|
| |
|
Památník Zámeček
16.06.2022 Už více jak sedm měsíců, od listopadu minulého roku, se zájemci seznamují s novou budovou a muzejní expozicí Památníku Zámeček, vzniklými na pietním místě v Pardubičkách. Revitalizaci území bývalého nacistického popraviště, kde bylo za jediné léto 1942 popraveno 194 lidí, iniciovalo město Pardubice v roce 2017 a k slavnostnímu otevření došlo na podzim roku 2021. Město také založilo novou příspěvkovou organizaci Památník Zámeček Pardubice, která se stará o expozici a uchování pietní vzpomínky. Co lze ale v expozici očekávat? Návštěvník vstupuje po rampě do budovy z velké části zapuštěné do země. Syrová bělost betonu kombinovaná s černou barvou, ocel, plech – všechny tyto prvky byly architekty Vítem Podráským a Janem Žalským zvoleny jako odpovídající charakteru místa. Strohost, která nemá vzbuzovat příjemné pocity. Spíše naopak. Samotná expozice nás totiž zavede do atmosféry válečných let. Především do doby tzv. heydrichiády, kdy nacisté po atentátu na říšského protektora a generála SS Reinharda Heydricha v květnu 1942 rozpoutali po celém Protektorátu Čechy a Morava období teroru. Multimediální charakter také dovoluje, aby před námi vyvstaly v jasných konturách osudy zastřelených obětí i jejich vrahů. Informace se samozřejmě zaměřují především na Pardubicko a okolí, ale návštěvník není ochuzen ani o tehdejší celosvětový kontext. Jak postupně vyplývá na povrch, tragická minulost, kterou si dnešní pietní místo Památníku Zámeček nese, bezprostředně souvisí s událostmi přesahujícími dnešní Českou republiku. To dokazuje už krátký úvodní film, jejž v kinosále každý příchozí zhlédne, aby se tak mohl seznámit se souvislostmi doby, kdy byly ve jménu nacistické ideologie zabíjeny miliony nevinných. Interaktivní je místnost pojmenovaná „Zločiny od psacího stolu“, a to především díky tabletům na velkém stole. Souhrn z velké části unikátně zveřejněných dobových dokumentů a archivních zajímavostí nás seznamuje jak s hrdiny, kterými byli výsadkáři Silver A operující na Pardubicku nebo lidé popravení v pískovém valu nacházejícím se za dnešním pomníkem, tak třeba s poutavým příběhem židovské dívky z Pardubic Magdy Harpuderové. Je zde možné dozvědět se více o kolaboraci či si poslechnout archivní rozhlasové nahrávky, včetně těch z vysílání BBC. Koncepce autora expozice historika Vojtěcha Kyncla dokazuje, že při nahlížení na válečnou minulost bychom se neměli zastavit u konce války. Je nutné také brát v potaz další poválečný vývoj, včetně vyrovnání se s nacistickými zločiny. Zločinům proti lidskosti a potrestání čelných nacistů se věnuje další místnost s velkými prosvětlenými fotografiemi a dvěma dobovými filmovými dokumenty. Předposlední zastávka nás přivádí už do naší současnosti. Patří totiž svědectvím pamětníků a jejich vzpomínkám na události spojené se skupinou parašutistů ze Silver A nebo na hrůzné zážitky z Osvětimi. Tato svědectví byla Památníku poskytnuta z filmových archivů Paměť národa. Na závěr prohlídky pak návštěvník vstoupí z temných a tísnivých prostor na pietní dvůr, kde se může pod otevřeným nebem zamyslet nad vlastními dojmy, které si z prohlídky odnesl. Tyto dojmy se v poslední době staly pro mnohé z nás aktuálními. Od letošního února se Památník Zámeček, jehož úkolem je uchovávat památku obětí rasové perzekuce v letech nacistické okupace, stal s válečným konfliktem na Ukrajině o mnoho významnějším místem. I proto byla instituce jedním z iniciátorů projektu Východočeská muzea a galerie proti válce, při kterém probíhá edukační program „Lidská práva“. Tuto akci lze také podpořit prostřednictvím sbírky „Mince pro Ukrajinu“, jejíž výtěžek poputuje humanitární organizaci UNICEF. Další z aktivit Památníku Zámeček je proto také hojná edukační činnost. Druhé stupně základních škol, střední školy a gymnázia si mohou na webu Památníku v současné době vybrat z několika odlišně zaměřených programů. Už zmiňovaná „Lidská práva“ se věnují Listině základních práv a svobod, zločinům proti lidskosti a také tématu porušování práv. Další dva programy už jsou zaměřeny více regionálně. „Paměť místa“ vychází především z informací v expozici, přičemž je obohacen o citace a výpovědi svědků poprav na Zámečku. Program „Osudy obětí heydrichiády“ pak umožňuje žákům rozkrýt některé životní příběhy lidí, jejichž osud byl spjat s pardubickým popravištěm. Památník a statutární město Pardubice pořádají a organizují akce i pro širokou veřejnost. Letošní 80. výročí heydrichiády poskytne zájemcům bohatý program. Už od začátku roku to byly přednášky odborníků. Památník je také jednou ze zastávek nového okruhu stezky „Pardubicemi po stopách Silver A“. Červen se nese v duchu vzpomínkových pietních aktů, filmových večerů nebo také akce s názvem „Život v době protektorátu“, kdy se některá pardubická místa přenesou do dob 40. let. Srdečně tak zveme do nové expozice všechny, kteří chtějí znát minulost, ty, kteří se chtějí dozvědět více o událostech i osudech lidí ve 20. století, a konečně i ty, kteří nechtějí, aby se opakovaly tragické události světových dějin. Památník Zámeček je všem otevřen jako trvalá připomínka a místo s vlastní pamětí.
Autor: Kateřina Tomišková Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2022
Předchozí článek: Silver A na Pardubicku Následující článek: Splavnění Labe do Pardubic je ohroženo Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
