|
| |
|
Je Bystré na Poličsku skutečně jedním z nejstarších míst kraje?
12. 12. 2005 Je bezesporu záslužným činem Vlastivědných listů Pardubického kraje, že na svých stránkách připomínají činnost regionálních dnes mnohdy zapomenutých badatelů zabývajících se vlastivědou "svého" regionu, kteří sehráli význačnou roli při rozvíjení zájmu o regionální dějiny a přispívali tak i k rozvíjení vztahu obyvatel ke svému bydlišti a v neposlední řadě i k rozvoji vlasteneckých citů. Je však nutno brát v úvahu to, že tito vlastivědní badatelé byli většinou lidé bez odborné historické kvalifikace, že jejich činnost byla ovlivňována snahou co nejvíce proslavit "svoji" obec, i to že historická věda od vzniku jejich prací přinesla mnohé nové poznatky. Proto by bylo vhodné při publikování ukázek z jejich děl připojit i komentář přinášející dnešní stav poznání, který v žádném případě nelze chápat jako snahu snížit význam práce příslušného regionálního historika. Tento článek chce reagovat na publikaci ukázky popisu Bystrého u Poličky od bysterského vlastivědného pracovníka Rudolfa Žanty, kterou editoval na stránkách Vlastivědných listů Jiří Paleček a doprovodil i údajem o tom, že Bystré je jedním z nejstarších míst Pardubického kraje doloženým již v roce 10121). Za šťastnou volbu redakce je třeba považovat fakt, že jedna z prvních ukázek prací starších místních badatelů na stránkách nového historického a vlastivědného periodika Pardubického kraje byla věnována právě Bystrému, neboť toto nevelké město na Poličsku se může chlubit tím, že již od poloviny 19. století byla jeho historii věnována soustavná pozornost nejprve v článcích na stránkách Památek archeologických a ve 20. století vznikly čtyři monografie regionálních autorů věnované jeho historii. Tím se nemohou pochlubit ani mnohá dnes daleko význačnější města. Ovšem na druhé straně vznikl i závažný problém. V historických dílech ze 16. a 17. století jako byla Hájkova Kronika česká či Pešinův Mars Moravicus, která pro období nejstarších českých dějin musíme posuzovat velmi kriticky, se objevil údaj o existenci Bystrého již v počátečním období českých dějin, v roce 1012, a žel, bysterští regionální historikové, kteří vykonali mnoho pro poznání dějin svého města zvláště od 16. století, jako lidé bez historického vzdělání přijímali údaje zmíněných autorů jako prokazatelné. Posunuli tak bysterské dějiny až do počátku 11. století a vyprávění Hájkovo a Pešinovo rozšířili o další místně tradované údaje a čtenářům je předložili tak, jako by šlo o stejně průkazná fakta, která především na základě dobré znalosti různých písemných pramenů uvádějí pro pozdější dějiny Bystrého. Autorita místních badatelů byla tak silná, že tyto údaje neodpovídající historické skutečnosti, jsou obecně dodnes přijímány jako pravdivé a objevují se bez jakéhokoli komentáře i v nejnovějších pracích. A k tomu patří i výše zmíněný údaj Jiřího Palečka o Bystrém jako jednom z nejstarších míst Pardubického kraje. Podívejme se dále, jak se postupně tyto nesprávné, ale i dnes velmi živé údaje o nejstarších bysterských dějinách utvářely. Václav Hájek z Libočan ve své Kronice české vydané v roce 1541, která je však pro nejstarší české dějiny pramenem naprosto nespolehlivým, jak dokázali již na přelomu 18. a 19. století Gelasius Dobner a Josef Dobrovský, když líčí k roku 1012 boje mezi Poláky, Uhry a Čechy o Moravu, zmiňuje se též o bitvě u Bystrého, v které byli Češi poraženi Poláky. Tato bitva však není doložena žádným soudobým pramenem, takže tento údaj musíme zařadit k Hájkovým výmyslům 2). Možná, že inspirací Hájkovi k zmínce o bitvě u Bystrého byl údaj saského kronikáře Thietmara Merseburského o bojích Čechů s Poláky u blíže neznámého místa Businc (Bzenec ?, Budyšín ?) kladený kronikářem k roku 1015, kde však Češi zvítězili3). Uvedením Bystrého do své kroniky se Hájek snad chtěl zavděčit tehdejšímu držiteli svojanovského panství, k němuž patřilo i Bystré, význačnému českého šlechtici 1. poloviny 16. století Mikuláši Trčkovi z Lípy. Na Hájkovu kroniku navázal a v mnohém její údaje dále barvitě rozšířil barokní dějepisec Tomáš Pešina z Čechorodu ve svém latinsky psaném díle o válečných dějinách Moravy Mars Moravicus. U Pešiny se bitva u Bystrého stala součástí velkého česko - polského válečného konfliktu probíhajícího podél značné části česko-moravské hranice od Jihlavy až ke Svitavám, kterého se měly účastnit východočeské vojenské oddíly z Chrudimské, Čáslavské a Malínské provincie. U Bystrého pak byly poraženy oddíly chrudimské, zatímco v jižní části rozsáhlého bojiště měly zvítězit oddíly čáslavské. Podle Pešiny část chrudimského vojska zahynula v boji, mnozí pak zemřeli na ústupu horským terénem. Místo porážky, kde trpěla česká vojska, bylo podle Pešina nazváno Trpínem a tento název nese vesnice, která zde vznikla. O zničení Bystrého v bitvě se Hájek ani Pešina nezmiňují 4) . Na díla zmíněných historiků, na jejichž údaje pro nejstarší české dějiny však nelze spoléhat, navazovala od poloviny 19. století řada prací zabývajících se dějinami Bystrého. Nejprve se jednalo o dva články na stránkách prvních ročníků jednoho z nejstarších našich odborných periodik věnovaných historii a archeologii, na stránkách časopisu Památky archeologické. Již v prvním ročníku tohoto časopisu z let 1854 - 1855 napsal historik a archeolog, kustod tehdejšího Františkova muzea v Brně, Mořic Vojtěch Trapp pojednání o svojanovském panství, které obsahovalo popis i historii jednotlivých míst, která autor zřejmě znal z autopsie. V souvislosti s popisem panství se zmiňuje i o Bystrém a jeho dějinách. I když podrobněji se věnuje až dějinám od 16. století, přináší i jako prokazatelný Hájkův údaj o bitvě u Bystrého v roce 1012 a s odvoláním na Pešinu ho rozšiřuje v tom smyslu, že v bitvě vypálili Poláci původní Bystré, které mělo stávat v poloze U Kostelíčka západně od Bystrého a teprve po této bitvě bylo přeloženo na dnešní místo. K těmto údajům autor odkazuje na s. 16 Pešinova zmíněného díla 5). Na uvedené straně Pešinova díla je však pojednání o původu Slovanů, údaj o Bystrém, jak je uvedeno v citaci, je na jiném místě Pešinova díla a navíc žádný údaj o zničení Bystrého v poloze U Kostelíčka a jeho přenesení na dnešní místo zde není. Trapp tedy poprvé uvedl do literatury místní tradici o změně polohy Bystrého a spojil ji s Hájkovými a Pešinovými údaji o roce 1012. Na Trappův článek navázal ve stejném periodiku učitel z Jedlové Václav Hejtmánek, který doplnil a upřesnil některé údaje o poloze U Kostelíčka i dalších místech v okolí Bystrého a navíc poprvé přináší údaj o tom, že těsně na moravské hranici mezi českým Trpínem a moravskými Nyklovicemi stávala v 10. století ves Kamenec, jejíž obyvatelé v době česko-polských válek pomáhali Polákům a proto kníže Oldřich (1012- 1034) přikázal tuto vesnici zničit. Ani tento údaj není žádným historickým pramenem doložen, takže ho můžeme považovat jen za místní tradici 6). Počátky zájmu o dějiny Bystrého přímo v místě jsou spjaty s kronikářskou činností Vincence Federsela (1812 - 1895), jehož práce navazovala na tradice venkovského písmáctví 18. století. Federsel, povoláním venkovský kominík, byl člověk se značným kulturním rozhledem znalý i němčiny a milující staré knihy a písemnosti, z nichž svoji kroniku sestavoval. Přesto, že neměl historické vzdělání, mají jeho práce Pamětní kniha Bystrého I, II a Dějiny hradu Svojanova vznikající v 2. polovině 19. století, velmi dobrou úroveň 7). Při své práci si uvědomoval nutnost vycházet z historických písemných pramenů, kterou důsledně dodržoval. Proto se ve zmíněných pracích zabývá dějinami Bystrého až od 16. století, od doby, ke které měl k dispozici spolehlivé písemné prameny hlavně z bysterského zámeckého a městského archivu. V dějinách Svojanova se zabýval i 2. polovinou 15. století. Poměrně moderním způsobem provádí i pomocí odkazů citaci použitých pramenů. Vzhledem k nedostatku písemných pramenů zcela opominul starší dějiny, k nimž neměl v Bystrém k dispozici historické prameny. Nenajdeme u něho tedy údaje o česko-polských válkách a o roce 1012. Jediným Federselovým údajem, který překračuje hranici fakt doložitelných prameny, je údaj uvedený v souvislosti s pojednáním o výstavbě bysterského zámku, že část zámku snad podle pověsti vznikla v místech starší lovecké tvrze, kterou vybudovali příslušníci rodu Mokošínských z Mokošína, který v roce 1213 vymřel. 8). Tento historicky nedoložený rod se potom objevuje i v dalších pracích zabývajících se historií Bystrého. Na počátku 80. let 19. století se objevuje první skutečně vědecké zpracování dějin Bystrého od Augusta Sedláčka. Ten správně spojil vznik Bystrého a osídlení celého Svojanovska až s dobou vrcholné kolonizace ve 13. století 9). Žel další a mezi obyvateli Bystrého velmi rozšířené monografie se opět vrátily k historii neodpovídajícím údajům, ale dokládajícím údajnou značnou starobylost Bystrého. Tak učitel, později inženýr, Václav Batík (1858 - 1921) ve své práci o dějinách Bystrého z roku 1907 přebral údaj o bitvě v roce 1012, přesně ji lokalizuje do polohy U Kostelíčka, dále píše o bojích kolem Bystrého v roce 1095 a přináší údaj o založení tvrze Bystrého Benešem z Mokošína v roce 1098. Beneš měl dostat kraj kolem Bystrého od knížete Břetislava II. jako odměnu za pomoc v boji proti Polákům a příslušníci rodu podle Batíka prováděli správu kraje kolem Bystrého až do vymření rodu v roce 1213. Kromě toho uvádí Batík ještě, že v roce 1108, když se vracel kníže Svatopluk z výpravy z Uher, čekali na něho Vršovec Mutina a hrabě Vacek na zemské hranici u Bystrého. Jako pramen všech těchto údajů uvádí článek v Památkách archeologických 1 bez bližší citace (zřejmě je myšlen výše rozebíraný článek Trappův) a dílo Palackého i s uvedenými stránkami, není však zřejmé, z kterého vydání10). V citovaných pracích však s výjimkou Trappova údaje o bitvě v roce 1012 žádné Batíkem uváděné údaje nejsou. Zdá se, že Batík Kosmovy a Palackého údaje o bojích českého knížete Břetislava II. s Poláky na území Kladska a v přilehlé části Slezska "přemístil" k Bystrému. S odvoláním na Palackého Batík dále uvádí, že v roce 1108 čekali Vršovec Mutina a hrabě Vacek, kteří byli pověřeni v době nepřítomnosti knížete obranou země, ale nedokázali odrazit polský vpád, na knížete Svatopluka vracejícího se z vojenského tažení do Uher u Bystrého 11). Údaj o existenci Bystrého již v roce 1012 převzal ve svém popisu Poličska i historik Karel V. Adámek 12). Znovu tradice o velmi starém původu Bystrého ožila ve dvou místních monografiích vydaných téměř současně v roce 1948. Publikace Františka Elčknera (1888 - 1956), obuvníka, později majitele obuvnické továrny a obchodníka a nakonec bysterského archiváře, se opět zmiňuje o bitvě v roce 1012 a rovněž podrobněji vypráví o údajných bojích u Bystrého v roce 1095 opět s odkazem na Palackého 13). S odkazem na Tomáše Pešinu se zmiňuje o Bystrém v roce 1012 autor další bysterské monografie z roku 1948 Karel Zámečník, úředník, později ředitel textilní továrny, politický vězeň a nakonec dělník v textilní továrně. Ten rovněž vypráví o založení bystrého Benešem Mokošínským z Mokošína 14). Autorem poslední monografie o Bystrém vydané v roce 1982, která měla hlavně oslavit úspěchy města po roce 1945, byl učitel a politický pracovník Jaroslav Gloser. I tento autor se ve stručném zpracování starších bysterských dějin zmínil o bitvě v roce 1012 s odkazem na Hájkovu kroniku. S odkazem na článek Palackého v Památkách archeologických popisuje události v Bystrém v 90. letech 11. století a údajné založení Bystrého Benešem Mokošínským z Mokošína, který zde měl chránit přemyslovskou moc 15). Palacký však žádný článek o Bystrém v Památkách archeologických nepublikoval, snad Gloser myslel zmíněný článek Trappův. Na základě tradice pěstované v regionální literatuře se údaj o roce 1012 (ovšem s odkazem na Pešinu, ne na Hájka) a o údajném Palackého vyprávění k roku 1095 o Bystrém dostal i do poslední velké práce o hradech, zámcích a tvrzí v Čechách, na Moravě a ve Slezsku z roku 1989 16) a nakonec se objevil i na stránkách Vlastivědných listů Pardubického kraje. Provedený rozbor vývoje názorů na raně středověký původ Bystrého ukazuje, že jeho základem je pouze naprosto nespolehlivý údaj Hájkův o událostech v roce 1012, který další autoři jen rozšiřovali podrobnějším popisem událostí a dále neopodstatněné ztotožnění událostí, které probíhaly v 2. polovině 90. let 11. století na česko - polském pomezí v okolí Barda a Kamence, bysterskými regionálními historiky s Bystrým. Regionální původ má zřejmě i tradice o příslušnících rodu Mokošínských z Mokošína jako zakladatelích Bystrého, pro níž neexistují žádné historické doklady. Musíme tedy na otázku položenou v názvu tohoto článku odpovědět záporně. Bystré musíme ze seznamu nejstarších míst Pardubického kraje vyřadit17). Jestliže jsem odmítl raně středověký původ Bystrého, je nutno ještě stručně uvést, kdy tedy podle názorů dnešního historického bádání Bystré vzniklo. Celá oblast Českomoravské vrchoviny byla osídlena až v době vrcholné kolonizace, tedy v průběhu 13. století. Okolí Svojanova, které zřejmě původně patřilo k majetkům litomyšlské premonstrátské kanonie nazývaným Na poličkách a kde převládají česká místní jména, bylo kolonizováno zřejmě již v počátcích vrcholné kolonizace někdy v 1. polovině 13. století, kdy ještě převládali čeští kolonisté. Zda se jednalo o kolonizaci organizovanou králem, která předcházela založení Poličky v roce 1265 a okolních míst, kde již převládli kolonisté němečtí, či počátky kolonizace Svojanovska byly organizovány některými blíže neznámými šlechtici, možná i z Moravy, a král zde jen kolonizační činnost dokončil, není jasné. V roce 1269 se totiž v souvislosti s vyrovnáním krále s litomyšlskou premonstrátskou kanonií, které král zabral část jejího majetku, aby mohl založit město Poličku, připomínají dva královští služebníci Heřman a Jimram jako jedni z těch, kteří již dříve narušili držbu majetků kanonie 18). I když Bystré zřejmě vzniklo již v průběhu 13. století, první prokazatelná písemná zpráva o něm pochází až z roku 1349, kdy se připomíná v souvislosti se vznikem litomyšlského biskupství zdejší fara s filiálním kostelem v Trpíně 19). Odmítnutí teorie o raně středověkém původu Bystrého nijak nesnižuje historický význam tohoto místa, které mělo původně na svojanovském panství a později od 16. století jako centrum samostatného panství, pouze chce uvést jeho dějiny do souladu s dnešním stavem historického poznání. Poznámky: 1)R. Žanta, Město Bystré, Vlastivědné listy Pardubického kraje 2004, č. 2, s. 14-15, originál byl publikován pod stejným názvem ve sborníku Od Trstenické stezky (dále jen OTS) 4, 1924/25, s. 90 - 92. 2) Václav Hájek z Libočan, Kronika česká. Výbor historického čtení, Praha 1981, s. 296. Ke kritické analýze Hájkovy Kroniky srov. např. R. Turek, Čechy na úsvitě dějin, Praha 1963, s. 63 - 78 a 268 nebo J. Kolár, Hájkova kronika a česká kultura v citovaném výboru z této kroniky, s. 20 - 22. 3)Thietmari Merseburgensis episcopi chronicon. Post editionem I. M. Lappenbach. Recognovit F. Kurze. In: Monumenta Germaniae Historica- Scriptores (dále jen MGH - SS) XXXVI, Hannoverae 1889, s.282. 4)Tomáš Jan Pešina z Čechorodu, Mars Moravicus, Pragae 1677, s. 241 - 242. Údaj o vojenských hotovostech z jednotlivých krajů sem Pešina zřejmě přenesl z kroniky Kanovníka vyšehradského (I. pokračování Kosmovo), který k přelomu let 1133 -1134 vypráví o českém vpádu do Polska za účasti vojenských oddílů z Chrudimska, Čáslavska, Hradecka a Boleslavska. K tomu srov. Kanovník wyšehradský, ed. J. Emler, Fontes rerum Bohemicarum - Prameny dějin českých II, s. 217. Ves Trpín znal Pešina zřejmě z let svého litomyšlského pobytu (1656 - 1666) a pokusil se její jméno spojit se slovesem trpěti a to pak spojil s předpokládanou bitvou. Toponymum Trpín je však odvozeno od staročeského osobního jména Trpa, Trpen, k tomu srov. A.Profous - J. Svoboda, Místní jména v Čechách IV, Praha 1957, s. 385. 5)M. Trapp, Hrad Svojanov a jeho okolí, Památky archeologické a místopisné (dále jen PA) 1, 1854 - 1855, o Bystrém je na s. 352 - 357, údaj o r. 1012 je na s. 353. 6)V. Hejtmánek, Některé donášky a opravy k popisu Bystrého a jeho okolí, PA 3, 1868 - 1869, s. 335 - 336. Tradice o lokalitě Kamenci a jejím spojení s česko - polskými válkami snad vznikla z prokazatelného historického faktu zachyceného kronikářem Kosmou k roku 1096, že Češi v době bojů s Poláky dobyli a ovládli polský pohraniční hrad Bardo, dobyli část Slezska a založili zde novou českou pohraniční pevnost Kamenec (dnes Kamieniec Ząbkowicki) - Cosmae Pragensis Chronica Boemorum, ed. Bretholtz, B., MGH - SS, Nova series II, Berolini 1923, s. 165. Obě uvedená místa jsou v dnešním Dolnoslezském vojvodství nedaleko města Kladska. 7) Uvedené Federselovy práce jsou dnes uložené ve Státním okresním archivu Svitavy se sídlem v Litomyšli ve fondu Archiv města Bystrého, knihy č. 799 (opisy některých pramenů a Dějiny hradu Svojanova) 800 (Pamětní kniha obce Bystrého I - dějiny panství) a 801 (Pamětní kniha obce Bystrého II - dějiny města). Životem, názory a dílem V. Federsela se nejnověji zabýval J. Gloser, Vincenc Federsel, kominík a písmák. In: Knížka o Bystrém 5, Bystré 1995, s. 20 - 24, zde na s. 39 je seznam další literatury o Federselovi. Tento seznam doplňuji ještě článkem R. Žanty, Kominík - historik, OTS 5, 1925/1926, s. 8 - 10. 8)Údaj je uveden v knize č. 800, s. 8. Odkud byl získán, není uvedeno. Tento rod spojovaný i dalšími bysterskými regionálními historiky s Bystrým není v soudobých pramenech doložen. Ves Mokošín, od které je toto jméno odvozeno, se nachází jižně od Přelouče a je doložena již ve falsu hlásícím se k roku 1073, které potvrzuje majetky opatovického kláštera - Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae I, ed. G. Friedrich, Pragae 1904 - 1907, č. 386, s. 369. 9) A. Sedláček, Hrady, zámky a tvrze Království českého I, Praha 1881, s. 120, 239-240. Na s. 239 odkazuje sice na článek v PA 3 citovaný v poznámce č, 6, ale žádné nekritické údaje z něj nepřebírá. 10) V. Batík, Dějiny města Bystrého, Bystré 1907, s. 10 - 12. O autorovi pojednal J. Gloser, Ing. Václav Batík, první ředitel měšťanské školy. In: Kniha o Bystrém 5, Bystré 1995, s. 3 - 7. 11) F. Palacký k letům 1096 (nikoli 1095) -1098 vypráví na základě údajů Kosmových o bojích Břetislava II. proti Polákům, které probíhaly na česko - polském pomezí v oblasti kladsko - slezské hranice, při nichž český kníže dobyl tehdejší polský pohraniční hrad Bardo (východně od města Kladska) a jižně odtud založil nový český pohraniční hrad Kamenec (k citaci údajů Kosmových viz pozn. č. 6). O Mokošínských z Mokošína jako majitelích Bystrého se Palacký nezmiňuje vůbec. V souvislosti s Mutinou a Vackem Palacký opět v souladu s Kosmou uvádí, že čekali knížete na česko - moravských hranicích, ale o Bystrém žádná zmínka není. K tomu srov. Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě I, Praha 1904 (6. vyd.), s. 188 (90. léta 11. století) a s. 198 (rok 1108). 12)K.V. Adámek, Poličsko. In: Království české VI, Praha 1913, s. 26. 13) F. Elčkner, Kronika města Bystrého I. Od nejstarších dob do roku 1698, s. 12. K odkazu na Palackého srov. poznámku č. 11.O autorovi píše J. Gloser, František Elčkner, archivář a písmák. In: Kniha o bystrém 5, Bystré 1995, s. 17 - 19. 14) K. Zámečník, Bystré. Monografie starého města na Českomoravské vysočině, Bystré 1948, s. 109. 15)J.Gloser, Bysterské proměny, Bystré 1982, s. 11 - 12. K údajům Palackého srov. poznámku č. 6 a 11. 16)Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Praha 1989, s. 61 - 62. 17)Míst z dnešního Pardubického kraje, která se připomínají nejen počátku, ale v celém průběhu 11. století je velmi málo a navíc údaje jsou problematické tím, že místa jsou připomínána většinou ve falzech listin vzniklých později než v době, do které jsou datovány. Této problematice chce autor věnovat samostatný článek v některém z příštích čísel Vlastivědných listů. Nyní jen poznamenávám, že podle data připomenutí (rok 981) v Kosmově kronice by nejstarším místem Pardubického kraje byla Litomyšl, ale Kosmův údaj je v poslední době historickým bádáním zpochybňován, takže skutečně nejstarším písemně doloženým místem je letošní jubilant - Chrudim. 18)Ke kolonizaci oblasti kolem Bystrého a Svojanova srov. České dějin I/5 - J. V. Šimák, Středověká kolonizace českých zemí, Praha 1938, s. 1258 - 1263. 19) Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae V/2, ed. B. Rynešová, J. Spěváček, Pragae1960, č. 746, s. 381
Autor: Doc. PhDr. František Musil, CSc Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2005 Předchozí článek: Střípky z historie obce Pastviny Následující článek: Několik dat z řestocké historie Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
