|
| |
|
Mlýn Podměstský v Týnci nad Labem
19.05.2019 O mlýnech v Týnci nad Labem se píše již roku 1306, kdy zdejší pán Jaroslav z Choltic dává oba břehy pod městečkem Týncem Hodkovi dědičně pro výsadní zařízení mlýnské o 2 kolech, aby za to platil půl hřivny z kola ročně, načež je vůbec vybavuje z pravomoci konšelské. Jiné prameny uvádějí, že z knížecích rukou dostaly se ve 12. století do majetku johanitů a počátkem 14. století klášteru sedleckému a roku 1339 opět jemu dovoluje král Jan, aby zřizoval si mlýny z té i oné strany řeky, co zřídí, buď osvobozeno veškeré berně. Kde však tyto mlýny byly a který z nich je Podměstský, těžko zjistit. V roce 1574 se u královské komory ucházel o mlýny. Jeden z nich byl Podměstský, Jan Libenický z Vrchovišť a na Libenicích. Pražský purkrabí sice souhlasil, ale hejtman na Pardubicích Jiřík Adlspach z Damstorfu roku 1578 píše komoře Království českého, že "k tomu, aby pan Libenický koupil i druhý mlýn, by souhlas neměl býti dán". V roce 1602 byl Podměstský mlýn již majetkem Týnce, neboť měl obecního nájemce, jímž byl mlynář Václav Jirásek. Patrně to nebyla dobrá volba, protože to byl člověk, který Týneckým k nevoli, pojezdům a škodám příčinu svým nepravdivým a jich na poctivosti se dotýkajícím mluvením dal. Za ty škody a outraty má jim v sobotu po Družebné neděli léta toho 1602 při zapsání této smlouvy 6 kop grošů českých složiti a k tomu povinen bude toho dne v šatlavě pardubské se postaviti a tím vězením za dva dni a noci vytrestán pro svou nešlechetnost býti." V roce 1615 byl obecní Podměstský mlýn opravován. Zřejmě jej poškodila povodeň, neboť v záznamu o výši nákladů 6 kop 38 grošů 4 denáry na jeho opravu je zapsáno: "...více dáno od spravování slupi po velké povodni pokažené." Podstatně nákladnější byla oprava už velice zchátralého obecního mlýna - jeho pachtýřem byl mlynář Franz Veselý - dokončená 2. července 1692. Stála 138 kop 3 grošů 2 denáry. Za nájemce mlynáře Koudelky mlýn vyhořel: "...ze stupníka oheň vyšel, zdaližby skrze neopatrnost mlynáře nájemního toho času Jana Koudelky, aneb skrze zlost lidskou se státi mělo, dokonale věděti se nemůže." To se stalo 28. února 1723. Ale již deset dnů po požáru mistr tesař Ondřej Frut ze Zbraslavic Podměstský mlýn opravil. V té době byl mlýn dřevěný, protože se píše: "...při kterémžto mlýně 7 kolů beraniti a 2 podvály na ty koly dosaditi, 7 sloupů vázaných k vodě, na kterých trámy ležeti budou. Vrch 5 vitířův v něm, celý šindelem pobitý, s jednou lomenicí, futer 7 dubových, schody jedny nahoru a podrošt sloup velký dutý a druhý malý u zdi čtyřhranný, za kteroužto práci svou často psaný Ondřej Frut od poctivé obce dle contractu tohoto učiněného 80 zl. a jeden sud piva dostati má." Za Jana Koudelky byla 1. července 1732 provedena ještě úprava mlýna v "nové hranici vodní", což byla povinnost nájemce obecního mlýna. Dne 16. srpna 1764 si Podměstský mlýn pronajal Václav Krátký za 720 zlatých ročně. Mlýn měl 5 složení, 9 stoup a 1 jahelku. Od roku 1777 jej měl na dva roky v nájmu Jakub Valzek z Opočna. V roce 1779 obecní Podměstský mlýn získává za 300 zlatých Jan Klicpera. V roce 1783 u něho postavil pilu. Roku 1876 však mlýn do základu vyhořel. Protože jeho majitelé Vojtěch Janovský a jeho syn Jan neměli na opravu dost peněz, odkoupila spáleniště banka. Dne 31. 05. 1878 spáleniště s pozemky ve výměře 16 jiter pak koupil v dražbě za 39 035 zlatých Ferdinand Perner. Podměstský mlýn byl opraven a ve 20. století dostal elektrický pohon. Mlýn Podskalský v Týnci nad Labem ˂BR˃ V Týnci nad Labem stával na protější straně řeky proti mlýnu Podměstskému mlýn Podskalský. Jeho počátky se vztahují až ke králi Janu Lucemburskému, který povolil opatovi sedleckého kláštera, aby "na obojím břehu Labe vystavěl k dobru kláštera mlýny". V roce 1574 Jan Libenický z Vrchovišť a na Libenicích koupil Podměstský mlýn a roku 1578 přes protesty pardubického hejtmana i podskalský. Roku 1615 vlastnil podskalský mlýn Petr Šusterka, jehož rod tu seděl ještě roku 1727. Tehdy se muselo žádat o kdeco, a tak je zapsáno, že "Šusterka žádá o povolení nového stupníku", a jinde, že se "povoluje, aby Petr Susterka na tom již nově přiděleném stupníku rosu černou a jiné vaření na budoucnost dělati mohl a právo na to měl". (Rosa je zrno menší než proso nebo pohanka, zevně žluté, uvnitř bílé a chuti rýžové). Při podskalském mlýnu zřejmě byla pila, protože v 80. letech 18. století se uvádí: "Když však po třech letech podskalní mlynář chtěl obnovit svou shořelou pilu, mlynář Klicpera se postavil proti tomu." 23. dubna 1763 je zaznamenáno, že v noci mlýn i se stupníkem a špýcharem vyhořel a "mnoho obilí v prach a popel obráceno". Roku 1722 byl nájemcem Podskalského mlýna Andreas Kross z Kutné Hory a v roce 1786 František Housa, jehož syn byl posledním opatem Sedleckého kláštera. ˂BR˃ Čtyřicet let nato je mlýn charakterizován jako chatrný, takřka na spadnutí. V tomto stavu jej i s obytným stavením čp. 142 20. 2. 1826 ve veřejné dražbě koupil Václav Radimský. Aby mohl provést nákladné opravy, musel se spojit s Josefem Hudcem. Dokládá to i nápis ve mlýně: "S nákladem pana Ad. Václava Radimského, mlynáře týneckého a horeckého, a verkmistra Josefa Hudce, Léta Páně 1828." Od těchto majitelů 01. 11. 1836 koupili mlýn i s domkem čp. 142 Václav a Antonie Pernerovi za 21 500 zl. conv. mince a s doplatkem 324 zl. 11 kro šajnů. Pernerovi v roce 1846 přestavěli mlýn a roku 1849 obytné stavení. Bylo konstatováno, že "stavitel mlýnů F. Káš z Prahy postavil v této novostavbě umělecký, ale ještě ne zcela dokonalý mlýn." Dne 30. ledna 1862 se za dlouhodobých vydatných dešťů "rychle zdvihly ledy na Labi a po velké bouřce, která se tehdy přehnala nad Polabím, stoupla na řece voda, takže 6. února vnikla zadním oknem do stupníku, odtud do šalandy a dál do mlýna, až do výše prvního dvora. Nato 9. února voda klesla a přišly mrazy, voda zmrzla, takže ve stupníku byla lednice. Čtrnáct dělníků deset dní vysekávalo led a házelo jej do Labe. Proto mlynář dal navézt první dvůr do úrovně druhého dvora, kde byly stáje, chlévy, stodola a kůlna." V roce 1869 Václav Perner předal Podskalský mlýn svému synu Ferdinandovi. Později byl mlýn zrušen. ˂BR˃ Václav Perner * 01. 02. 1809 - † 04. 01. 1877 ˂BR˃ Rodiče: ˂BR˃ František Perner *1769 - †? ˂BR˃ Ludmila Tichá Pernerová *05. 04. 1774 - †? ˂BR˃ Sourozenci: Johann (Jan) Perner *09. 07. 1792 - †14. 04. 1863 ˂BR˃ Václav Perner *01. 02. 1809 - †04. 01. 1877 ˂BR˃ Kateřina Pernerová Bížová *1812 - †? ˂BR˃ Anna Pernerová Veverková * 28. 05. 1817 - †? ˂BR˃ František Veverka 1799 - 1849 spoluvynálezce ruchadla a fukaru (podivín) ˂BR˃ Manželka: Antonie Sádlová Pernerová *? - †? ˂BR˃ Děti: celkem 14 dětí ˂BR˃ Ferdinand (Velký) Perner *23. 05. 1840 - †12. 06. 1914 ˂BR˃ Marie Pernerová Ulmová Fričová *16. 09. 1844 - †1919 ˂BR˃ Jan Perner *16. 05. 1846 - †30. 04. 1880 ˂BR˃ Karolina Pernerová Holmanová *14. 01. 1836 - †01. 05. 1858 ˂BR˃ manžel Jan Holman mlynář v Lanžově ˂BR˃ Alfréd Perner *29. 06. 1843 - †?, lékárník v Týnci nad Labem˂BR˃ Kateřina Pernerová Machoňová *? -†? ˂BR˃ Václav Machoň *1851 - †1931, učitel na reálce, otec architekta Ladislava Machoně ˂BR˃˂BR˃ 01. 11. 1836 asi koupili Podskalský mlýn v Týnci nad Labem ˂BR˃ 1862 mlýn poškozen plovoucími ledy ˂BR˃ 1869 předává mlýn synovi Ferdinandovi ˂BR˃ psal se podle úmrtního listu Vácslav ˂BR˃ Poznámka - údaje převzaty z použitých pramenů bez úpravy, pouze u osoby Václava Machoně je doplněn rok narození a úmrtí (podklad PhDr. Jiřího Kotyka, Ph.D.)˂BR˃˂BR˃ Pramen: http://www.ceskymlynar.cz/historie.php Autor: Bc. Martin Holovský Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2019
Předchozí článek: Následující článek: Zámeček:obrázky z archivních map a paměti krajiny Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
