Brueghela st., Canaletta, Velásqueze, umělecké předměty z 12.–20. stol., obrazy lobkovických zámků atd. Vstupné zahrnuje i audioprohlídku v 8 jazycích. Výklad je doprovázen hudbou a je velmi zajímavý. Doporučujeme se informovat předem na možnost slevy v kombinaci s prohlídkou dalších objektů v areálu Pražského hradu. Lobkovický palác je 400 m vzdálen od stanice METRA A MALOSTRANSKÁ. Po výstupu po Starých zámeckých schodech budete odměněni navíc jedinečným pohledem na Prahu. Autor: Ing. arch. Vladimír Rozehnal Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2012
Předchozí článek: Pernštejnská a východočeská kastelologie Následující článek: Pernštejnské památky Pardubic Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
