|
| |
|
Naučná stezka vysokomýtskými sady a parky
30.12.2012 Město Vysoké Mýto bylo založeno krále Přemyslem Otakarem II. kolem roku 1262, tedy před 750 lety a letos tedy probíhají ve městě velkolepé oslavy založení města. Již roku 1265 bylo město opevněno a část opevnění se dochovala do dnešních dní. A právě v místech hradebního opevnění, po obvodu městské památkové zóny, se nacházejí městské sady a parky, kudy vede naučná stezka vysokomýtskými sady a parky. Na šesti zastaveních mají návštěvníci možnost seznámit se se zajímavými stromy, historií parků, ale také historií některých významných budov. „Klid stromů velkou měrou přispívá k regeneraci fyzických a duševních sil člověka. Stromy produkují kyslík a spotřebovávají oxid uhličitý, zachycují prach a hluk, ochlazují prostředí a zvyšují jeho vlhkost, dávají příjemný stín a chrání půdu před erozí. Nezanedbatelná je i ekologická funkce – váží na sebe život dalších rostlin a živočichů (hnízdění ptáků, výživa mnoha druhů aj.). Parky tvoří klidná místa k oddechu a rozmanitosti životního prostředí města,“ uvádí se na vstupní informační tabuli k naučné stezce na náměstí Přemysla Otakara II. ve Vysokém Mýtě. Pojďme se tedy na trasu stezky vydat. První zastavení naučné stezky se nachází v parku na náměstí Otmara Vaňorného. Dominantou celého města nacházející se v sousedství náměstí je chrám sv. Vavřince, který byl založen ve 13. století a dostavěn v první polovině 14. století. V minulých staletích byl poničen několika zhoubnými požáry v letech 1461, 1774 a 1816. Celkovou rekonstrukcí ve stylu novogotiky prošel kostel na konci 19. století. Jihovýchodně od kostela stojí stará zvonice z roku 1585. Dnes je zde sídlo Městské galerie. V blízkosti kostela se nachází budova základní školy z roku 1855, dříve obecné dívčí školy. Na místě někdejšího děkanství naproti průčelí kostela byla v roce 1882 dostavěna budova gymnázia. Parčík skýtá možnost odpočinku a osvěžení v podobě jezírka s vodotryskem. V parku se nacházejí význačné stromy. Mezi nimi například dub letní, který byl díky své výjimečnosti a mohutnému vzrůstu vyhlášen roku 1996 za památný strom. Dále se zde nachází dřezovec trojtrnný. Domovem tohoto stromu je východ Severní Ameriky, zejména ústí řeky Missisippi. Tyto stromy jsou zvláštní svými plody. Mezi kostelem a zvonicí byla na jaře roku 1990 slavnostně vysázena lípa velkolistá jako „lípa vlasti“. Dalším zajímavým stromem v parku je liliovník tulipánokvětý, který pochází z východní části severní Ameriky. V Evropě je vysazován již asi 300 let jako parkový a okrasný strom. Havlíčkovy sady byly zřízeny nákladem a péčí Okrašlovací jednoty ve Vysokém Mýtě v roce 1900 (předseda Rudolf Popler) na místě původní hulánské jízdárny. Jižní stranu parku zaujímá budova Integrované střední a vyšší školy stavební na místě Veřejné obchodní školy z roku 1920. Naproti parku v ulici Komenského bylo v roce 1925 dostavěno Šemberovo divadlo. Na okraji parku stojí Pražská brána (dříve Vraclavská). Původně gotická stavba, pozůstatek dávného opevnění města. Z významných stromů v parku mimo jiné roste například jinan dvoulaločný, který je dosud rostoucím zástupcem nahosemenných rostlin, jež byly zvláště v juře (střední druhohory) s četnými dalšími druhy rozšířeny po celé zeměkouli. Mezi současnými nahosemennými rostlinami je jinan téměř jediným zástupcem, u něhož jsou jehlice vyvinuty do plochy. Tento strom botanikové pokládají za živou zkamenělinu. Domovem jinanu je Čína, kde se však dnes vyskytuje již velmi málo. Dále v parku nalezneme například šácholan Soulangeův, který je zajímavou dřevinou díky svým nápadným květům v barvě purpurové, růžové až skoro bílé, které se objevují již před vyražením listů. Byl objeven kolem roku 1620 v blízkosti Paříže a vznikl křížením šácholanu olysalého a liliokvětého. Pokud popojdeme dále podél městského opevnění, přijdeme k Masarykovým, dříve Rudolfovým sadům. Rudolfovy sady byly zřízeny roku 1882 nákladem tzv. První záložny ve Vysokém Mýtě na počest sňatku korunního prince Rudolfa Habsburského s belgickou princeznou Štěpánkou. Pozemek na bývalých valech za městskými hradbami zakoupila jmenovaná záložna od sboru Měšťanských ostrostřelců. Po vzniku republiky v roce 1918 byly sady přejmenovány na Masarykovy. V roce 1937 zde byl postaven kostel Husova sboru církve československé, který byl v roce 1994 vyhlášen kulturní památkou. V severovýchodním cípu sadů se tyčí tzv. vodárenská bašta, jedna ze starých ochranných bašt, která byla v 18. století hlavní zásobárnou vody pro město. Socha lva – betonová studie českého lva je návrhem akademického sochaře Vladislava Srby na pomník obětem první světové války. K vytesání skutečného pomníku z kamene však nikdy nedošlo. Z významné zeleně zde roste platan javorolistý, kříženec platanu západního a východního, který je v Čechách vysazován již delší dobu. Nedaleká botanická zahrada byla založena roku 1906 na popud První záložny ve Vysokém Mýtě. Se svými asi 300 druhy rostlin patřila v první třetině 20. století mezi významné evropské botanické zahrady. O její údržbu a zachování se až do padesátých let staral Okrašlovací spolek, pak zahrada zanikla. V roce 1996 byl zpracován projekt na obnovu botanické zahrady. Z dřevin zde můžeme najít jírovec maďal – kaštan koňský, javor mléč, jilm vaz. Okolo Choceňské věže dříve zvané Karáska přijdeme do Jugmannových sadů. Z městských bran a věží si právě Choceňská věž zachovala původní středověký vzhled a velikost. Cibulovitá báň pochází z období baroka. Jungmannovy sady byly upraveny v letech 1872–75 na místě původních městských sadů. K jejich rozšíření došlo v roce 1906 po zrušení starého hřbitova u kostela Nejsvětější trojice. Kostel byl založen roku 1543. V sadech pod kostelem stojí budova základní školy z roku 1906 a pomník obětem světových válek. Kolem zbytku hradeb projdeme sady k pomníku s plaketou Josefa Jungmanna. V této části jsou do hradební zdi od roku 1912 zasazovány pamětní desky, připomínající významné události z historie města. Z významných stromů zde rostou tři mohutní jedinci druhu jilm vaz. Stromy jsou původní ve střední Evropě. Jilmy kalamitně podléhají houbovité infekci, tzv. grafi oze jilmů, kterou na stromy přenášejí kůrovci druhu Scolytus. Nejmladší z městských parků – parčík U Koruny – byl založen v roce 1986 v proluce po zbořených domech. Na parčík navazují domy „U koruny“ a „U lyry“, jejichž spojením vzniklo v 80. letech minulého století vysokomýtské kulturní středisko M-klub. Z opačné strany, u hlavní silnice, stojí budova místní katolické organizace Jednoty čs. Orla tzv. Orlovna z let 1936–37. Z významných dřevin zde roste pavlovice plstnatá. Domovem této dřeviny je pouze jihovýchodní Asie–Čína. Je s oblibou vysazována jako parkový strom v Evropě.
Autor: Jan Řeháček Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2012
Předchozí článek: Naučná stezka Vinice informuje o zajímavostech okolí Loučné Následující článek: Smírčí kříže na Svitavsku - Bohuňov, Březina Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
