|
| |
|
Hradiště Vraclav
5.04.2012 Vraclav Vznik hradiště VRACLAV – původní označení VRATISLAV – se v literatuře klade do období 11. století. První písemná zmínka se nachází v zakládací listině katovického kláštera a váže se k roku 1073. K budování hradiště byl využit výběžek výrazného terénního hřbetu v blízkosti dnešního města Vysoké Mýto. Skalnatá vyvýšenina byla jistě vhodná pro umístění hradu. Dnes na tomto místě rostou vysoké stromy a na malé mýtince stojí pomník, který byl odhalen v roce 1908 a připomíná tragédii rodu Vršovců (obr.). Do celého komplexu vraclavského hradiště ještě patří rovná plocha – akropole – obehnaná na jedné straně dochovanými valy a na druhé straně je chráněna prudkými svahy do údolí. Archeologický výzkum odkryl četné pozůstatky zahloubených příbytků i srubových staveb, koncentrujících se především v blízkosti valů. Výzkum z počátku 60. let 20. století vyvrátil domněnku o existenci pozůstatků kamenného knížecího paláce. Dřevěný hrad se brzy stal důležitým správním střediskem Přemyslovců. Hrad měl nejen funkci strážního hradu, ale také místa, které v případě nebezpečí mělo předávat zprávy dalším místům. Hrad ležel na spojnici dvou tehdy důležitých míst – Litomyšle Litomyšle a Chrudimi. Po rozpadu hradní správy v průběhu 13. století hrad ztrácel svůj význam. První zpráva, připomínající hradiště jako pusté místo – zarostlé býlím – podává Dalimilova kronika na počátku 14. století. Dnešní návštěvník těchto míst spíše než na bývalý dřevěný hrad, který měl význam jako strážní hrad na „hranici“ Čech a Moravy, vzpomene na události z roku 1108, kdy kníže Svatopluk nechal vyvraždit čelné členy rodu Vršovců. Vyvražděním Vršovců sledovali Přemyslovci jediný cíl – zkoncentrovat moc ve státě do jedněch rukou. Co však předcházelo tomu, aby v čele Českého státu byla jen jedna vládnoucí rodová šlechta? Než došlo ke všem následným změnám, musíme se vrátit o několik let zpět. Tehdejší vládnoucí šlechta uznávala již jen tři rody: Přemyslovce, Slavníkovce a Vršovce. Ostatní rodová jména, která jsou v odborné literatuře zmiňována, se postupně dostala do druhého či třetího pořadí ve vedení Českého státu. Když v roce 981 zemřel kníže SLAVNÍK, (po něm byl pojmenován rod z Libice nad Cidlinou), byly vztahy mezi přemyslovskou Prahou a slavníkovskou Libicí napjaté a vyvstala otázka, kdo bude v Čechách vládnout. Přemyslovci v Praze a Slavníkovci na Libici, to byly až do osudového rozuzlení v září 995 dva téměř rovnocenné knížecí rody. Aby tento problém Přemyslovci vyřešili, sáhli po tvrdém úderu. Na den sv. Václava 28. září 995 přepadli LIBICI. Ve jménu Přemyslovců útok vedli Vršovci. V průběhu boje zahynuli všichni, v jejichž žilách kolovala slavníkovská krev. Vršovci se pak stali pány na Libici. Ostatní území a majetek Slavníkovců si přivlastnili Přemyslovci. Mohla se tak spojit dosud rozdělená území. Čechy tedy byly po 28. září 995 politicky i hospodářsky téměř sjednoceny a podřízeny vládě jediného panovníka, BOLESLAVA II. Dá se říci, že se zrodil Český stát. Přemyslovci se na více než 300 let (do r. 1306) stali jedinými vládci tohoto území. Ačkoliv se šlechtický rod Vršovců vždy snažil stát po boku Přemyslovců, docházelo mezi těmito rody k různým neshodám. Proto se pokusili Přemyslovci i tento konkurenční rod odstranit. Poprvé to bylo v roce 1003, k dalšímu pokusu došlo v roce 1014. Ale až k defi nitivnímu řešení přikročil kníže Svatopluk v roce 1108. Jak to vlastně bylo? Kníže Svatopluk před válečným tažením do Uher ustavil svým zástupcem Vršovce MUTINU. Polský vládce Boleslav využil nepřítomnost domácího vojska a vpadl do Čech. Porazil oslabené české vojsko vedené Mutinou. Zdálo se, že polské vítězství bylo dosaženo zradou Vršovců. Tuto zprávu dostal Svatopluk a proto se urychleně vracel z válečné výpravy na hrad VRATISLAV (původní označení), kam pozval Mutinu a další zástupce Vršovců. Zde došlo mezi Svatoplukem a Vršovci nejprve ke slovní rozepři, výtkám o špatné správě země atp. Lstivý Svatopluk však nabyl přesvědčení, že sám nebude nikdy na trůnu, dokud budou existovat Vršovci. Proto vydal příkaz všechny Vršovce pobít. Došlo tak k vraždění Vršovců nejen na hradě, ale rozkaz se týkal i odstranění Vršovců všude, tj. na Libici i na jiných místech. 27. říjen 1108 je tedy tragickým dnem rodu Vršovců. Vraždění bylo opravdu velké a kruté. Zprávy jsou k nalezení i v zahraničních análech. Podle odhadu zemřelo tehdy na stovky mužů, žen a dětí. Několik Vršovců sice uprchlo do Polska a Uher, ale defi nitivnímu konci rodu už nešlo zabránit. Vršovci se stačili Svatoplukovi jen pomstít. Najatý vrah zabil v následujícím roce 1109 Svatopluka ve vojenském táboře při tažení do Polska. Rod Vršovců tak zmizel z českých dějin.
Autor: Ing. Vladimír Kočvara Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2011
Předchozí článek: Lichnici si oblíbil i Karel IV. Následující článek: Pocta velkému státníkovi Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
