|
| |
|
Osoby a osobnosti leteckého dávnověku Pardubického kraje do roku 1914
30.11.2013 Při shledávání údajů k začátkům létání v českých zemích jsem nacházel také údaje o dění v městech a obcích Pardubického kraje mimo vlastní Pardubice. Nešlo sice o dění tak významné, jako tomu bylo v samotných Pardubicích, přesto jde o události a osoby, které do nejstarší historie letectví v kraji patří. Chtěl bych se pokusit podat zde přehled osob a jejich činů, na něž jsem takto narazil. Nepochybuji, že se časem podaří tento přehled významně doplnit. Zde mnou uváděné údaje končí vypuknutím první světové války. Jen příležitostně jsem připojil osoby, které začaly létat ve válečných letech 1914–1918, pokud je mi známo, že pocházely z Pardubického kraje; zvláště tento doplněk si nečiní nárok na úplnost. BEZPALEC A. Profesor v Litomyšli. Asi začátkem roku 1895 uveřejnil v pražském deníku Politik pojednání o řízení balonů. Poté se na něj dopisem ze 4. května toho roku obrátila Česká aeronautická společnost s výzvou, aby se stal jejím členem a současně aby pro společnost uskutečnil na uvedené téma přednášku. Dne 28. června 1895 došel České aeronautické společnosti v Praze Bezpalcův dopis, v němž žádá o sdělení podmínek členství a blíže popisuje svůj návrh na řízení balonu. Společnost odpovídala dopisem z 27. července 1895, Bezpalcův velmi naivní návrh posoudila jako snadno uskutečnitelný, avšak naprosto neúčinný1). Více není autorovi o prof. Bezpalcovi ani o jeho „leteckých myšlenkách“ známo. BRUNER-DVOŘÁK, Rudolf Fotograf. Narozen v Přelouči 2. července 1864. Od roku 1889 působil na Královských Vinohradech, od 1894 v Praze na Novém Městě2). K letecké problematice ho váží jeho fotografi e ze vzletu balónů, především za Zemské jubilejní výstavy v Praze roku 1891, ale i v létech následujících. Jeho fotografi e balonů, z nichž mnohé jsou včetně negativů dochovány ve sbírkách Národního technického muzea, jsou dosud příležitostně využívány na výstavách a v publikacích. Zemřel 30. října 1921. BUDIG, Dr. , Max Velkoprůmyslník ze Svitav. V roce 1913 byl členem výboru Flugtechnischer Verein in Mähren3). Více o něm není autorovi známo. BULIMBAŠIČ Hynek Aviatik pocházející ze Splitu. Narozen pravděpodobně 1893. Ve Francii na jaře 1914 absolvoval výcvik v letecké akrobacii. Dne 17. května 1914 uskutečnil ve Svitavách leteckou produkci, při níž na letounu Blériot XI–2 předváděl leteckou akrobacii; mimo Pégoudových produkcí v Praze a v Brně v prosinci 1913 a lednu 1914 to bylo první předvedení letecké akrobacie v českých zemích4). Bližší biografické údaje o letci nemá autor k dispozici. ČAPEK Údajný „lidový básník“ z Chrudimi, podle jakýchsi neurčitých zmínek měl snad kolem roku 1900 vymýšlet jakási „vznášedla“ a padáky5). ČERMÁK Jan, Ing. Narozen 7. října 1870, Velké Meziříčí, zemřel 6. března 1959, Praha. První český pilot s mezinárodním diplomem FAI. Pocházel z rodiny majitele mlýna ve Velkém Meziříčí. Po ukončení obecné školy a měšťanky studoval 1886/87–1888/89 obchodní akademii v Chrudimi6), pak dva roky studoval na Vysoké škole technické ve Vídni. Projevoval velký zájem o sport, později také o kinematografi i. Na Národopisné výstavě v Praze 21. 7. 1895 vzlétl v balonu Ressel České společnosti aeronautické. Někdy jsou omylem s jeho osobou spojovány další dvě balonové plavby v době kolem roku 1895, kterých se však účastnil jiný Čermák. Na jaře 1910 Jan Čermák vstoupil do Českého aviatického družstva, v létě 1910 odjel na „leteckou zkušenou“ do Francie, tam m.j. zakoupil motor Clément- -Bayard pro letadlo Racek dvojice Bloudek- -Potůček. Letadlo v říjnu 1910 odstěhováno k pokusům do Plzně, od 27. 11. do 11. 12. toho roku konal Jan Čermák první úspěšné lety. V únoru 1911 odešel se Stanko Bloudkem do Vídně, u fy bří Bláhové postavili letadlo Libella. Na něm se od května 1911 Čermák ve Vídeňském Novém Městě učil létat, 6. 7. 1911 složil mezinárodně platnou pilotní zkoušku a 14. 7. 1911 obdržel rakouský pilotní diplom FAI č. 23. Od srpna do prosince 1911 pořádal veřejné letecké produkce v Srbsku (tam byl prvním úspěšně létajícím pilotem), Chorvatsku, Bulharsku, Rumunsku, Sedmihradsku. Po návratu domů přestal létat, 1913 letadlo Libella prodal. K létání však se zájmem sledoval z povzdálí. Po I. světové válce dokončil vysokoškolské technické studium. Naposledy letěl s letadlem, které po část letu i pilotovalm v den svých 75. narozenin (r. 1945) v Klecanech7). Donedávna bylo málo známou skutečností, že střední školu Jan Čermák absolvoval v Chrudimi, čímž má i tento významný průkopník českého letectví vztah k Pardubickému kraji. FELBER, Prof. , Dr. Tech. , Ing. , Vítězslav Významný představitel české inteligence. Narozen 11. října 1880 ve Svitavách8), od roku 1889/1890 studoval na C.k. české vysoké škole technické, po jejím absolvování působil od roku 1903/1904 jako asistent9), na počátku roku 1912 byl již jmenován mimořádným profesorem technické mechaniky10). Ve studijním roce 1910/1911 pořádal na české technice mimořádný přednáškový kurs O základech aeronautiky se zvláštním zřetelem na aviatiku11). Mimo to uspořádal několik přednášek o letectví v rámci vysokoškolských extensí. Jednu z nich proslavil 27. února 1910 v Chrudimi12). Pro vysoké pracovní zaneprázdnění se v pozdějších létech věnoval otázkám letectví jen okrajově. Jako účastník domácího II. odboje byl 1. června 1942 popraven. FREJLACH Josef Doktor fi losofi e. Narodil se 17. října 1867 v Bošilci u Veselí nad Lužnicí13). Gymnázium studoval v létech 1878–1886 v Českých Budějovicích a v Jindřichově Hradci14). V létech 1886–1891 absolvoval fi losofi ckou fakultu české univerzity v Praze15). Od září 1896 vyučoval na střední hospodářské škole v Chrudimi. Mezi jeho odborné zájmy patřila meteorologie, a z toho vyplynuly i dvě práce dotýkající se vzduchoplavby: Některé úkoly a výsledky vědeckého vzduchoplavectví (Sborník České společnosti zeměvědné 1895) a výsledky simultánních vědeckých vzduchoplaveb mezinárodních ze 14. listopadu 1896 (Živa 1898)16). Freylach však onemocněl tuberkulózou a 14. listopadu 1896 v Chrudimi zemřel17). HAJN, Prof. , Dr. Tech. , Ing. , Miroslav Významný československý letecký konstruktér v továrnách Avia a ČKD, spoluzakladatel Českého aviatického klubu v létech 1913–1914 (dnes Aeroklub ČR), po roce 1945 profesor ČVUT. Jeho letecké práce, zpočátku leteckomodelářské zahájené kolem roku 1910, se odbývaly v Praze. Pro nás je důležité, že se narodil 21. září 189418) v Žamberce. (Jeho strýc vydával a redigoval list Osvěta lidu, vycházející střídavě v Hradci Králové a Pardubicích.) HAUER Karel Rodem z Doudleb nad Orlicí, kde se narodil v roce 1895. Po smrti otce se jeho poručníkem stal Václav Habr, speditér v Žamberku19). Zpráv o něm máme dosud málo. Ve školním roce 1908/1909 začal studovat na C.k. státní reálné škole v Královských Vinohradech u Prahy, kde jeho spolužákem byl Pavel Beneš, pozdější přední československý letecký konstruktér, který někdy v této době začal projevovat zájem o letectví a zanedlouho také začal stavět létací modely. Karel Hauer maturoval ve školním roce 1911/191220). Asi v roce 1909, v době, kdy všeobecně vzrůstal zájem o letectví, projevil o nový obor jistý zájem a pracoval na návrhu „automatického stabilizátoru“ pro podélnou stabilizaci letounu založeného na kyvadlech. Postavil model letadla, avšak modelářskou činnost patrně brzy opustil21). Od roku 1912/1913 studoval strojní inženýrství na C.k. české vysoké škole technické v Praze. V zimním semestru 1915/1916 musel studium přerušit, protože rukoval do armády. Ke studiu se mohl vrátit až ve studijním roce 1918/191922). Další osudy Hauerovy mi nejsou známy a v letech po roce 1915 patrně nepracoval. HOLÝ Vincenc Truhlář z Moravan u Pardubic, narozen 19. 7. 187623). Prý už v létech 1904– 1905 zhotovil model letadla, který měl s úspěchem zkoušet v kuchyni24). Pak se rozhodl postavit letadlo, podle pamětníka dohotovené už v roce 1908, ale pravděpodobněji až v roce 1909. S letadlem se prý zdařil skok, avšak kvůli slabému motoru nebylo možno dosáhnout významnějších výkonů. Jediný hodnověrný dobový údaj, spíše jen zmínka, pochází z pardubických Neodvislých listů z 16. července 1910, podle nichž bylo jeho letadlo v té době hotovo. Po roce 1918 byl Holý záložníkem československé armády, dnem 31. prosince 1926 byl propuštěn ze svazku čs. branné moci. Další jeho osudy nejsou mi známy. Autor: Pavel Sviták Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2013 Předchozí článek: Velký český chirurg prof. MUDr. Eduard Albert Následující článek: Skutečský rodák Václav Jan Tomášek Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
