|
| |
|
Krátce o vlečkách v Pardubicích
13.06.2012 Železnici netvoří jen tratě a nádraží. Již od poloviny 19. století to jsou také vlečky. Dráhy, které zpravidla nejsou středem zájmu veřejnosti a někdy bývají i zcela opomíjené. Pardubice byly a jsou stále protkány spoustou těchto kolejí. Bohužel s přeměnou nebo zánikem výroby a orientací více na silniční dopravu jejich počet neustále klesá. Podívejme se nyní ve stručnosti na některé z nich. Vznik vleček souvisí v Pardubicích s rozvojem průmyslu. Při zahájení provozu v roce 1845 tu žádná vlečka nebyla a o sto let později tu jich bylo přes dvacet. Jak vznikaly továrny, výrobny a sklady, tak i koleje si nacházely cestu k nim. V roce 1869 byl na severní straně v sousedství pardubického nádraží založen cukrovar. Pracoval nepřetržitě až do srpna 1944, kdy byl při spojeneckém bombardování zcela zničen. Do cukrovaru vedly koleje z obou jeho stran hned od začátku provozu. Po cukrovaru o rok později vzniká Wertheimerova rafi nerie líhu a octárna, následovala Prokopova strojírna a slévárna, v roce 1871 velký akciový pivovar. Na jižní straně nádraží vyrostla továrna na mlýnská zařízení fi rmy Hűbner a Opitz, na východní straně pila fi rmy Kerhart a Tachecí, napojené také vlečkou. U chrudimské silnice vzniká roku 1896 továrna na kávové náhražky fi rmy Jindřich Franck a syn. Největší zpracovatelský podnik vznikl v roce 1889 – rafi nerie petroleje vídeňské fi rmy David Fanto a spol. V roce 1893 byla dostavěna mostárna A. Rainberga. Na západní a jižní straně nádraží se postavily vápenné pece A. Kusého, sýpky rolnického družstva a další. Parní elektrárna zahájila svůj provoz v roce 1905. Ke všem těmto objektům si koleje našly cestu. Ať přímou nebo jako v případě pivovaru nepřímou (určená část koleje ve stanici). V roce 1909 je dle kroniky udaná úhrnná délka kolejí vleček 11,45 km. A přibyly ještě další – ještě za první světové války vlečka do karantény, poté Telegrafi a, útvar železničního pluku atp. Po roce 1945 se vlečková síť začíná někdy i radikálně měnit, stejně jako celé město. Mnoho úseků v důsledku vzniku nového nádraží zaniklo. Naopak na počátku 60. let vznikla tzv. jižní spojovací kolej – součást projektu nové trasy do Chrudimi – na kterou se postupně napojila síť několika vleček areálů v Černé za Bory. Do dnešních dnů se dochovalo několik větví, které jsou v různé intenzitě využívány. Na západní straně pardubického hlavního nádraží se nachází hojně využívané kolejiště fi rmy Paramo, kde je největší obrat vozů do dnešních dnů. V tomto závodě napočítáme na 12 postupně se větvících kolejí. Budeme-li postupovat směrem k východu, nalezneme vlečku do bývalého areálu Dílen oprav mechanizmů, nyní sporadicky využívanou fi rmou Chládek a Tintěra. V prostoru mezi tímto objektem a kolejištěm stanice se nacházela rampa pro nakládku vagónů na podvalníky silniční přepravy, která ukončila svůj provoz v roce 1992. Na opačné straně nádraží odbočovala kolej do lihovaru, která byla odstraněna v roce 2011. Nyní se už budeme pohybovat pouze po jižní straně nádraží. Následují nakládkové a vykládkové koleje, které nejsou vlečkou. Oplocený areál, kam také vedou koleje, využívají organizace pracující také na obnově železnic. Pomineme-li kolejiště depa kolejových vozidel, které také není vlečkou, nacházíme se už u Vitany, kam stále vedou koleje. I když je zde kolejová síť poměrně zajímavá, neboť se v areálu nacházejí dvě točny a několik kolejí, je využívána jako vlečka minimálně. Následuje kolejiště SŽDC SEE, kde sídlí opravna trakčního vedení a vedle stáčecí stanoviště cisteren vystavěné v 80. letech pro městskou teplárnu. Nyní je příležitostně využíváno fi rmou obchodující palivy a mazadly. Po jižní spojovací koleji dojedeme až pod Nemošickou stráň, kde bývalo dříve čtyřkolejné kolejiště. Nyní je zde pouze jedna výhybka a úvratí pokračující trať do několika podniků. Nyní je zde využíváno jen stáčiště Řempa a koleje vedoucí do sila. V objektech bývalé továrny mlýnských strojů se některé koleje sporadicky ještě využívají. Vlečky vedoucí do bývalých mlékáren, areálu Řempa, Kovošrotu či dalších podniků jsou buď opuštěné, nebo zcela zrušené. Opusťme nyní hlavní nádraží a vydejme se dále. Nejrozsáhlejší podniková síť v Pardubicích a okolí se nachází v průmyslovém komplexu Synthesia. Vlečka vychází už od roku 1921 ze severního zhlaví žst. Rosice nad Labem. Levým obloukem přijde na předávací kolejiště Zelená louka. Přejezd stezky pro cyklisty byl dříve zajištěn mechanickými závorami. Tato část bývala opatřena i trolejovým vedením, ale vždy se jezdilo motorově. Předávání zátěže ale není stoprocentně pouze zde. Lokomotivy vlečkaře jsou běžně k vidění v Rosicích, ojediněle i v Pardubicích. Kolejiště fi rmy je velmi rozlehlé a je na něj připojeno několik menších fi - rem. V prostoru mezi Semtínem a Rybitvím vlečka úrovňově kříží silnici I/36 do Bohdanče a trolejbusovou trať. Tento přejezd je jako jediný v areálu vybaven blikači. Vlečka je zajímavá i tím, že byla téměř napojena i ze stanice Stéblová. Kromě chemikálií tvoří hlavní zátěž uhlí pro elektrárnu v areálu fi rmy. Hned na začátku této vlečky – ještě z prostor železniční stanice – odbočuje nová vlečka logistického centra DB Schenker. Na opačné straně Rosic nad Labem naleznete pozůstatky vlečky bývalé Prefy a ZZN. Jejich kolejiště však již neexistují. Aby výčet vleček byl úplný, nesmíme zapomenout na odbočující kolej na zastávce Pardubice- závodiště do areálu letiště. Dříve i dvakrát denně obsluhovaná vlečka je nyní opuštěná a kolejové vozidlo zde uvidíte jen mimořádně. Výčet ani popis není pochopitelně úplný. Pokud vás tento malý článek zaujal a máte nějaké informace o historii vleček a to nejen v Pardubicích, včetně nákresů či fotografi í, rádi je uvítáme a doplníme. Informace pravidelně uveřejňujeme na www.pshzd.cz.
Autor: Oldřich Čížek Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2012
Předchozí článek: Téměř zapomenuté pardubické firmy - XIII. část Následující článek: Sedmá velmoc a reklama - třetí část Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
