|
| |
|
Navštivte Park Jana Palacha se stylovou kavárnou ve Svitavách
22. 02. 2011 Vydáte-li se do Svitav, návštěva parku Jana Palacha je vhodným námětem k odpočinku v zeleni uprostřed města. Park se nachází nedaleko městského úřadu a v současné době po rozsáhlé rekonstrukci prý patří podle mínění občanů k nejhezčím lokalitám ve Svitavách. Postupné poválečné chátrání parku, který od roku 1993 je pojmenován po Janu Palachovi, bylo důvodem k rozsáhle regeneraci takřka 2ha areálu v letech 1999 -2001. Došlo k úpravě cest, staveb, zeleně, výsadbě nových druhů okrasných rostlin a dřevin a solitérních stromů. To doplňuje jezírko s vodními rostlinami a vkusnou dřevěnou lávkou, ale i skulptury z umělého kamene a dětské prolézačky, park slouží také jako arboretum, kdy jednotlivé stromy doplňují cedulky s jejich názvy. Kromě přírodních zajímavostí parku dominuje také socha Mateřské lásky. Ottendorfer chtěl touto sochou vzpomenout na svou matku Katharinu a vzdát hold mateřskému citu obecně. Vypracováním bronzové sochy matky s dítětem byl pověřen profesor akademie ve Stuttgartu Adolf von Donndorf. Podstavec sochy ze švédské žuly s uměleckými doplňky, chrliči a nádobami na vodu byl prací brněnského sochaře Johanna Tomoly . Oba umělci byli přítomni při slavnostním odhalení sochy. Na světě jsou celkem čtyři podoby tohoto díla: uprostřed New Yorku na Union Square z roku 1881, ve Svitavách (1892), ve Výmaru s názvem Mutterbrunnen z roku 1895 a socha Pauliner Brunne ve Stuttgartu byla zhotovena roku 1898. Po roce 1979 se objevily snahy převézt sochu do SRN. Tyto snahy byly neúspěšné, ale socha musela v roce 1981 ustoupit budovanému obchvatu města. Byla proto umístěna do městského parku Jana Palacha. V parku se také nachází památník Oskara Schindlera. Pamětní deska se nachází na okraji parku naproti jeho rodnému domu na Poličské ulici. Oskar Schindler se narodil ve Svitavách v roce 1908. Rozporuplná osobnost, agent německé špionážní služby abwehr, člen NSDAP, sukničkář a pijan, se pustil do dobrodružného podniku v roce 1944. Ve svých dílnách v polském Krakově zaměstnával Židy, z jejichž práce zbohatl. Právě v roce 1943 došlo v jeho smýšlení k obratu a Schindler začal podporovat židovský odboj v pracovním táboře v Plašově na krakovském předměstí. Využil korupčního prostředí nacistické správy a na podzim roku 1944, kdy měla být jeho továrna zavřena, investoval své jmění do převozu svých vězňů do pracovního tábora v Brněnci na Moravě. Tam, po dramatických peripetiích, se jeho téměř 1200 vězňů dočkalo osvobození. Pamětní deska Oskara Schinlera byla na okraji parku ve Svitavách odhalena roku 1994. Vedení města již řadu let přemýšlelo, jakým způsobem zde zřídit sociální zázemí pro návštěvníky parku. S využitím evropských fondů byl nakonec připraven projekt na přestavbu bývalé stodoly na kavárnu s informačním centrem. Stavební práce byly zahájeny v září 2008 a nyní, téměř přesně rok na to, je stavba za téměř 25 milionů korun hotova. 9 milionu 200 tisíc korun z toho byla přiznaná dotace z Regionálního operačního programu. Autorem celého projektu je architekt Petr Stolín, který mimo jiné projektoval také rekonstrukci přilehlé budovy městského úřadu. Světelné instalace a grafické návrhy jsou dílem jeho bratra, sochaře Jana Stolína a na tvorbě interieru se výrazně podílela architektka Alena Holubová. Hlavním snahou bylo vytvořit objekt, kde je ve vzájemné symbióze moderní kavárna a historická budova ve své původní podobě. Vzniká tak myšlenka "domu v domě", kde do původní budovy je vsazen funkční dům se všemi současnými technologiemi. Návštěvník je tak v kontaktu s nefalšovanou historií a zároveň mu je poskytnut veškerý potřebný komfort. Pocit z vnímání celého prostoru umocňuje prosklený strop nad částí pro hosty. Dále se pak otevírá pohled do parku a přístup na venkovní terasu. Objekt je taktéž jedním z bodů informačního systému města. Tuto funkci na sebe nová kavárna přebírá v netradiční podobě, kdy návštěvník přistupuje symbolickou bránou se základními informacemi o městě Svitavy, po vstupu do objektu velkými prosklenými dveřmi může další poznatky o městě, jeho historii i okolí získávat na tzv. cestě poznání, která návštěvníka vede prostorem mezi starým a novým domem. Informace zde jsou podávány v podobě velkých, graficky výtvarně zpracovaných textů jednotlivých událostí, a na monitorech poskytujících informace o jednotlivých městech českomoravského pomezí. Při pobytu v kavárně může host další poznatky získávat v podání stálé projekce na stěnách kavárny. Nedílnou součástí díla je světelná kompozice instalovaná nad proskleným stropem kavárny. Je tvořena neonovými trubicemi, které se pravidelně rozsvěcejí a zase zhasínají. Objekt lze rozdělit na čtyři základní funkční části: cestu poznání s prvky informačního systému města, kavárnu s možností stravování, veřejné toalety sloužící hlavně návštěvníkům parku a provozní zázemí kuchyně. V kavárně a přilehlém parku je zdarma bezdrátové připojení k internetu a pokud nemáte s sebou vlastní notebook, můžete si zde jeden vypůjčit. Prvky informačního systému připravoval ve spolupráci s architekty městský historik Radoslav Fikejz. Asi nejviditelnějším prvkem v okolí kavárny jsou dvě takřka pětimetrové tmavé brány, které mají dvojí funkci - upoutávají pozornost na kavárnu a tvoří základ navigačního systému. K navigaci slouží také mapy. V budově kavárny jsou zastoupeny ve třech podobách - je to mapa města s turisticky značenými trasami, mapa s výchozími body naučných stezek a mapa městského památkového okruhu. Další, ne zcela všední součástí kavárny, jsou nápisy, které pokrývají stěny vnitřní budovy. V blízkosti kavárny je pódium, které lze využít jak směrem k parku, tak k parkovišti u městského úřadu. Podle svitavského starosty by mělo sloužit spíše alternativním koncertům a představením. Prameny: www.nasetelevize.cz, www.archiweb.cz
Autor: Jan Řeháček Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2010 Předchozí článek: Nová národní kulturní památka - kostel svatého Jakuba Většího v Poličce Následující článek: Březová nad Svitavou má rozhlednu Járy Cimrmana Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
