|
| |
|
Litomyšl
25. 09. 2008 Zveme Vás na návštěvu jednoho z nejkrásnějších měst nejen Pardubického kraje - Litomyšle. Obec vznikla při Trstenické stezce vedoucí z Čech na Moravu. Ve 40. letech 12. století z iniciativy olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka vznikl na dnešním zámeckém návrší premonstrátský klášter, pod nímž začalo vyrůstat sídliště městského typu, které roku 1259 dostalo městská práva podle vzoru Hradce Králové. V polovině 14. století byla Litomyšl obehnána jednoduchými hradbami, koncem téhož století se začalo intenzivněji stavět v prostoru dnešního náměstí. V roce 1344 papež Kliment VI. na žádost Karla IV. současně s povýšením pražského biskupství na arcibiskupství založil v Litomyšli nové biskupství. V době husitství, kdy město bylo obsazeno vojsky Pražanů a táboritů, biskupství zaniká. V první polovině 19. století se kolem Jana Sudiprava Rettiga a jeho manželky Magdaleny Dobromily Rettigové utvářel kroužek nadšenců, usilujících o obrození a povznesení českého národa. Roku 1830 na akademii filozofů v roli zázračného dítěte hrál šestiletý Bedřich Smetana, který se narodil v zámeckém pivovaru, v němž otec pracoval jako sládek. Od roku 1949 se zde koná pravidelně operní festival Smetanova Litomyšl. Mezi nejvýznamnější renesanční stavby u nás patří litomyšlský zámek. Na jeho místě stával dřevěný hrad zmíněný k roku 981 v Kosmově kronice. Po husitských válkách tento hrad nahradilo kamenné sídlo, v letech 1567 až 1581 probíhala za Vratislava z Pernštejna přestavba na zámek. Půdorys zámku je téměř čtvercový, na hradním nádvoří se pilně stavělo již od 12. století. Archeologický průzkum odhalil v místech zámecké zahrady základy románské baziliky P.Marie, která byla po založení biskupství rozšířena, ve 14. století byl pak celý areál obehnán hradbami. Kostkové z Postupic pak zámek v 15. století přestavěli a přizpůsobili biskupské části zámku poničené za husitských válek. Zámek však několikrát poškodily požáry v průběhu 16. a 17. století, nejvíce požár v roce 1775, kdy vyhořela polovina zámku. Při následných opravách byla pravděpodobně zakryta psaníčková sgrafita. Roku 1796 se začalo stavět unikátní zámecké divadlo. Zcela unikátní sgrafita byla obnovena postupně v průběhu 20. století. Zásadní obnovy se dočkala v letech 1974 až 1984, kdy byla odkryta krása neopakujících se sgrafitových psaní, kterých je na osm tisíc. Zámecký areál byl v roce 1962 prohlášen kulturní památkou, roku 1999 byl pak zapsán na seznam památek Světového kulturního dědictví UNESCO. Přirozeným centrem města je Smetanovo náměstí, jehož velkou část lemují měšťanské domy s podloubím. Protáhlý tvar náměstí je důsledkem jeho vzniku při tehdejší obchodní stezce, která byla později z centra města odkloněna. Na jihozápadním konci náměstí stávala až do roku 1835 Dolní brána. Současná barokní podoba staré radnice postavené roku 1418 je výsledkem přestavby z 18. století. Na radniční věži můžeme shlédnout orloj z roku 1907 a litomyšlský loket měřící 59 cm, jenž sloužil trhovcům při odměřování látek. Na náměstí se nachází také mariánský sloup se sochami Panny Marie, sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého. Je dílem Giovanniho Batisty Alliprandiho z roku 1716. Horní konec náměstí uzavírala Horní (Německá) brána, která byla zbořena roku 1822. Boční fasádu domu čp. 127 zdobí sgrafita zhotovená roku 1998 podle dřevorytů z Krvavého románu Josefa Váchala. Jednou z dominant města je piaristický kostel Nalezení sv. Kříže založený roku 1714 architektem Giovannim Battistou Alliprandim a dokončený architektem Františkem Maxmiliánem Kaňkou. Za sochařskou výzdobu stavby odpovídal Matyáš Bernard Braun. Mezi nakoso orientovanými věžemi si na průčelí můžeme prohlédnout sochy Víry a Naděje od sochaře J.Pacáka. Na kostel navazuje bývalá barokní piaristická kolej postavená v letech 1641 až 1680. Nedaleko od kostela Nalezení sv. Kříže se nachází Toulovcovo náměstí pojmenované po bohatém litomyšlském měšťanovi Vavřinci Toulovcovi, který roku 1407 ustanovil nadaci zajišťující ekonomickou situaci tehdejšího špitálu, útulku pro chudé a staré obyvatele města. Severovýchodně od kostela Nalezení sv. Kříže stojí původně gotický kostel Povýšení sv. Kříže, nejvýznamnější městská památka z předhusitského období. Vznikl jako součást augustiniánského kláštera založeného roku 1356 biskupem Janem ze Středy, z něhož se dochovala jen kaple sv. Markéty, dnes včleněná do budovy děkanství. Kostel byl několikrát přestavován. Sochařská výzdoba je dílem Františka Pacáka a Jiřího Pacáka mladšího. Mezi kostelem Nalezení sv. Kříže a Povýšení sv. Kříže se prostírají klášterní zahrady, v nichž se dříve nacházel katolický i protestantský hřbitov. Po rekonstrukci dokončené roku 2000 se zde nachází altán s výhledem na město, bazén a sousoší od Olbrama Zoubka. Litomyšl se může pochlubit také bohatou sochařskou výzdobou. Nedaleko muzea se nachází pomník Aloise Jiráska, jehož autorem je sochař V.Makovský. Zajímavá je i socha sv. Metoděje v rohu zdi zámecké zahrady nebo památník J.A.Komenského před pedagogickou školou.
Autor: Jan Řeháček Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2008
Předchozí článek: Kunětická hora - středověký hrad s unikátním opevněním Následující článek: Mumie v moravskotřebovském muzeu Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
