|
| |
|
Pardubický Příhrádek by měl připomenout odkaz rodiny Vokolkovy
11.10.2016 Pardubický kraj přišel letos s myšlenkou zviditelnit jméno rodiny Vokolkovy. Iniciátorem myšlenky je členka rodiny Vokolkovy a vydavatelka Marie Mlejnková. Vicehejtmana Pardubického kraje Romana Línka tato myšlenka zaujala a Pardubický kraj tak letos na jaře přišel s návrhem, aby pardubická krajská knihovna nesla jméno bratří Vokolkových. Vlastimil Vokolek absolvoval čtyři třídy pardubické reálky, vyučil se knihtiskařem a pracoval jako sazeč v tiskárně svého otce Václava Vokolka. V roce 1924 začal vlastní vydavatelskou činnost edicí „Paprsek“. Byl členem brněnského „Devětsilu“. Se spisovatelem J.V.Rosůlkem vykonal cestu po Africe. Navštívil Francii, účastnil se Světové výstavy knižní kultury v Lipsku. Dne 30.6.1950 svou tiskárnu likvidoval. Pak pracoval v pardubickém muzeu a byl členem redakční rady Zpráv KPP. Vojmír Vokolek narozen roku 1910 v Pardubicích, zemřel 30.7.2001 v Pardubicích. Studoval v letech 1928-1932 na VŠUP v Praze u prof. J. Bendy a v letech 1932 – 1934 na AVU v Praze v grafické speciálce F.T. Šimona. V roce 1937 absolvoval studijní pobyt v Itálii. Vystavoval málo, poslední soubornou výstavu měl ve VČG v Pardubicích v roce 2000 poté, když jeho celoživotní práce byla oceněna Medailí města Pardubice v roce 1999. Byl členem SVU východočeských a SČVU. V souvislosti s převodem pardubického Příhrádku do majetku Pardubického kraje byl původní záměr, aby krajská knihovna nesla jméno rodiny Vokolkovy změněn na myšlenku využít právě prostor Příhrádku připomínkou knihtiskařské tradice rodiny Vokolkovy. S ohledem na polohu lokality i přímé napojení na Zámek a další místa, se jeví velmi příhodné využití Příhrádku pro širokou veřejnost. Budovy čp. 6 – 8 na Příhrádku bude v budoucnu pravděpodobně spravovat krajská knihovna s Výchdoočeským muzeem s tím, že zde vznikne kulturně vzdělávací centrum určené široké veřejnosti i pro odbornou komunitu. Vznik pardubického Příhrádku se datuje do let 1500- 1515, kdy byla začleněna jako součást rozšířeného opevnění k zámku a tvořila přirozenou spojnici s městem. Do svorníku nad gotickou branou byl vtesán pernštejnský erb. (Do roce 1881 tu býval i císařský orel). Hřeben zdi byl s řadou střílen v slepých oknech, zdobených pozdní gotikou, byl kryt podsebitím a to až do 19. století. Oheň roce 1538 valně porušil i Příhrádek a jeho nejstarší kus – „baštu“. Věk osmnáctý setřel pernštejnskou výzdobu a v 19. stol. přestavba východního křídla porušila i základní ráz. „Bašta“ (druhá brána) na vnější hrázi zámeckého příkopu byla před úpravou Příhrádku jediným článkem zámku na městské půdě. Nad jejím gotickým průjezdem zdvihl asi mistr Paul již před rokem 1507 čtyřboký jednopatrový trup na způsob pozdějších bašt ve městě. V prvním patře byla přední a zadní světnička. Podkroví, s věncem střílen a snad i s podsebitím, kryla sedlová střecha. Mistr Jiřík z Olomouce nasadil baště poškozené požárem roku 1538 renesanční štít. Ten byl zničen dělostřelbou roku 1645 při obléhání Pardubic Švédy. Od té doby měla bašta nízkou střechu, do původní podoby obnovena v 70. letech minulého století. Stavení Příhrádku seskupená do trojhranu sloužila k bydlení dvorské čeledi, případně hospodářským potřebám zámku. Hned vpravo u bašty vcházelo se po stupních do sirotčí kanceláře se dvěma klenutými světničkami a suchými sklípky. Světničky vyhřívala jedna zelená kamna. Na skromný písařův byt stačily komory sousední i v baště. Pod schodištěm k bytu písaře bývalo vězení. Po třicetileté válce žil tu písař porybný, na sklonku 17. století pojezdný lesní, roku 1718 písař obilní, po něm písař hospodářské správy. Byt měl čtyři světnice, kuchyni, komoru, sklep s ledničkou. Patřila k němu stáj pro 2 koně a dvě krávy. V přízemí byla dílna kovářská, pak kolářská a masný krám. Roku 1735 změněn na vinopalnu, od r. 1745 se zde upravil byt pro nájemce vinopalny. Ostatek přízemí zabrala koňská stáj pro 110 koní a kolna pro kočáry. Zahrádka za stájemi chráněna proti Bílému předměstí valem a vodním příkopem, vedeným ze Strúhy městské podél Bílé brány. Při hradební zdi proti městu bývala sýpka s trojí podlahou. V jejím přízemí měli úředníci koňskou stáj. Mezi Příhrádkem a zámkem byl široký příkop, přes který vedl dřevěný most 40 sáhů dlouhý a 3 1/3 sáhů široký, uprostřed ozdobený velkým křížem. Most zničený povodní roku 1804 nechal zámecký vrchní Josef Štěnička roku 1505 nahradit náspem navršeným z písku, naplaveného při povodni. Uprostřed byly postaveny sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Františka de Paula. Uprostřed náměstí či nádvoří je stále činná kašna. V domě čp.6, vlevo od bašty, se narodil 22.1.1838 Jiljí Vratislav Jahn, což připomíná pamětní deska umístěná roku 1967 na podnět Klubu přátel Pardubicka. V minulém století byly předmětné objekty využívány jako skladové a kancelářské prostory (sídlo Pedagogického nakladatelství, archeologický depozitář) a byty. V dnešní době jsou zmíněné objekty čp. 6 – 7 prázdné a čekají na adaptaci. V roce 2008 zde proběhl rozsáhlý historicko-archeologický průzkum a následně i nutné stavební zásahy vedené především nutností zabezpečit statiku staveb, neboť se projevovaly poruchy obvodového zdiva. Opravy trhlin a nestabilní zdivo zpevnily injektáže, dozdívky, kotvení táhly a stabilizace pomocí pilot do země. V dnešní době jsou zmíněné objekty prázdné a čekají na adaptaci. Zmíněné domy se nachází na jednom z nejexponovanějších míst z hlediska historického centra města, na turistické spojnici lokalit Pernštýnského náměstí se Zelenou bránou, Tyršových sadů, Zámkem, nábřežím řeky Labe a Chrudimky, parkem Na Špici a případně i Mlýny. Ve zbývajících objektech sídlí NPÚ a v tzv. „Sýpce“ má pronajaté prostory Galerie města Pardubic GAMPA. Dle jednoho z návrhů by mohl v jedné z budov vzniknout grafický ateliér se zázemím. V jedné místnosti by mohl být mobiliář a zařízení Vokolkovy tiskárny z expozice Východočeského muzea Pardubice. Je zde také předpoklad, že by zde mohla být funkční tiskařská dílna, což by bylo zajímavé pro veřejnost nebo pro studenty. Mohla by zde vzniknout také otevřená literární čítárna, pro veřejnost s tím, že by zde byla možnost pořádání pravidelných spíše komornějších literárních pořadů, hudebních besed, koncertů, či autogramiád. Část Příhrádku by mohla sloužit také jako klub pro mladé, detašovované pracoviště hudebního oddělení. Zde bude možné si půjčovat čtečky e-knih, hudebních nosičů, ale bude zde i možnost zapůjčení hudebních nástrojů. V úvahu je také myšlenka prostor vybavit technikou, která by umožnila vlastní záznam na CD nosič např. pro regionální hudební tělesa Chybět by zde však neměla ani expozice zaměřená na historii prostoru Příhrádku či prostor pro konání krátkodobých výstav. V návrhu je také umístění speciálního fondu krajské knihovny věnovaného astronomii a kosmonautice, svůj prostor by zde měla dostat také expozice Východočeského muzea. Nabízí se zde prostory vhodné pro prezentaci spisovatelů a dalších významných osobností Pardubického kraje. Prezentace by se zde tak mohl dočkat např. archivář Zdeněk Bičík, básník Jiří Gruša, regionální badatel a hudební teoretik Miroslav Hanuš, regionální badatelka a spisovatelka Marie Chudá, dramatik a spisovatel Karel Krpata, vlastivědný pracovník a regionální historik F.K.Potěšil, regionální historik František Karel Rosůlek, historik Josef Sakař, spisovatelka Božena Viková-Kunětická, první ředitel pardubické reálky Jiljí Vratislav Jahn, nejvyšší zemská písař Smil Flaška z Pardubic, spisovatelka Marie Gebauerová a další osobnosti. Zajímavostí je, že se uvažuje také o využití venkovních prostorů před Příhrádkem, ale i za ním směrem do Tyršových sadů. Vznikl by zde tak další prostor pro posezení, odpočinek a relaxaci. Současně s aktivitami okolo budoucí podoby Příhrádku se připravuje zařazeny Vokolkových do dokumentu Tvář kraje.
Autor: Jan Řeháček Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2016 Předchozí článek: Propojenost spolusouvislostí Chlumecka a Pardubicka Následující článek: Tyršovy sady návštěvníky znovu baví Park pod pardubickým zámkem prošel rozsáhlou omlazovací kůrou Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
