|
| |
|
Když na Presích klapával mlýn
20.10.2019 Název článku je pozměněným nadpisem pojednání v Almanachu o historii obce,1) kterému je vlastně úvodem, protože počátky mlýna v Přívratu spadají někam na začátek 18. století. Mlýn nestál v obci ani na potoku, který napájí rybníky, ale na jeho levém přítoku, Lučním potoku (903 Wiesen Bach), z dnešního pohledu vně zatáčky u restaurace Presy, asi v místech domku čp. 111, zásobárnou vody byly dva rybníčky, tzv. nadýmáčky (517, 516) za zahradou u dnes čp. 105. Potoční mlýny se dělily podle velikosti. Nejmenší mlýn s malou nádrží nebo i bez ní, obyčejně o jednom složení s vodním kolem habánem se nazýval krcálek nebo také mlýn nebeský. Jeho majitel býval posměšně nazýván krcálník nebo žabař na nebeském, protože čekal na déšť, tedy vodu nebeskou či nápadní (co napadá, naprší) a u něhož v případě potřeby vodním kolem museli otáčet lidé. Drnčákem byl nazýván už mlýn větší pod nadýmáčkem (nádrží) nebo i bez ní, hnaný vodou drnovou, tj. vodou z lučních nebo lesních pramenů, vyvěrajících „pod drnem“. „Tento mlýnec s jedním složením z dovolení Milostivé vrchnosti na svůj náklad vystavil“ před několika lety (patrně brzy po roce 1704, v soupisu mlýnů na Litomyšlsku ještě není uveden2) Jakub Vaha. A poznámka nesouvisející místně, jen časově: kolem roku 1700 „Floryan Korab mlýnec vystavěl v obci“ Řetové a ten pak dostal čp. 11, známější jako „horní nebo Večerniku mlejn“.3) Mlynářský rod Vahů nebo Váchů není v regionu neznámý, roku 1753 se ujal mlýna, který na svůj náklad vystavěl s povolením rovněž litomyšlské vrchnosti, Václav Vaha v Javorníku, roku 1773 koupil mlýn v Horní Sloupnici také Václav Vaha.4) A protože se u nástupců střídají jména Václav a Jakub, nutně se vtírá přízeň s přívratským Jakubem Vahou „tak jakož před některýma lety tento mlýnec s jedním složením z dovolení Milostivé vrchnosti na svůj náklad vystavil, následovně pak Janovi Gabrielovi prodal, on pak před 1½ lety z takového s ženou a dětma z panství zběhl, a tudy jakožto odběžný, na Milostivou vrchnost připadl…“, a ta ho 1. ledna roku 1714 Jakubovi Vašíčkovi prodala a téhož dne a léta zapsala. S tím, že splatí dluhy po Janu Gabrielovi a na to se zárukou příjmů, že celá ves Přívrata na mletí u něho se ustanovuje (tzv. mlynářský přímus, který vlastníkovi mlýna zajišťoval výsadu nuceného mletí a s tím spojené pravidelné platby za mletí). V roce 1738 mlýn po nebožtíkovi otci svém koupil Jiří Vašíček, od něhož ho v roce 1770 koupil a ujal se jeho syn Jan Vašíček.5) Roku 1796 se stává vlastníkem mlýna No domu 55 (číslování domů nařízeno v r. 1770) Václav Vašíček, syn předešlého majitele. Století mlynářů Vašíčkových končí 1. března roku 1815, kdy manželé Václav a Barbora Vašíčkovi prodávají Josefu a Juliáně Fibikerovským z Černé na lanškrounském panství (sic!, správně Čermné?) mlýn Nro Cons 66 (číslo zapsané po přečíslování r. 1805). Od nich ho v roce 1829 kupuje Václav Rut, který ho v roce 1843 prodává Josefu Rotterovi.6) Když ten 13. června 1868 zemřel, vlastnické právo přešlo na syna Josefa, který v roce 1874 mlýnskou usedlost s příslušenstvím prodal Janu Coufalovi. A nejspíše ten v roce 1878 zastavil mlýn s pozemky „pro pohledávku občanské záložny v Ústí (nad Orlicí) na 665 zlatých a 85 krejcarů rak. č. s 8% úrokem a vedlejšími povinnostmi obnos 40 zlatých nepřevyšujícími“, co simultánní závazek (váznoucí pro touž pohledávku) při usedlosti (rychtě) čp. 8 …7) Tím záznamy o mlýnu a jeho historii končí, (natož aby se dochovala jeho podoba?) a jen se můžeme dohadovat, zda snad příčinou (kromě dluhu) nebyl přetrvávající nedostatek vody, jinými slovy, zda mlýn nebyl už založen na slabé, nepravidelné vodě. Jen Václav Mach totiž zaznamenal, že „valcha byla poslednější dobou v Malém Přívratě u mlýna, který dne 7. května 1888 vyhořel a více stavěn néni“.8) Nakonec 18. ledna 1965 rozhodnutím MNV v Přívr atu bylo přiděleno uvolněné čp. 66 novostavbě rodinného domku opět na Presích, chcete-li v Malém Přívratu, též Mokrý. Ale to už je měnící se tvář krajiny, stačí si prohlédnout fotografii. Prameny a literatura: Národní archiv Praha, fond Indikační skizzi stabilního katastru - Priwrat 1839, inv. č. Chrud. 360, situace (pootočeno k fotografii). 3rd Military Survey 1877-1880, map sheet 4057_1, M 1:25000 na http://oldmaps.geolab.cz/. 1) Na Presích klapával mlýn. Mlýn Jiřího Vašíčka původní čp. 55 nové čp. 66, in: Přívrat (Almanach o historii obce), OÚ Přívrat 2010, s. 10. 2) Národní archiv Praha. Soupis mlýnů z roku 1704. Nová manipulace, sign. S-2-17, Chrudimský kraj, Panství Litomyšl. 3) Miloslav Renčín, O starých mlýnech na Husím krku, in: Nové letopisy města Ústí nad Orlicí a jeho okolí č. 1/2008, s. 2-5. 4) Miluše Vopařilová, Mlýny a mlynáři v Litomyšli a na městském panství, in: Pomezí Čech, Moravy a Slezska (Sborník prací ze společenských a přírodních věd), sv. 13, Litomyšl 2012, s. 158-204. 5) Státní oblastní archiv Zámrsk, Pozemkové knihy OS Litomyšl – Knihy Vs Litomyšl, inv.č. 2108, Gruntovní kniha zakoupených mlýnů 1664-1852, pag. 89r-91r. 6) Tamtéž, Pozemková kniha OS Litomyšl, Kniha zápisův gruntovních 1730/1772-1882, inv. č. 49, PozK Li 73, fol. 542-546. 7) SOA Zámrsk – Státní okresní archiv Ústí nad Orlicí, fond Okresní soud Ústí nad Orlicí, agenda pozemková kniha, kt. č. 595 - extrakty (výtahy) z pozemkových knih, obec Přívrat. 8) Machova sbírka pamětí kniha B, str. 70. Václav Mach, rolník ve Velké Řetové č.d. 35, je autorem privátní, rodinné pamětní knihy dílu A (nezvěstná), B – Sbírka pamětí, 1908, C – Matrika občanů Velko Řetovských, 1907 a D – Místopis, 1910.
Autor: Miloslav Renčín Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2019 Předchozí článek: Historické orientační sloupy 2 Následující článek: Blahopřání p. Fra Karlu Eduardu Paarovi, emeritnímu velkopřevorovi Suverénního řádu Maltézských rytířů Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
