|
| |
|
Jevíčko
07. 08. 2005 Jevíčko je přirozeným centrem oblasti nazývané Malá Haná. První zmínka o městě pochází z roku 1249. Jevíčko bylo plánovitě založeno na oválném půdorysu, který byl přizpůsoben návrší obtékaném říčkou Jevíčkou. V jeho středu vzniklo téměř čtvercové náměstí, ze kterého se rozbíhá pravidelná síť ulic. Jevíčko leželo na obchodní cestě spojující Prahu s Brnem a Olomoucí, takže mělo vhodné předpoklady pro další rozvoj. Roku 1258 povýšil Přemysl Otakar II obec Jevíčko na město. Počátkem 15. století bylo město obehnáno kamennými hradbami se čtyřmi branami orientovanými podle svěgtových stran. Za hustitských válek bylo město několikrát dobyto a vypáleno. Tragédií pro město byla také třicetiletá válka, roku 1646 město dobývají Švédové. Po válce město uhájilo svá privilegia pouze pod podmínkou, že se zde nebude zdržovat žádný protestant. Roku 1680 zemřelo při morové epidemii téměř 400 obyvatel města. V 18. století za josefinských reforem byl zrušen augustiniánský klášter a panský dvůr a jeho pozemky byly rozparcelovány a prodány. Před druhou světovou válkou žila ve městě početná židovská komunita a německá menšina. Na náměstí si můžeme prohlédnout morový sloup z roku 1714 s Pietou z roku 1811, sochu sv. Jana Nepomuckého z roku 1730 a kašnu. Stojí zde rovněž socha T.G.Masaryka z roku 1930, která byla za okupace ukrývána. Nejvýznamnější církevní památkou je bezesporu kostel Nanebevzetí Panny Marie, který byl původně součástí konventu augustiniánů založeného v letech 1353 až 1372. V letech 1762 až 1766 byl kostel stržen a nahrazen dnešní stavbou, která vznikla podle plánů architekta Pavla Merty z Boskovic. Karel Vincenc z Neuburgu nechal v severní části přistavět kapli Bolestné Matky Boží s hrobkou Salm-Neuburgů. Součástí interiéru kostela je pozdně gotická socha Panny Marie umístěná v nice hlavního oltáře, která byla do Jevíčka přenesena roku 1617. Zajímavou památkou je zasklená rakev s rokokovou figurinou sv. Vikotra pocházející z počátku 18. století. U kostela se nachází barokní budova bývakého klášterního konventu s ozdobným portálem a znakem Markrabství moravského s letopočtem 1593. V blízkosti kostela se nachází městská věž, zdaleka viditelná dominanta města, která byla původně součástí městského opevnění. Roku 1593 byla věz zvýšena na dnešních 50 metrů, zakončená cibulovitou bání. Městské hradby ve 14. století nahradily původní palisádové opevnění. Měřily přibližně 1 km a jejich součástí byly čtyři brány. Část městských hradeb se dochovala v Okružní ulici. Vsoudní ulici si můžeme prohlédnout židovskou synagogu. Byla postavena roku 1794 z materiálu ze zbořeného farního kostela a nahradila původní dřevěnou synagogu. Dnes patří církvi Československé husitské a konají se zde koncerty a výstavy.
Autor: Jan Řeháček Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2005 Předchozí článek: Králíky Následující článek: Litomyšlský zámek Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
