|
| |
|
Kratochvílné děje z minulosti Pardubického kraje
6.11.2017 Z knihy Josef Kopty: „Kratochvilné dějez naší vlasti“. Stať Kraj Chrudimský. Vydalonakladatelství Melantrich r. 1952. Poskytují zajímavý pohled na místa dnesPardubického kraje, především Chrudimia Pardubic. Pozoruhodné je že Chrudimije věnována jedena článek, Pardubicímtři, snad autor byl politicky ovlivnětehdejším jejich postavením. Statě obsahujíněkteré staré pověsti či pověry,tradované mnohdy dodnes, rozcházejícíse skutečností, zejména s poznatcíchposledního půlstoletí. Proto pokládámza užitečné „kratochvílné děje“doplnitpoznámkami. Snad vyvolají diskusi o minulostia vzájemných vztazích obou krajskýchměst.Kopta Josef (1894—1962), spisovatel, autorrománové trilogie „Třetí rota“ o cestěčeských legií po sibiřské magistrále.Chrudim – Město Chrudovo.Prastaré město Chrudim, které dalo krajijméno, samo je dostavši od svého zakladateleChruda, mělo odedávna hrad s podhradím naochranu cesty Trstenické – po níž se chodilona Mo‑ravu.Po prvé o ní slyšíme při zprávě,že tu zemřel r. 1055 kníže Břetislav I., nazývanýčeským Achillem. Z podhradí vznikloměsto opevněné, když Přemysl II.potřebovaloporu proti mocné šlechtě. Zdobily je vinorodésvahy Paumberku. Husitská Chrudimse stala střediskem kraje a vy‑rostlav ní síla krásných staveb, z nichž mnoho ještě dnespatří ke jejím kulturním klenotům. Z re‑nesančníchuveďme aspoň dům mocné rodinyMydlářů. A narodil se tu Viktorin Kornelze Všehrd, kterého jest počítat ke znamenitostemnemalým. Ale veselostí a šprýmů jako kdyby v Chrudimi nebylo. R. 1421 upálili tu „bohabojní“ husit‑ského kněze Jana Hromádku, čímž ovšem husity proti sobě velmi popudili. A s loupícími Švédy sem v sedmnáctém století přišly bída a žal a tenkrát také vznikla legenda o zázračném obraze sv. Salvátora, k němuž byly konány velké pouti. Před nějakými sto třicet (dnes již 190) roky tu působil děkan J.Liboslav Ziegler, který dal popud k čilému životu duchovnímu, a ježto šli v jeho šlépějích i pánové starostové (tehdejší), proměnila se Chrudim ve „východočeské Athény“, jak je zvána do dneška (1952) „pro větší počet škol než továren“, jak někdo poznamenal. Poznámky: Chrudim je jedno z nejstarších míst Čech. Na návrší Pumberky bývalo opevněné sídliště již před 6 až 7 tisíci lety. Husté osídlení tu bylo v období lužické kultury před 1200 až 900 lety. V 5.století před n.l.tu bylo sídlo Keltů. V 9.stol vzniklo nad ohybem Chrudimky slovanké hradiště, správní středisko východních Čech. Po r. 1260 přestavěno na hrad s opevněným městem Stará Chrudim. - Koncem 14.stol. se tu prý narodil husitský hejtman Diviš Bořek z Miletínka, po r. 1421 pán na Kunětické hoře. - Viktorin Kornel ze Všehrd právník, humanista se tu narodil r. 1460. - Legendární pražský kat Jan Mydlář se tu narodil r. 1572. - Za švédské okupace r. 1643 byla zničena třetina domů. Z té doby je pověst o deskovém obrazu Sv. Salvatora, na němž Švédové hráli karty, noži jej pobodali, na což životy doplatili. - Josef Liboslav Ziedler narozený r. 1782, od r. 1826 děkan hlavního chrudimského kostela, pod‑poroval chrudimské školství, zejména po r. 1832 kdy se stal vikářem a dozorcem národních škol, patřil k nejvýznamnějším představitelům národního obrozeneckého hnutí ve východních Čechách. Zemřel v Chrudimi 23. 5. 1846. - František Wiesner založil již r. 1856 pozdější nejvýznamnější východočeskou strojírnu, po znárodnění n. p. Transporta. Mincovna v Chrudimi? Není zatím jednoznačně potvrzena. Ale podle nedávní hypotézy se zde v 11.století razily denáry. Mezi denáry z doby vlády knížete Jaromíra (1004-1012) existují typy s nesrozumitelným opisem ULDR a ZRUDIM nebo ULRIH a CRV.DM, které je možno interpretovat jako jméno knížete Oldřicha a jméno mincovny Chrudim. Mince by dokládaly Oldřichů pobyt ve východo‑českém údělu (v Chrudimi) v době, kdy o něm chybí jakkoliv písemné zmínky. Předpokládaná mincovna v Chrudimi doplňuje další, pravidleně rozmístní mincovny v Plni, Praze, Kouřimi, na hlavní obchodní trase pocházející Čechami z Bavorska na Moravu. (Podle Vlastivědné encyklopedie Chrudim, 2005) Pardubice - Ves Pardubova. Odkaz na pardubské věži. Jedním z více vysvětlení původu jména Pardubice je, že to byla ves lidu stařešiny Parduba. Poprvé je písemně zmíněna r. 1295. Moc krajského města Chrudimi zdědily Pardubice, a je tudíž opravdu s podivem, že jsme svědky daleko většího soupeření mezi Pardubicemi a Hradcem Králové, nežli mezi Pardubicemi a Chrudimí. A jak vzniklo toto město, které dobylo přízně světa také svým medovým perníkem? Vzniklo na místě staré tvrze při soutoku Chrudimky, přitékající z Chrudimi, a Labe, právě tam, kudy běžela trstenická stezka A vznikla tak, že osada Hronoviců dostala se do majetku Arnošta z Hostýně, který pocházel z Prácheňska a užíval znaku bílého koně rejtharského na červeném poli, lépe řečeno jen jeho poloviny, jak do dneška tohoto znaku Pardubice užívají. Předek toho roku Ješek (prý z Pardubic) získal ten znak před Milánem, kde „velké slávy nabyl, když při dobývání města půl koně ztratil“. Toť on, který se potom psal Arnošt z Pardubic, právě tak jak jeho „nejstarší a stejnojmenný syn“, který studoval ve Vlaších a stal se později rádcem Karla IV. A prvním arci‑biskupem v Praze. Jeho přímluva způsobily, že osada založená jeho otcem byla povýšena na město. Seděl tu později Hanuš z Milheimu, zakladatel kaple Betlémské na Starém Městě a přítel reformy v církvi. Po něm nastoupil Viktorin z Kunštátu, který zemřel na pardubické věži, zanechávaje po sobě kromě památky husitského bojovníka a přítele Jana Žižky malého synáčka, z něho později vyrostl husitský král, Jiří z Poděbrad. Poznámky: - Moc krajské města Pardubice sice zdědily, ale až ve 21.století. Krajským městem se staly již r. 1850, ale r. 1855 se sídlo kraje vrátilo do Chrudimi. Zakrátko krajské zřízení zaniklo, územní správa byla na politických okresech, jejich rovnocennými sídly byla obě města. V Chrudim zůstal další století krajský soud. R. 1920 se uvažovalo o župním zřízení. Sídlem jediné župy na východě měl být Hradec Králové, ale obě města svorně prosadila zřízení župy východočeské č. II. Jejím sídlem zprvu měla být Chrudim, ale v posledním kole je získaly Pardubice. Župy ale nebyly ustaveny. R. 1949 vzniklo opět krajské zřízení, ve východních Čechách byl zřízen Pardubický kraj. Pardubice na krajské úřady neměly dost budov, mohly se o ně s Chrudimí rozdělit, bylo‑li by mezi nimi rychlé dopravní spojení. Političní vězňové z Pracovny si jim levně postaviliy jedinou administrativní budovu Na Spravedlosti. To bylo málo platné a Pardubický kraj byl r. 1960 začleněn do totalitního, nesmyslného Východočeského kraje zasahujícího na Moravu. Pod Vč.krajem úpěla obě města. To dodnesdokládá m.j.nedokončená „přímá“ trať z Pardubic do Chrudimi, navržená a rozestavění za Pardubického kraje před půl stoletím. Potřetí vznikl Pardubický kraj r. 2000. - Ke vzájemnému soupeření tedy není důvodu, Pardubice podléhal Chrudimi řadu století, Chrudim Pardubicím zatím jen 16 a 11 let. Sice se traduje, že pardubičtí radní prosadily železnou dráhu, a chrudimští prý i odmítli. Obojí není pravda. Rozhodli o tom na Ředitelství státních drah ve Vídni, be ohledu na zájmy měst, obcí i občanů. Naopak je zde nutná úzká spolupráce dvou blízkých měst na vytváření hospodářské a kulturní aglomeraci, jedné z nejvýznamnějších v Čechách. - Trstenická stezka přes Pardubice nikdy neběžela. Je to starý omyl. Nevedla, tudy žádná cesta, Pardubice si musely teprve zřídit. Na té pradávné Trstenické stezce vznikla královské, bohatší a do postavení železnice významnější město Chrudim. - Pardubice, ale využívaly vodní cestu po Labi, po němž se plavilo dřevo z pohraničních pralesů, z něhož páni Hronovici, první známí majitelé Pardubic, již na začátku 14.století vybírali clo pod pardubickou tvrzí. - Ves Pardubova vznikla na návrší, u dnešního hřbitova v Pardubičkách, na neúrodné, písčité půdě. Protože ze cla patrně byl většípříjem, založil Arnošt z Hostýna až kolem r. 1330 u tvrze „město nové“ Pardubice. To chránila Chrudimka svými rameny na něž se při soutokem s Labem rozdělo‑vala. - Viktorin z Kunštátu a Poděbrad zemřel na pardubickém hradě 1. 1. 1427. Je domněnka, že jeho syn Jiří z Poděbrad se mohl narodit r. 1420 narodil zde. Celý článek naleznete ve Vlastivědných listech Pardubického kraje 3/2017 Autor: Jiří Paleček Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2017
Předchozí článek: Řeky pramenící v Pardubickém kraji Následující článek: Rodinné pasy v Pardubickém kraji si oblíbilo 12 222 rodin Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
.jpg&popis=)
