|
| |
|
Kladruby nad Labem - jeden z nejstarších hřebčínů na světě
26. 10. 2007 Není žádným tajemstvím, že Pardubický kraj je pevně spjat s koňmi. V sídelním městě se každoročně koná nejtěžší překážkový dostih na kontinentě, Slatiňany se pyšní hipologickým muzeem a chovem koní, v Kladrubech nad Labem se pak nachází jeden z nejstarších hřebčínů na světě. Jeho jedinečnost spočívá také v tom, že je jako jediný zaměřen na koně pro zápřah. Z historie hřebčína Chov koní na Pardubicku má mnohasetletou tradici. K významným chovatelům koní v první polovině 16. století patřil v Kladrubech nad Labem šlechtický rod Pernštejnů. V roce 1560 od nich odkoupili pardubické panství a kladrubskou oboru čeští stavové a darovali je Maxmiliánu II. V roce 1579 povýšil císař Rudolf II. hřebčín v Kladrubech na hřebčín dvorní. Od té doby až do roku 1918 dodával hřebčín koně do Prahy nebo do Vídně. Již císař Maxmilián II. sem dovezl v roce 1560 španělské koně, čímž položil základy dnešnímu známému a uznávanému chovu koní v Kladrubech. Pro svůj častý zdejší pobyt si nechal císař postavit zámek, o němž je první zpráva z roku 1588 v urbáři pardubického panství. Jednopatrový zámek byl vybudován v renesančním slohu a v půdorysu připomínal písmeno L. K zámecké budově byl přistavěn i kostel, tvořící se zámeckou budovou jeden celek. Zámek sloužil především k ubytovávání hostů, o čemž svědčí i velké množství pokojů, dvě kuchyně, komory a sklepy. Vedle zámku byly vystavěny správní a provozní budovy - dům správce hřebčína, jízdárna a nezbytná kovářská dílna. Zámek se nevyhnul přestavbám, které přicházely s nastupujícími módními trendy. Baroko připomíná přestavba kladrubského zámku v roce 1722, na níž historikové umění nevylučují ani spoluúčast Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Zámku se nevyhnul velký požár, který poničil zámek, kostel i stáje. Za Josefa II. byl ale celý zámecký areál obnoven. V letech 1836 - 1844 byly vystavěny nové empírové stáje. Jak se měnily styly a staletí, přichází opět na zámek renesance v podobě pseudorenesanční přestavby za císaře Františka Josefa I. V majetku císařské rodiny zůstal hřebčín se zámkem až do konce habsburské monarchie v roce 1918. Starokladrubský kůň je ohrožené plemeno Původně byli starokladrubští koně chováni v různých barevných variantách, od počátku 19. století v barvě bílé a černé. Bělouši byli využíváni pro ceremoniální účely dvora, vraníci sloužili vysokým církevním hodnostářům. O rozvoj chovu starokladrubských koní se výz namně zasloužil otec Marie Terezie Karel VI., který mimo jiné nechal postavit reprezentativní budovu Vysoké španělské jezdecké školy ve Vídni. Zakladatelem starokladrubských běloušů je vraník Pepoli (1764). V současné době je na celém světě asi 1 300 běloušů i vraníků starokladrubského plemene. "Dá se tedy říct, že starokladrubský kůň je ohroženější než kůň pře-valský nebo koala," sdělila nám ředitelka hřebčína Lenka Gotthardová, která dále upřesnila, že populace, která má méně než 4 tisíce jedinců, je označována jako ohrožená. Koně Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem jsou v současné době chováni v Kladrubech samotných, kde jsou umístěni zejména bělouši, vraníci se pak nacházejí v hřebčíně ve Slatiňanech. Celkem se jich na obou místech nachází 620. Ostatní koně starokladrubského plemene jsou u soukromých majitelů v Čechách i v cizině. Plemeno starokladrubských koní slaví ve světě řadu úspěchů, za zmínku stojí úspěch Petra Vozába, který se stal se čtyřspřežím osminásobným mistrem republiky. Trojnásobným mistrem republiky v jízdě spřežení je pak Jiří Nesvačil jr. Starokladrubští koně se několikrát účastnili mistrovství světa. V loňském roce se například uskutečnilo Mistrovství světa ve čtyřspřeží v německých Cáchách, které bylo součástí Světových jezdeckých her, konajících se každé čtyři roky. Úspěch hřebčín slavil také na výstavě Equitana v Essenu v roce 2005 a 2007. Jak ředitelka Gotthardová uvedla, v současné době se usilovně pracuje na zapojení hřebčína a jeho koní do tzv. evropské čtverylky, která se uskuteční v německém Mannheimu, kam se chystají z Kladrub také 4 vraníci a 4 bělouši. "To znamená, že z řady evropských států se zúčastní po 8 koních, kteří se zapojí do nácviku společné sestavy. Tato by se svou velikostí měla dokonce zapsat do Guinessovy knihy rekordů," přiblížila Gotthardová. Hřebčín každoročně pořádá na čtyřicet akcí Kladrubský hřebčín má otevřené dveře pro návštěvníky, pro které je připraven prohlídkový okruh, v jehož rámci si prohlédnou zejména stáje s možností návštěvy zámku či kočárovny. Po předchozí domluvě je pak možné zajezdit si na koni či se nechat povozit v kočáře. "Jezdíme i na svatby, v areálu máme kostel sv. Václava, kde se konají mše, svatební obřady či koncerty," přibližuje aktivity hřebčína Gotthardová. Určitým problémem jsou v současné době nevyhovující ubytovací prostory, které svou úrovní neodpovídají požadavkům náročnějších návštěvníků, proto je snahou vedení hřebčína vybudovat nové ubytovací i stravovací kapacity. Hřebčín v průběhu roku pořádá celou škálu zajímavých akcí pro odbornou, ale i širokou veřejnost. Zaměstnanci jsou každoročně organizátory asi čtyřiceti akcí a účastníky dalších šedesáti. "Jsou to akce pro odborníky jako přednášky, semináře nebo akce pro širokou veřejnost. Pořádáme nejrůznější závody - nejatraktivnější jsou závody spřežení, v dubnu každoročně probíhá tzv. Rudolfův pohár, o který je obrovský zájem a dnes již máme problémy, jak pojmout všechny koně a diváky. Jedná se o třídenní akci, kdy první dva dny patří drezúře na nádvoří, další maratónu, poslední den pak parkuru spřežení na kolbišti," přibližuje některé z akcí Gotthardová. Unikátem jsou mezinárodní závody spřežení. V republice jsou pouze dva takovéto závody se zahraniční účastí, jedny probíhají každoročně právě v Kladrubech nad Labem. "Letos jsme zde měli 82 účastníků, což je nejvíce v historii," doplnila Gotthardová. Ve veřejnosti velmi oblíbenou akcí je "Den koní", který se koná vždy na konci května. Jedná se o seznámení s činností hřebčína a dovednostmi koní doplněné například o barokní akademii, která probíhá v dobových kostýmech za doprovodu stylové hudby. V letošním roce probíhal Den koní ve znamení příjezdu následníka trůnu Fr. Ferdinanda d'Este. Na přelomu června a července Kladruby hostí "Jezdecký den", v jehož rámci jsou představeny ukázky jezdeckého umění. "Jezdecký den má velkou tradici. Konal se každoročně od roku 1946 až do roku 1991 a nyní opět od roku 2004. Součástí jsou mnohá čísla, která nejsou nikde jinde vidět," doplnila Gotthardová. Shlédnout umění starokladrubských koní však můžete například i ve Švédsku či v Dánsku. Tři starokladrubští koně jsou totiž součástí královské jezdecké gardy ve Švédsku, 8 koní pak vlastní Dánské království. Zápis na seznam UNESCO O celý areál se v Kladrubech stará 110 zaměstnanců, ve Slatiňanech jich je pak 70. Kladrubský hřebčín se spolu s výběhy nachází na ploše 200 hektarů a v současné době se hovoří o šanci na zápis tohoto jednoho z nejstarších z hřebčínů na světě na seznam památek světového kulturního dědictví UNESCO. Jak však dodala Gotthardová, pro samotný hřebčín to bude znamenat řadu starostí, zejména změnu trasy prohlí-dek návštěvníků. Počet návštěvníků by totiž vlivem toho výrazně narostl, což by s největší pravděpodobností naru-šilo činnost hřebčína. "Již nyní máme asi 30 tisíc návštěvníků ročně, což je taková hranice, kdy to nevadí provozu. V případě nárůstu návštěvníků, bychom asi museli při-pravit jiný způsob prezentace stájí doplněný filmem," vysvětlila Gotthardová. Současný technický stav hřebčína a jeho budov není zrovna ideální. Snahou vedení je získat finanční prostředky na postupnou rekonstrukci areálu. Kdyby se však mělo realizovat vše, co hřebčín potřebuje, přišlo by to dle ředitelky Gotthardové asi na 750 milionů. V současné době jsou finanční prostředky ministerstva zemědělství vynakládány na udržení základního provozu hřebčína, ministerstvo životního prostředí přispívá na obnovu krajiny, která je často srovnávána s lednicko-valtickým areálem. Nyní tedy dochází k obnově hlavní aleje, která měří 3,8 km. Celkem se však v areálu nachází 42 km alejí. Hřebčín v Kladrubech nad Labem rozhodně stojí za návštěvu ! Prameny: Lenka Gotthardová a kol.: Jak hřebčín ožil - Kladruby nad Labem 2004 www.nhkladruby.cz
Autor: Jan Řeháček Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2007
Předchozí článek: Lázně Vápenný Podol Následující článek: Základní škola Lázně Bohdaneč Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
