|
| |
|
Obchodní akademie Chrudim - Druhá nejstarší obchodní akademie u nás
11.11.2017 Na podzim letošního roku si chrudimská obchodní akademie bude připomínat 135. výročí svého založení. Jelikož se jedná o druhou nejstarší obchodní akademii v České republice, bude jistě zajímavé podívat se na její bohatou historii, která se začala psát v podzimních měsících roku 1882. Zaměříme se především na prvních pět desetiletí existence školy. První myšlenky na založení obchodní školy v Chrudimi sahají na počátek osmdesátých let devatenáctého století. V roce 1881 se představitelé města obrátili na Ministerstvo kultu a vyučování s žádostí o povolení zřídit obchodní kurz při odborné průmyslové škole. V tento moment byla žádost ještě neúspěšná. V roce následujícím se již ústřední orgány ve Vídni k žádosti postavily kladně. Tentokrát chrudimská městská rada však nežádala o povolení obchodního kurzu, ale využila situace, kdy ve stejném období vznikala obchodní akademie v rakouském Linzi, a požádala o povolení zřídit samostatnou obchodní akademii. Po vydání souhlasu se tak na konci září 1882 začala psát historie této vzdělávací instituce. První školní den proběhl až 18. listopadu 1882, protože po samotném ustanovení školy bylo nutné zřídit Kuratorium při obchodní akademii a ustanovit pedagogický sbor. V současnosti je jistě zajímavé, že v době svého vzniku měla akademie dva (!) stálé pedagogické pracovníky – ředitele Quido Teisslera a profesora Jana Václavíčka. V prvním období, které trvalo deset let, neměla obchodní akademie vlastní budovu. V prvním školním roce sídlila v budově průmyslové školy a od druhého roku byla umístěna do dvou domů na dnešním Resselově náměstí, kde bylo pro potřeby školy upraveno jedenáct místností. Prvních čtyřicet studentů (stejně jako jejich následovníci) si ve tříletém studijním cyklu muselo osvojit poměrně rozsáhlé znalosti, které ve svém objemu i náročnosti v mnohém překonávaly požadavky kladené na studenty na současných středních školách. Vedle všeobecných předmětů (český jazyk, dějepis, zeměpis, algebra, geometrie, fyzika a přírodopis) a cizích jazyků (povinné byly dva – francouzský a německý) museli studenti zvládnout značné množství předmětů odborných. Jednalo se zejména o účetnictví, obchodní nauku či obchodní a živnostenské zákonodárství. Škola byla zřízena jako městská, a proto se od studentů vybíralo školné, které činilo poměrně vysokou částku 50 zlatých. První maturitní zkoušky na škole proběhly v červnu 1885 a skládaly se ze šesti povinných předmětů – českého jazyka, dvou jazyků cizích, kupecké aritmetiky, účetnictví a konečně z matematických předmětů. Přes velkou náročnost neuspěl pouze jeden student z jednoho předmětu. Naopak sedm studentů prospělo s vyznamenáním. Na konci prvního desetiletí existence akademie počet studentů přesáhl číslo sto šedesát a dosavadní prostory byly pro další výuku nedostatečné. Pro stavbu nové budovy byl proto během roku 1891 zakoupen prostor vedle kostela sv. Michala a vyhlášena veřejná soutěž, ve které zvítězila stavební firma Josefa Staňka. Poměrně krátký termín dokončení byl dodržen a v letních měsících 1893 došlo ke stěhování do moderní budovy na nové adrese. Pro školní rok 1893/94 tak již studenti zasedli v nových prostorách. Přesunu školy do nové budovy se v úřadu nedočkal ředitel Teissler, kterého kvůli vážným zdravotním problémům vystřídal Jan Ctibor. V následném období trvajícím přibližně do počátku první světové války prošlo studium na akademii značnými změnami. Nejprve byl zřízen přípravný ročník pro uchazeče o studium, kteří nedosahovali takové úrovně, aby mohli nastoupit přímo na akademii. V následujících letech bylo přistoupeno k praktičtější změně, a to prodloužení studia ze tří na čtyři roky. V souvislosti s touto úpravou byla výrazně pozměněna i skladba jednotlivých předmětů s tím, že všeobecné předměty převažovaly v nižších ročnících a odborné se přidávaly v ročnících vyšších. Naopak ne příliš šťastným rozhodnutím bylo změnit maturitní zkoušku z povinné na dobrovolnou, což se okamžitě projevilo na zhoršení studijních výsledků většiny studentů. V roce 1911 nastal pro akademii další významný předěl. V dubnu zmíněného roku byla škola zestátněna a současně byl změněn název. Od tohoto okamžiku nesla název Císařská královská akademie v Chrudimi. Zestátnění školy přineslo také možnost studia pro dívky, pro které byla otevřena dvouletá obchodní škola zaměřená především na administrativu v hospodářství. Pohromou nejen pro akademii se stal rok 1914 a propuknuvší první světová válka. Záhy se moderní budova školy ocitla v hledáčku armády a osazenstvo ústavu se muselo stěhovat do náhradních prostor, protože ve škole byla zřízena vojenská nemocnice včetně operačních sálů. Ještě smutnějším důsledkem byl postupný odchod značné části studentů i pedagogů na frontu. Jen v roce 1915 odešlo na bojiště přes sedm desítek studentů a sedmnáct pedagogů. V seznamech odvedených se postupně začaly objevovat první dodatky o tom, že mnozí z nich položili své životy. Studenti, kteří zůstali ve škole, se na válečném úsilí podíleli také, a to formou organizování sbírek či pořádání kulturních akcí pro veřejnost. Po ukončení první světové války a vzniku Československa se studenti i pedagogové mohli vrátit do budovy na Tyršově náměstí. Mohlo se také přistoupit k vybudování přístavby, která byla schválena již v roce 1911. K realizaci stavby nakonec došlo v polovině dvacátých let během jednoho školního roku za plného provozu školy. Nově upravené budova tak dostala podobu, ve které se nachází dodnes. Úpravou prošly také učební osnovy a mimoškolní činnost studentů. S odstupem času lze velmi kladně hodnotit pěstování národní hrdosti mladých studentů a jejich pozitivního přístupu k demokracii a představitelům státu v čele s osobou prezidenta Masaryka. Horšící se situace mladého Československa se začala od poloviny třicátých let projevovat i v učebních osnovách obchodní akademie. Studentům přibyly předměty, které připomínaly možnost blížícího se válečného konfliktu. Jednalo se především o brannou výchovu a kurz protiletecké ochrany. Studenti tak byli zapojeni do systému tzv. předvojenského výcviku, který probíhal v přímé součinnosti s představiteli československé armády. S těmito událostmi souvisí i opětovné využití školní budovy pro vojenské účely. Na konci letních prázdnin roku 1936 byla škola použita jako sídlo rozsáhlého cvičení československé armády ve východočeském regionu, kterého se zúčastnil i prezident republiky Edvard Beneš. Následné období druhé republiky a především nacistické okupace představovalo pro akademii nejtěžší období v její historii. V roce 1943 škole reálně hrozilo zrušení, které se jen zázrakem podařilo zrušit. Pro úplnost je nutné zmínit, že během prvních padesáti let existence Obchodní akademie Chrudim se v jejím čele vystřídala šestice ředitelů, z nichž každý svým způsobem přispěl ke zvýšení prestiže tohoto vzdělávacího ústavu. V následujícím výčtu jsou uvedeni v pořadí, v jakém zastávali ředitelský post: Quido Teissler (v úřadu 1882 – 1893); Jan Ctibor (1893 – 1911); Jan Václavíček (1911 – 1916); Oldřich Sýkora (1916 – 1927); Karel Dusil (1927 – 1933) a Antonín Červenka (1933 – 1939). Na samotný závěr si ještě dovolím připojit informaci, že v průběhu října bude vydána publikace mapující již zmíněné první půlstoletí existence Obchodní akademie Chrudim.
Autor: PhDr. Michal Benda Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2017
Předchozí článek: Vojmír Vokolek v kostele sv. Václava v Hrbokově Následující článek: V České Třebové by mohlo vzniknout unikátní trampské muzeum Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
